Západní praktikující: Několika slovy o přílišném věnování pozornosti sobě samému

(Clearwisdom.net) Jsem dlouholetý praktikující Falun Gongu. Mnoho let jsem objasňoval pravdu, vysílal spravedlivé myšlenky, studoval Fa, cvičil a meditoval. Nyní je to již více než 7 let. Již si ani nedokážu vybavit, jaký byl můj život předtím, než jsem se stal praktikujícím, připadá mi to jako mlhavý sen. Skutečně mám pocit jako by to byl někdo jiný.

Z nějakého důvodu jsem poslední dobou začal ztrácet motivaci, začal jsem ztrácet to srdce, zpomalil jsem ve svém podílení se na nápravě Fa. Utrpělo také mé studium Fa. Dokonce jsem už skoro necvičil. Zřídka jsem vysílal spravedlivé myšlenky. Zapomněl jsem v běžném životě objasňovat pravdu lidem kolem sebe. Společného studia a skupinových aktivit jsem se zúčastňoval méně a méně. V určitém bodě jsem zjistil, že jsem se stal velmi připoutaným k myšlence „svého já“ a ta mě táhla dolů na úroveň běžných lidí. Upevnila se ve mně myšlenka, že jsem neodpovídal standardu učedníka Dafa období nápravy Fa, a to trvalo tak dlouho dokud jsem opravdu nepřestal odpovídat standardu. Transformace následovala můj záměr mysli.

Nedávno jsem se setkal se dvěma praktikujícími a bavili jsme se o projektu. Jeden z nich měl v plánu se hned po setkání připojit k místním aktivitám. Přestože šlo najít milion výmluv, abych se aktivit nezúčastnil, rozhodl jsem se o tom nepřemýšlet a prostě jít s ním. Posadil jsem se na zem za našim stánkem, abych měl klid, když na mě začal jeden praktikující, kterého jsem stěží znal, najednou mluvit. „Neviděl jsem tě několik měsíců, byl jsi mimo město?“ zeptal se nevinně. Mnoho lidí se mě v poslední době na tohle zeptalo, a už mě odpovídání na tuto otázku začínalo unavovat. Ale namísto toho, abych se ho snažil odbýt, vzdal jsem se své obavy o svou pověst a začal jsem otevřeně mluvit o tom, že jsem se vyhýbal kontaktu se skupinou, a že jsem měl těžkosti ve vztahu. Praktikující byl velmi laskavý a trpělivě poslouchal bez jakéhokoli náznaku odsuzování. Nevzpomínám si na nic co řekl, kromě jedné věty. Když jsme spolu mluvili, podíval se přímo do mých očí a řekl, „Jsi učeník Dafa.“ Cítil jsem, že se mé srdce zatřáslo a má vědomá stránka se probudila.

Poprvé po mnoha měsících jsem uslyšel tato slova a uvěřil jim. „Ano!“ pomyslel jsem si. „Jsem učedníkem Dafa! Nyní jsem si rozvzpomněl kým jsem!“ A tak se stalo, že jedna myšlenka pohnula horou, která byla na mém srdci a vpustila dovnitř slunce. „Ano, vzpomínám si. Jsem Mistrův učedník.“ Od té doby jsem se rozhodl začít kultivaci znovu od začátku, bez jakýchkoli myšlenek na minulé chyby, strachu o to co si ostatní o mně pomyslí, úzkostí o mou budoucnost, či stížností nad tím, že jsem unavený z celodenní namáhavé práce. Rozhodl jsem se začít od začátku, a když studuji Fa a zjistím, že se mi mysl toulá, řeknu si „Držím v ruce velký Fa vesmíru! Podívej se jak šťastlivou bytostí jsi, že můžeš číst tato slova a znát alespoň kousek z jejich významu! Podívej se! Jak šťastlivý jsi! Děkuji Mistře! Děkuji vám za spásu!“

Zdroj: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2007/10/25/90833.html