Co viděla praktikující, když klopýtla na své cestě (7. část)

Tchien-jü, praktikující Falun Dafa z Číny

1. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2652.html
2. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2655.html
3. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2656.html
4. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2658.html
5. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2659.html
6. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2660.html

Mistrova ochrana

Následoval druhý zážitek, při kterém mi šlo o život. Jednou kolem půlnoci mi volala moje máma, abych vstala a vysílala spravedlivé myšlenky. Slíbila jsem jí to, ale nemohla jsem se probrat a zase jsem usnula a začala jsem snít. Vstoupila jsem do haly, která se podobala nějakému kostelu. Uvnitř byla úplná tma a já jsem měla trochu strach. Najednou jsem pocítila závan studeného větru a otřásla jsem se po celém těle. Poté se objevili duchové a volali na mě, že mě jdou zabít. Rychle jsem se posadila, překřížila nohy a začala jsem vysílat spravedlivé myšlenky. Oni se ale začali smát jako pominutí a přibližovali se ke mně.

Začali prolézat mým tělem, což mi působilo strašné bolesti. Nahlas jsem recitovala první mantru ze spravedlivých myšlenek: „Fa Čen Čchien Kchun, Sie E Čchüan Mie.“ („Fa napravuje vesmír, zlo je úplně zničeno.“) Potom jsem uviděla z nebe sestupovat světelný paprsek doprovázející nebeské vojáky. Jejich vůdcem byl Sun Wu-kchung (Opičí král). Pocítila jsem radostné vzrušení a pomyslela jsem si: „Teď je s vámi konec.“ Ale Sun Wu-kchung přišel ke mně a zeptal se mě, proč jsem ho volala. Řekla jsem: „Abys mi pomohl odstranit zlo!“ Odpověděl: „Kromě nás dvou tady nikdo jiný není, nikoho nevidím.“ Zeptala jsem se s nádechem obavy v hlase: „Neviděl jsi ty duchy?“ Odpověděl: „Kromě těch stolů a židlí tu nic není.“ A tak Sun Wu-kchung odvedl své vojáky zase pryč.

Byla jsem zoufalá. Duchové se mi vysmívali a byli rozčilení. Napadlo mě, že by se mohli bát slunečního světla. Stačilo by otevřít dveře a pustit dovnitř sluneční záři. Ale duchové asi uhádli moje myšlenky a sami otevřeli dveře, aby mohlo sluneční světlo dovnitř. Řekli mi, abych se šla podívat ven. Podívala jsem se tedy ven. Byla jsem překvapená. Kolem haly chodilo hodně lidí. Nebe bylo temné jako při západu slunce. Duchové mi řekli, že už žádné slunce není. Najednou jsem poznala, že tohle je můj svět. Nebyla jsem dost pilná, a proto byl můj svět tmavý. Pocítila jsem obrovský smutek a na vysílání spravedlivých myšlenek už jsem ani nepomyslela a nechala jsem všechny ty duchy procházet mým tělem.

Jeden z nich se mě zeptal: „Proč neobjasňuješ pravdu o pronásledování Falun Gongu?“ Odpověděla jsem nejistě: „Mám strach, že budu zatčená.“ Duchové se mi začali vysmívat: „Jak je možné, že ostatní učedníci Dafa nemají strach? Jejich světy září světlem a jsou jasné. Tam se neodvážíme vstoupit.“ Když jsem to uslyšela, padla jsem plná lítosti k zemi. Dokonce i můj krk byl plný duchů. Duchové kolem mě se hlasitě smáli: „Jen si vzpomeň, jak radostně vzrušená jsi byla, když jsi ještě před chvílí vysílala spravedlivé myšlenky. Teď už takovou odvahu nemáš.“ Pronesla jsem s obtížemi: „Nestarám se o to, jestli jsem silná nebo ne!“ Zeptali se: „A copak bys chtěla?“ Bez váhání jsem řekla: „Jenom bych chtěla zachraňovat vnímající bytosti!“

Po mých slovech jsem jenom zaslechla mnoho povzdechů. Potom se temnota rozpustila. Vypadalo to, jako kdyby se na povrchu rozpouštěl jeden kousek zdi za druhým a jemné světlo se vlévalo dovnitř. Ukázalo se, že zdi nebyly opravdové. Byly duté a byly vyplněny tmavými zatuchlými věcmi, které halu zatemňovaly. Povzdechy, které jsem před chvílí zaslechla, způsobily vibrace, díky nimž ty zatuchlé věci odpadly. Teprve potom jsem mohla vidět všechno jasněji. Duchové zpanikařili. Přede mnou se objevil světelný bod a pořád se zvětšoval a zvětšoval. Všimla jsem si, že to světlo nebylo tím jemným světlem zvenku. Tohle bylo oslnivé zlaté světlo a tam, kam dopadlo, bylo zlo okamžitě odstraněno. Uvnitř toho světla se objevila velmi známá a milosrdná bytost. Když jsem ji spatřila, začala jsem hlasitě křičet. Už mi bylo jasné, že přišel Mistr, aby mě opět zachránil.

Mistrova postava byla čím dál jasnější. Všimla jsem si, že s Mistrem přišly i jiné bytosti. Bylo ale vidět, že se jim nelíbí ta špína a vstupovaly neochotně. Mistr se smutně rozhlížel kolem. Potom začal ten prach a pavučiny uklízet svýma rukama. Hluboce jsem všeho litovala a hrozně jsem se za sebe styděla. Potom jsem se probudila. Když jsem se probrala, prohlédla jsem si tu halu svým třetím okem. Uviděla jsem obrovskou ruku, která všechny ty špinavé věci odstraňovala. Musela jsem zase plakat. Chovala jsem se tak zle, ale Mistr byl ke mně milosrdný.

Použít spravedlivé myšlenky, když je tělo pronásledováno

Pokud máme velké mezery nebo se nekultivujeme dost pilně po delší čas, začneme cítit, jak na naše tělo útočí zlé bytosti. Týká se to nejpravděpodobněji těch oblastí našeho těla, kde jsme předtím měli nemoci. Mnoho praktikujících, kteří něco takového zažili, si možná mysleli, že to bylo odstraňování chorobové karmy, a že jsou schopni to překonat tím, že to snesou. Náprava Fa ale už dosáhla tohoto bodu, takže už by se mělo stávat jen zřídka, že budeme muset odstraňovat chorobovou karmu (výjimkou jsou noví praktikující). Ve většině případech způsobují naše tělesná utrpení zlí a prohnilí démoni.

Nečinila jsem se příliš dobře při objasňování pravdy o pronásledování Falun Gongu, takže mě často bolelo v krku. Pochopila jsem, že je to odraz pronásledování zlými silami v jiných dimenzích. Když jsem jen dva dny nestudovala Zákon, musela jsem neustále pokašlávat. Ale jakmile jsem začala vysílat spravedlivé myšlenky, tyto symptomy zase zmizely.

Zdá se, že zlé síly využijí každé příležitosti, aby do nás zasahovaly. Jednou jsem měla horečku s teplotou 39,5°C. Moje babička si dělala starosti a naléhala na mě, abych si vzala lék. Věděla jsem, že mě pronásledují zlé síly, a tak jsem začala vysílat spravedlivé myšlenky. Díky svým schopnostem jsem mohla vidět, kolik těch zlých bytostí v tom prostoru existuje, takže jsem vysílala tak dlouho, dokud nebyly odstraněny. Tímto způsobem jsem vysílala spravedlivé myšlenky a také jsem odhodlaně odmítala pronásledování zlem. Během půl hodiny byly zlé bytosti odstraněny a mé jiné dimenze byly zase jasné. Potila jsem se od hlavy až k patě a doslova jsem se ve svém potu koupala. Když jsem si znovu změřila teplotu, byla zase normální. Moje babička byla proti tomu, abych praktikovala Falun Gong, ale když jsem jí teploměr ukázala, neřekla ani slovo. Věděla jsem, že změnila svůj názor.

Kolem čínského Nového roku jsem ve studování Zákona polevila, protože jsem byla moc zaměstnaná domácími pracemi. Před novoročním večerem jsem šla cvičit, ale necítila jsem se moc dobře. Byla jsem roztržitá a ruce i nohy jsem měla jako z ledu. Sáhla jsem si na čelo. Bylo hodně rozpálené. Typické symptomy pro těžké nachlazení. Nevěnovala jsem tomu ale pozornost a pokračovala jsem ve cvičení. Na začátku druhého cvičení mi ale bylo na omdlení. Položila jsem se na postel a zuby mi drkotaly od zimnice. Chtěla jsem chvilku spát, ale vzpomněla jsem si na to, že toto se stalo jen díky pronásledování zlem. Proto jsem hned vstala a začala jsem vysílat spravedlivé myšlenky. Svým třetím okem jsem viděla velké množství zlých bytostí. Nevadilo jim ani mé soustředěné vysílání spravedlivých myšlenek, ba naopak, bylo jich čím dál víc. A horečka neustupovala. Já jsem to ale nevzdala. Když nebude stačit jedna hodina, budu vysílat dvě hodiny. Když nebudou stačit ani dvě hodiny, budu vysílat dál. Nevzdám to, dokud ty zlé bytosti neodstraním. A tak jsem každou hodinu vysílala čtyřicet minut spravedlivé myšlenky.

Pozdě večer se počet zlých bytostí zmenšil a moje tělo se čím dál víc cítilo lehčí. Ale s vysíláním spravedlivých myšlenek jsem nepřestala a pokračovala jsem až do úplného odstranění všech zlých bytostí. Příští ráno byla celá rodina překvapená, že jsem zase úplně v pořádku. Nyní všichni věří, že vysílání spravedlivých myšlenek může zlepšit zdraví (je to přirozeně myšlení běžných lidí). Samozřejmě, že jsem vedle vysílání spravedlivých myšlenek ve zbylém čase studovala Zákon. K tomu jsem ještě neustále negovala všechno zlo, které chtělo využít mých mezer a chtělo mě pronásledovat. Po čínském Novém roce přišli za mnou někteří praktikující, aby mi popřáli k Novému roku. Dozvěděla jsem se, že i oni byli během svátků různou měrou postiženi pronásledováním zla. Přestože někteří z nich poznali, že to je spíše pronásledování zla než chorobová karma, spravedlivé myšlenky k odstranění zla nevysílali. Místo toho měli myšlenku, že to musí snést. A tak museli to pronásledování snášet mnohem déle.

Co jsem zde napsala, jsou úryvky z toho, co jsem viděla v jiných dimenzích. Moje úroveň je omezená a mnoho mých poznatků vychází z mých osobních zkušeností. Doufám, že ostatní praktikující nebudou těmito mými osobními pochopeními nějak omezeni.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2008/3/9/173669.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2008/4/2/96009.html
Německá verze: http://www.minghui.de/data/article/507/a50705p.html