Co viděla praktikující, když klopýtla na své cestě (5. část)

Tchien-jü, praktikující Falun Dafa z Číny

1. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2652.html
2. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2655.html
3. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2656.html
4. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200903/2658.html

Uniknout z tábora nucených prací v jiné dimenzi

Tábory nucených prací, které jsem viděla v jiných dimenzích, vypadaly stejně jako tábory nucených prací v této dimenzi. Jediný rozdíl byl v tom, že tam byly mnohem horší bytosti a celý prostor byl větší než tady.

Uprostřed tamějšího tábora byl obrovský rybník naplněný krví. Kolem dokola stáli démoni v uniformách dozorců. Také tam byla monstra, která přihlížela a velmi pozorně sledovala ten krvavý rybník. V rybníce byli zakrvácení praktikující Falun Dafa, kteří spali stočení do klubíčka. Každý praktikující spal v jednom vejci, jako nenarozené dítě. Normálně jsou embrya živena matkou, ale těmto lidem byla odebírána krev, kterou pak nasávali démoni a monstra jako určitý druh energie.

Když se praktikující v naší dimenzi probudí a objeví se jeho spravedlivé myšlenky, potom to vejce v jiné dimenzi pukne a on se v tom vejci probudí.

Chci vyprávět o tom, jak mi moje spravedlivé myšlenky pomohly uniknout z tábora nucených prací v jiné dimenzi. Cítím, že je to stejné, jako když praktikující utíkají z táborů nucených prací a vězení v této dimenzi. Spoléháme se na naše spravedlivé myšlenky a na naši absolutní víru v Dafa.

Když jsem se probudila uvnitř toho vejce, měla jsem na krku hluboký řez, který silně krvácel. Chtěla jsem vylézt ven a už nebýt pronásledována, ale ta službu konající monstra mě uviděla. V duchu jsem řekla: „Mie!“ („Odstranit!“) a „Ty nemůžeš ze sebe vydat ani hlásku.“ A opravdu oni hned přestali dělat hluk. Vypadalo to velmi jednoduše, ale vyžadovalo to naprostou důvěru bez nejmenších pochyb. Byla jsem pevně přesvědčená o tom, že už nebudou dělat hluk a ani se o to nepokusí. Moje víra byla tak pevná, jako jistota, že se po západu slunce setmí. Jak jsem to v té době chápala, dá se toho dosáhnout jen naprosto pevnými a spravedlivými myšlenkami.

Takže jsem to překonala a přišla k velké kovové bráně. Vysílala jsem spravedlivé myšlenky, abych tu bránu otevřela. Pevně jsem věřila tomu, že ji otevřu, že se ta brána sama otevře. A skutečně se brána sama otevřela, a tak v podstatě jen odrazila mé naprosté přesvědčení. Vylétla jsem ven. Když jsem však pohlédla dolů, spatřila jsem několik zlých bytostí, které měly zbraně, jako kdyby byly na hlídce. S pomocí svých spravedlivých myšlenek jsem se chtěla stát neviditelnou. Prosím, uvažte, že tato víra byla absolutní. Byla jsem naprosto přesvědčená o tom, že moje spravedlivé myšlenky fungují, tak jako vím, že voda vytéká z kohoutku, když ho otevřu. Nebyla ve mně ani stopa pochybnosti nebo zaváhání. Proto jsem těm zlým bytostem mohla uniknout, aniž by mě zpozorovaly.

Pořád jsem vysílala spravedlivé myšlenky, až jsem se dostala k té nejkrajnější zdi tábora. Byla jsem už trochu unavená a nevědomky jsem ve vysílání spravedlivých myšlenek polevila. Ihned mě ty zlé bytosti zpozorovaly. Zamířily na mě svými zbraněmi a začaly střílet. Vzpomněla jsem si, že Mistr jednou řekl, že ho v rané době jeho šíření Zákona chtěly zlé bytosti nechat zmrznout, a proto se Mistr učinil studenějším, než byly ty zlé bytosti. Věděla jsem, že kulky jsou tvrdé, a proto jsem si pomyslela, že je moje tělo tvrdší než kulky, a že není žádný způsob, jak by mě mohly kulky zranit. To jejich střílení na mě by se dalo přirovnat k házení vajec na kámen. Výsledkem bylo, že mě žádná kulka nezasáhla. Nakonec jsem se dostala až k plotu, který byl nabitý elektřinou a byl hustý jako pavučina. Vysílala jsem spravedlivé myšlenky a pomyslela jsem si: „Já tebou mohu projít, plote, a když tady před tebou stojím, jednoduše se začneš rozpouštět." Spěchala jsem k tomu plotu a aniž bych jen trochu zaváhala, prošla jsem jím, jako kdyby neexistoval. A tak jsem uprchla z tábora!

Na základě této zkušenosti jsem nadále vysílala spravedlivé myšlenky. Zachovávala jsem si duševní postoj absolutní víry v dosažení žádaného cíle za pomoci spravedlivých myšlenek. A tak, jak to chápu, tak to asi muselo nevyhnutelně být. Myšlenky o selhání neexistovaly. Jediný výsledek, jaký jsem očekávala, byl ten, který jsem chtěla. Posilovala jsem své spravedlivé myšlenky a nebyla ve mně ani stopa nějakého zaváhání.

Pokud se nedržíme svých lidských představ, musíme nevyhnutelně uspět. Naše božské síly jsou mocné.

Chtěla bych navrhnout, aby praktikující společně vysílali spravedlivé myšlenky, aby podpořili všechny ty, kdo jsou pořád ještě uvězněni. Své spravedlivé myšlenky musíme všichni opatrovat, aby se dostali ven ti, kdo jsou pořád ještě ve vězení. Pokud budeme všichni pevně věřit, že jsou schopní dostat se ven, tak se ven dostanou. Vím o jedné ženě, která byla přísně střežena a ležela spoutaná, ale i přesto se jí podařilo ze záchytného centra uniknout, a to silou svých spravedlivých myšlenek. Jak to dokázala? Zvětšila otvor ve dveřích, kterým bylo podáváno jídlo, na takovou velikost, aby jím prolezl člověk, a tím otvorem se protáhla. Vypadalo to, jako kdyby neexistovaly různé úrovně bran a všechny stráže byly jen panáci ze slámy.

Takové případy existují. Spolupraktikující, proč nepoužijeme naše božské síly, abychom se ze záchytných středisek dostali? Proč pochybujeme o účinku našich božských sil? Neměli bychom se domnívat, že naše božské síly neexistují jenom proto, že je nevidíme nebo necítíme. Pokud chceme, aby naše spravedlivé myšlenky postupovaly vpřed, budeme úspěšní. Dokonce ani zlé bytosti tomu nemohou zabránit, neboť tyto síly nám byly dány Dafa.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2008/3/7/173532.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2008/3/20/95524.html
Německá verze: http://www.minghui.de/data/article/506/a50638p.html