Být svědkem dobroty praktikujících Falun Dafa mi pomohlo prohlédnout lži komunistického režimu

Během období, kdy jsem byla zadržována v nápravném zařízení ve městě Laj-wu, v provincii Šan-tung, jsem potkala dvě praktikující Falun Dafa. Jedna z nich byla slečna Liou Aj-fang, ta druhá byla její švagrová.

Jakmile jsem se dozvěděla, že praktikují Falun Dafa, vyděsila jsem se. Nechtěla jsem se jim ani podívat do očí, protože jsem se bála, že mně ublíží v jejich snaze o dovršení. V televizi a v novinách bylo tolik propagandy o strašlivých případech, ve kterých byli praktikující Falun Dafa obviňováni, že jsem se bála pokaždé, když jen někdo Falun Dafa zmínil. Myslela jsem si: „Jak se s tím teď vypořádám, když s nimi mám žít?“

Po nějakém čase jsem si uvědomila, že nejsou takové, jak o nich mluvila propaganda. Potají jsem se proto zeptala ostatních vězeňkyň: „O praktikujících Falun Dafa se říká, že se upalují a zabíjejí druhé. Jak to, že se jich nebojíte?“ Když viděly moji vystrašenou tvář, začaly se smát se a řekly: „Praktikující Falun Dafa jsou hodní a dobří lidé.“ Zmateně jsem se zeptala: „Skutečně si myslíte, že by si Komunistická strana Číny vymýšlela a uměle vykonstruovala důkazy proti Falun Dafa?“ Myslely si, že jsem příliš naivní a řekly: „Kontaminované sušené mléko se nesmí testovat; tolik studentů bylo zabito při demonstracích v roce 1989 a stejně vláda teď tvrdí, že nikdo na náměstí Nebeského klidu nebyl zabit. Je dnes vůbec v televizi něco pravdivého?“

Na ženském oddělení, kde jsem byla, bylo asi dvacet vězeňkyň, které spáchaly všechny možné druhy zločinů, včetně vraždy, obchodu s drogami a prostituce. Mezi nimi ty dvě praktikující vyčnívaly - měly s druhými soucit a často nás vybízely, abychom byly dobrými lidmi, až se dostaneme ven. Pověděly nám o principu „dobro je odměněno dobrem a zlo je potrestáno zlem“. Každý den dobrovolně pomáhaly starším nebo nemocným vězeňkyním prát prádlo a uklízet. Praly špinavá prostěradla, ta, která žádná jiná prát nechtěla. Kdykoliv se některá cítila na dně nebo bojovala s ostatními, aktivně dělaly prostřednice a urovnávaly neshody.

Co na těch dvou bylo nejvíc chvályhodné, bylo to, jak se dokázaly vypořádat s mimořádně malým prostorem na spaní v celách. Někdy bylo těžké zajistit místo na spaní pro každého v cele, i když se leželo na boku. Pokaždé se vězeňkyně hádaly mezi sebou o trošku víc místa a pohodlí. Jenom ty dvě si nikdy na nic nestěžovaly. Někdy si daly nohy jedna na druhou a spaly takto, jindy se střídaly ve cvičení Falun Dafa, aby měly ostatní ženy dost místa na spaní. Navzdory tomu jim dozorkyně často bezdůvodně nadávaly.

Liou Aj-fang a její švagrová často plakaly, když pomyslely na skutečnost, že čtyři členové jejich rodiny jsou zadržováni a doma zůstali děti a prarodiče, o které se nikdo nestará. Švagrová Liou Aj-fang někdy nemohla v noci spát. Při cvičení Falun Dafa musela dávat pozor, aby je nechytly dozorkyně. Někdy musela čelit nesmyslným výslechům. Jednou byla spoutána pouty na rukou. Všechno toto hrubé zacházení se na ní podepsalo a ona onemocněla. Její symptomy zahrnovaly rychlé bušení srdce a závratě. Později ji nemocniční personál diagnostikoval několik nemocí. Řekla mi, že praktikuje Falun Dafa už přes deset let a za tu dobu nepotřebovala ani jediný lék, nicméně její zdraví se zhoršovalo po asi dvaceti dnech neustálého týrání v nápravném zařízení.

Jednou měla švagrová Liou Aj-fang po výslechu slzy v očích. Ukázalo se, že tam viděla svého muže. Jeden dozorce mu přikázal, aby si nacvičoval podávání hlášení strážcům u dveří. Když to odmítl, dozorce ho udeřil do tváře.

Historie bití praktikujících Falun Dafa v nápravném zařízení se datuje hodně let zpět a nejedná se jen o jednoho či o dva praktikující. V roce 2008 zemřela praktikující, šedesátnice, učitelka v důchodu, poté, co ji více jak dvacet dnů bili. Další praktikující, Lu Čchang-ming, byl ve vězení spoután pouty na rukou a dozorci pobízeli kriminálníky, aby ho brutálně mlátili a říkali: „Můžeš venku zabíjet lidi, zapalovat domy a znásilňovat ženy a nám to bude jedno. Ale nesmíš praktikovat Falun Dafa.“ 13. ledna 2009 byl zatčen praktikující Wang Chuej, když šel po ulici. Ve vězení odmítal uposlechnout absurdní rozkazy strážců a z rozhodnutí ředitele káznice byl po dvou dnech poslán do tábora nucených prací.

Vláda Komunistické strany Číny a tzv. „stabilita“ jsou udržovány násilím a lžemi. Jejich teorie vládnutí je založena na filozofii boje a zápasu. Jednoduše řečeno, jejich politika dává volný průchod lidem při konání špatných věcí, má za následek, že se vzdalují dál a dál od původní dobré povahy a následně se celá společnost stává násilnou. Dnes stojí lékařské poplatky jmění a běžní lidé si je nemohou dovolit, když jsou nemocní. Není účelem praktikování Falun Dafa mít zdravější tělo? Jak je možné, že je to v pořádku, když Komunistická strana Číny pronásleduje praktikující Falun Dafa a nedovolí jim promluvit a žádat o spravedlnost?

Čínská verze: http://minghui.ca/mh/articles/2009/7/22/205063.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/html/articles/2009/8/7/109830.html