Praktikující Falun Dafa z Číny
V poslední době se mezi místními praktikujícími při činnostech pomáhajících zastavit pronásledování vynořily jisté problémy. Několik praktikujících nebylo s to čelit konfliktům s nepohnutou myslí a tvrdošíjně se drželo svých osobních představ. Takový postoj nevyhnutelně směřuje do slepé uličky a působí negativně na úsilí celé skupiny při potvrzování Zákona. Učitel řekl:
„V poslední době jsem často zdůrazňoval otázku vzájemné spolupráce a koordinace. Ať ty vaše špatné připoutanosti byly odstraněny nebo ne, musíte i tak navzájem dobře spolupracovat. Proč je to tak, že někdy vidíte, že spory jsou časté a někdy spory pokračují dál a dál? Proč při potvrzování Zákona nejsou názory učedníků zase a znova sjednoceny? Toto je něco, co je v poslední době v Číně dost významné. Co je skutečným problémem? Je to velmi jednoduché – je to otázka toho, zda potvrzujete Zákon nebo potvrzujete sebe. Jestliže potvrzujete Zákon, bez ohledu na to, co o vás řekne druhá osoba, uvnitř budete neovlivněn. Jestliže oponuje vašemu názoru a vy jste podrážděný a nelíbí se vám to, a jestliže jiní lidé vznesou názor opačný k vašemu na základě nějakého problému, který máte, nebo nesouhlasí s vaším názorem, a vám se to nelíbí a vy začnete oponovat a hádat se kvůli sobě, potom to vede k tomu, že odbočíte od tématu a neposloucháte jiné a ve všech takovýchto případech – dokonce i když se bráníte a vysvětlujete s nejlepšími úmysly – stále je to potvrzování samého sebe. (Potlesk) Je to proto, že jste nepoložili Dafa na první místo a v této době ta věc, které jste se nejvíc nemohli vzdát, bylo vlastní já.“ (Vyučování Zákona na Mezinárodní konferenci v New Yorku, 2004“)
Je jen přirozené, že praktikující mají odlišné názory. Když se ale objeví konflikt, klíčem je stanovit Zákon jako nejdůležitější věc a dívat se dovnitř podle standardů Zákona. Když se ocitneme ve slepé uličce, hlavním důvodem je, že jsme nestudovali Zákon dobře a nedívali se na sebe, abychom našli své vlastní problémy, namísto toho jsme obviňovali ostatní.
Před nedávnem se mi cosi přihodilo. Praktikující A mi zavolala. Požádala mě o telefonní číslo praktikujícího B. Ti dva nejsou moc často v kontaktu. Uvažoval jsem, že bych praktikující A neměl bez svolení praktikujícího B číslo dát. A tak jsem jí řekl: „Hned „B“ zatelefonuji a požádám ho, aby ti zavolal, abyste se mohli domluvit na schůzce.“ Hovor jsem rychle ukončil. „A“ mi znovu zavolala a dost se zlobila. Myslela si, že jí nedůvěřuji a že vytvářím mezery, vzdálenosti mezi praktikujícími. Nejdříve jsem se s ní dohadoval. Podobně jako zmiňuje Učitel:
„Ale pokud se objeví problém, který člověka nepodráždí po psychické stránce, neposlouží mu nebo je k ničemu a neumožní mu zlepšit se.“ (Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun)
Vyčítavě se mě pak zeptala: „Proč máš všechna telefonní čísla u sebe? Používáš ta čísla jen k soukromému účelu? Co to máš za tajnosti, že je musíš schovávat?“
Cože? Po těch slovech jsem posmutněl. V mysli jsem si stěžoval: „Není přirozené, aby čísla praktikujících, kteří jsou zodpovědní za tvorbu stránek, byla střežena? Jako praktikující – jak to můžeš nechápat? Proč se chováš tak nerozumně?“ Myslel jsem si, že mé myšlenky jsou v souladu se Zákonem, ale má mysl nebyla vyrovnaná, klidná. Byl jsem si vědom toho, že nemám pravdu, ale nemohl jsem zapudit své myšlenky, a myslel jsem si, že bych se s ní měl ještě někdy kvůli tomu dohadovat.
Proč má mysl byla v takovém stavu? Příčinou bylo, že jsem se nepodíval do sebe. Měl jsem přemýšlet: „Proč se tak na mě zlobí a nerozumí mi? Proč mě to tak rozladilo? Dokonce jsem použil Zákon, abych ji obvinil a zakryl má vlastní připoutání.“ Věděl jsem, že k té události nedošlo náhodou. Když jsem se ztišil, řekl jsem si, že budu studovat Zákon a dívat se dovnitř.
Když jsem si četl Učitelovu přednášku „Vyučování Zákona na konferenci v Chicagu 2004“, následující odstavec se mi osvětlil:
„Mnoho učedníků si toho teď není vůbec vědomo. Protože Mistr o tom dlouhý čas nehovořil, mnoho jich skutečně dělá to, že tyto věci podporuje. V Zhuan Falunu jsem již dávno o této věci mluvil. To mají učedníci zvládat od počátku, již v počáteční době – nevracet ránu, když jsi bit; neopětovat nadávky, když ti nadávají – to má být učiněno nejen ústy, nýbrž srdcem, srdce není opravdu pohnuto, a to je poznání ze Zákona. Já jsem vám říkal, učit se více Zákon, učit se Zákon, učit se Zákon a učit se Zákon. Když nedbáte na učení se Zákona, budou tyto věci určitě podporovány. Člověk právě nerad slyší to, co zní nepříjemně, chce slyšet jen to, co zní příjemně – ti ostatní mě nesmí dráždit. Přemýšlejte, nedělají to běžní lidé, že se těší z takovéto radosti mezi běžnými lidmi? Nemají radost z těch příjemných slov? Chceš mít ty jako kultivující takové věci obyčejných lidí? Říkám vám, že jako kultivující jsi také mezi běžnými lidmi a ty musíš právě umět taková nepříjemná slova poslouchat, (potlesk) jinak jsi nevyřešil ani tento základní problém. A to ty ještě říkáš, že jsi učedník Dafa.“
Když jsem tuto část dočetl, cítím jsem se zahanbeně. Učitel přímo poukazuje na naše srdce. Tak proč jsem byl tak rozladěný? Jedním slovem – nestudoval jsem Zákon dobře. Když myslím na sebe, nemohu se zlepšit. Když překonám své sobectví, zjistím, že i když můj spolupraktikující může mít své nedostatky a já se zaměřím na jeho nedostatky a nechci se sám změnit, jak bych opravdově mohl vyřešit ten problém? Samozřejmě se nemůžeme zaměřovat pouze na řešení problémů. Když se ustavičně budeme napravovat s Falun Dafa, problém se rozpustí sám a věci se obrátí v dobré.
Když se na tu věc podívám znovu: jsou mé myšlenky skutečně čisté? Soucítím hluboce s tou spolupraktikující? Nezraňuje ji můj sobecký postoj? Existují v mém poli zlé prvky, kdy „se člověk rozzlobí, jakmile se kritizován“?
Mé problémy se vyjevily. Možná mám pravdu, když zohledňuji bezpečnost spolupraktikujících. Ale jako koordinátor bych měl lépe zvládnout takovou záležitost, aby spolupraktikující porozuměli a mezi námi se nevytvořily mezery. To je klíčové. Ve skutečnosti – když se zlobila, byla zraněná a potřebovala v tu chvíli pomoc. Ale s mou neklidnou, nevyrovnanou myslí a jízlivými slovy, jak jsem ji mohl změnit?
Když se na to podívám z jiného úhlu, starám se o to, jak se jiní na mě dívají. Když mě ostatní viní z něčeho, rozzlobím se. Takhle by se praktikující chovat neměl.
Vzpomněl jsem si na příběh: Jednoho dne se vedle sebe usadili kultivující a učitel. Učitel se zeptal: „Slyšel jsem, že tvůj bývalý učitel ti zanechal báseň, aby ti něco zůstalo, až se stane osvíceným, pamatuješ si ji?“
„Jistě“, odpověděl žák a zarecitoval báseň. Když tu báseň učitel vyslechl, začal se hlasitě smát a odešel.
Žák byl zmatený. Celou noc o tom přemýšlel, oka nezamhouřil, a stále nemohl přijít na to, proč se učitel smál. Další den se svého učitele zeptal: „Učiteli, proč jste se tak smál, když jsem dorecitoval?“ Učitel se začal smát ještě hlasitěji a unavenému žákovi řekl: „Jsi dokonce horší než klaun. Klaun nemá strach z toho, že ho ostatní mají za blázna, ale ty se toho obáváš!“ Žákovi pak bylo jasné, jaký byl důvod toho smíchu.
Myslím, že učitel se nesmál té básni. Využil jen té příležitosti, aby poukázal na strach, obavu, že se mu bude někdo smát.
V mém případě jsem si uvědomil své připoutání – strach, že mě ostatní obviní/budou vinit. A tak jsem místo toho někdy obviňoval druhé.
Děkuji našemu Učiteli a spolupraktikujícím za poskytnutí takové příležitosti, pomohli mi prohlédnout mé připoutání a pokročit o krok dále.
Jak Učitel říká:
„Kultivace gongu má způsob, srdce je cesta
Dafa nemá hranice, těžkost slouží jako pramice.“
(„Falun Dafa“, Hong Yin)
Nyní při práci potvrzující Zákon pracuji společně s praktikující A. Měli jsme potíže kvůli technické závadě, ale po té události se to vyřešilo. Nehledě na to, co se mezi námi stane, v každém případě bychom neměli dovolit, aby naše osobní záležitosti narušovaly Dafa aktivity, které by mohly zanechat skuliny pro staré síly a zapříčinit negativní účinek na práci v období nápravy Zákona.
Rovněž jsem viděl oblasti, ve kterých se pracovalo dobře. To neznamená, že u nich nikdy nedojde ke konfliktům. Je to tím, že jejich hlavní prioritou je Falun Dafa, nikoli věci, které narušují práci potvrzující Zákon. (Učedníci) Řeší problémy studiem Zákona a společným zlepšováním se.
Někteří praktikující v oblasti uvedli, že koordinátoři nevykonávají svou práci dobře, zatímco koordinátor řekl, že místní praktikující příliš dobře nespolupracují. Můj názor je, že obě strany by se velmi pozorně, pečlivě měly podívat dovnitř. Konfliktům bychom se neměli vyhýbat. Když cítíte, že s ostatními lidmi je obtížné spolupracovat, je jisté, že vy sami máte problém a potřebujete se podívat dovnitř a napravit se. Když skutečně nebudete myslet na sebe, před vámi se objeví zářící, jasná vize.
Spolupraktikující, prosím, nezapomínejte, že jsme praktikujícími období nápravy Zákona a jsme kultivující na cestě k božství. Přijměme Zákon za svého učitele a společně pokročme.
Zdroj: www.clearharmony.net/articles/200511/29888p.html
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.