Od praktikujícího Falun Dafa z České republiky
Vážený Mistře, drazí spolupraktikující,
rád bych sdílel o své kultivační cestě za poslední rok. Před rokem a půl jsem se přestěhoval do nové země, kde jsem se oženil a našel si novou práci. Manželka sice není praktikující, ale chvilku kultivovala a Falun Dafa podporuje.
Ve městě, kde žiji, je celkem dost kultivujících; jednou týdně máme společné čtení a dvakrát týdně společné cvičení. Oproti minulosti, kdy jsem se kultivoval sám, je to příjemná změna, ale i tak to, jestli jsem pilný, nebo ne, zůstává na mně, nikdo to za mě neudělá.
Mám to štěstí, že jsem součástí týmu českého Epoch Times, což mi umožňuje každý den udělat alespoň něco málo pro náš projekt. Kromě standardních překladů a občasného sepsání vlastního článku jsem začal za pomoci dalších praktikujících natáčet video recepty ve snaze zvýšit návštěvnost našich webových stránek.
Jídlo mě baví a vařím rád, a tak jsem neviděl důvod, proč do toho nejít. Po pár nesmělých pokusech jsem se donutil postavit se i před kameru a podařilo se nám udělat několik velice pěkných videí.
Videa a ostatní práce pro Epoch Times mě dost vytěžují, a když se do toho ponořím, zapomenu se a na manželku mi zbude málo času. To je také jedna z nejčastějších výtek, které mi vyčítá.
Přestože spolu vycházíme obvykle dobře, měli jsme v minulosti několik větších rozepří, kdy jsme vážně zvažovali rozvod. Tyto situace vždy navodí spoustu napětí, které se mi projevuje v celém těle. Navíc to způsobuje, že nejsem schopný soustředit se na vysílání spravedlivých myšlenek, na kultivaci a ani na projekty.
Několikrát to došlo do stádia, kdy jsem si pomyslel, že rozvod by byl vysvobozením z tohoto psychického martyria, ale uvědomil jsem si, že takové smýšlení nepatří do arsenálu praktikujícího. Je to odchýlené uvažování moderních lidí, kteří hned, když se něco ve vztahu nedaří dle jejich představ, chtějí z něho utéct.
Mistr řekl:
„Požadavky na učedníka Dafa jsou vysoké – vyšší než v kterémkoli jiném kultivačním prostředí. Nemají tak striktní formu, ale měřítko a požadavky na vaši kultivaci jsou vysoké. Je to problém, když si nedokážete uvědomit své vlastní chyby, právě tak jako je problém, jestliže nejste schopni vidět ta silná připoutání, která možná máte. A samozřejmě, když si je uvědomíte, určitě se na ně jako učedník Dafa musíte zaměřit. A tohle je kultivace.“ (Učení Fa na Konferenci Fa v New Yorku, 14. 5. 2015)
Svoje uvažování jsem změnil, myšlenky na rozvod rozptýlil a snažím se teď líp věci vyvažovat, aby manželka neměla pocit, že si na ni nechci udělat čas. Chápu, že jako obyčejný člověk má svoje potřeby a jednou z nich je i blízkost svého partnera.
Konflikty s tchyní
Vztahy v mé nové rodině jsou pro mě velkou zkouškou, a hlavní formou utrpení, někdy tak velkou, že si myslím, že to neunesu. Moje tchyně je typ člověka, se kterým bych za jiných okolností vůbec nepřišel do kontaktu. Její uvažování, názory, jednání a vyjadřování jsou úplně odlišné od těch mých. Jenže teď jsem nucený s takovouto osobou fungovat, protože žije asi sto metrů od nás a vídám se s ní každý den.
Tchyně patří k těm lidem, kteří si neberou servítky. Je jako minové pole – jeden krok vedle a vybuchne, bez ohledu na to, kdo ten krok učiní. Všechno se musí dít podle její vůle, a když to tak není, má tendenci velmi rychle vzplanout. Navíc je chorobně vázaná na svou dceru, chce ji všude doprovázet a kontrolovat každý aspekt jejího života.
V tomto prostředí, kde je zakázáno mít vlastní názor a vlastní potřeby, se mi velice těžko dýchalo a měl jsem pocit nesvobody. Neustálé výčitky, obviňování, poučování, křik, příkazy a nadávky ve mně vzbuzovaly čím dál silnější vzdor a odpor. Někdy jsem konflikt ustál s klidem, ale druhý den do mě začaly vrtat nečisté myšlenky a já se poddal hněvu.
Postupně ve mně rostla zášť, hněv, bojovnost, arogance a podezřívavost. Uprostřed konfliktu jsem cítil i velice nepříjemné fyzické reakce, měl chuť utéct nebo bojovat a ta masa negativních věcí mě úplně odřízla od mojí dobré povahy a podstaty vesmíru. Soucit se pro mě stal neznámým pojmem. Nebyl jsem schopný vnímat dobrou stránku tchyně a dívat se dovnitř mi tak nešlo. Při vysílání spravedlivých myšlenek jsem měl co dělat, abych alespoň trochu zkrotil svoje ukřivděné pocity a zlostné myšlenky a uklidnil se, ale na odstraňování zlých prvků ve vesmíru už mi nezbývala energie a čas.
Není divu, že plný hněvu a bojovnosti jsem při každém útoku začal používat podobné taktiky jako tchyně. Sice jsem nenadával, ale naplno jsem jí říkal svůj názor s cílem zranit. Přestože to, co jsem říkal, byla z pohledu obyčejného člověka pravda, bylo to řečeno necitelně a v afektu.
Mistr řekl:
„Někdy pozoruji, že v mnoha situacích je to, jak se někteří učedníci Dafa chovají, opravdu znepokojující.“
„Někdy ve své kultivaci nejste schopni projít zkouškou nebo přijít na svá připoutání, a je tomu tak proto, že jste nevzali vážně nějaký menší problém či problémy. Ale ve skutečnosti, ať je ten problém jakkoliv malý, je nepřijatelné, jestliže nedokážete splnit měřítko. Jak jde čas, ten člověk začne být sklíčený, a oni ten pocit zesílí.“ (Učení Fa přednesené na konferenci Fa v San Francisku, otázky a odpovědi, 16. 10. 2014)
Cítil jsem, že padám na úroveň běžného člověka, a čím víc jsem si pěstoval v srdci zášť a poddával se myšlenkám očerňujícím tchyni, tím víc jsem se bořil do bahna emocí. Dvakrát naše rozhořčené konflikty názorů skončily dokonce u fyzického napadení tchyní. I když jsem dokázal ránu nevrátit, vyvolalo to ve mně vždy druhý den silnou vlnu zloby a pocitu nespravedlnosti.
Byl jsem z toho zoufalý. Proč se tyto situace pořád dokola opakují? Chvilku je klid a pak zase stejný scénář. Veškerou energii musím vynakládat na přemýšlení o konfliktech v rodině. Jsem vůbec ještě kultivující? Jaké připoutání je za tím?
Mistr řekl:
„Víte, u kultivujících se často říká tohle: jen pokud máš připoutání, budeš uvnitř ovlivněn; pokud připoutání nemáš, bude to, jako kdyby kolem tebe zašuměl větřík – vůbec nic neucítíš. Když zaslechneš, jak někdo říká, že chceš spáchat nějaký strašný zločin, přijde ti to jenom zábavné. Pomyslíš si: ‚Jak by tohle mohlo být možné?‘ a zasměješ se tomu. Vůbec to nebudeš brát vážně. Protože ty ani nemáš tu myšlenku, ta slova se tě nemohou dotknout. Jestliže takovouto myšlenku nemáš, nemohou se tě dotknout. Když tím uvnitř zasažen jsi, pak to znamená, že [připoutání] máš! A když opravdu silně cítíš, že s tebou bylo zacházeno nespravedlivě, potom je to [tvé připoutání] dosti značné. Takže neměl bys kultivovat sebe?“ (Učení Fa přednesené na konferenci Fa v San Francisku, otázky a odpovědi, 16. 10. 2014)
Když jsem se zamyslel, uvědomil jsem si, že musím mít připoutání ke slávě projevující se v mojí nelibosti, když mě někdo kritizuje nebo mi něco přikazuje. Vlastně mi tchyně často nastavuje zrcadlo a já v něm vidím svoje vlastní nedostatky.
Objevil jsem ale ještě něco dalšího. Vztek, hněv, zlobu, něco, o čem jsem si myslel, že v sobě nemám a teď se to vynořilo s plnou silnou a ukazuje mi to, že právě to musím zkultivovat. Jak bych se mohl s něčím takovým dovršit?
Mistr řekl:
„Jakékoliv lidské myšlenky nebo připoutanosti, které máte, způsobí, že pro vás bude těžké se zlepšit a pozvednout, a zároveň budou využity starými silami a zlými faktory. To je jisté.“
„Každý případ lidského uvažování během nějaké zkoušky, každý případ nedostatečných spravedlivých myšlenek a každé připoutání, které kultivující má, zneužijí jako výmluvu pro to, aby vás stáhli dolů a vytáhli vás z řad kultivujících učedníků Dafa. To má za následek, že jsou naše cesty kultivace plné strastí a nebezpečí.“ (Učení Fa na konferenci Fa na západním pobřeží USA, Los Angeles, 16. 10. 2015)
Když jsem měli třídní sraz, jeden duchovně zaměřený spolužák, kterému jsem se svěřil se svými návaly vzteku při konfliktech s tchyní, mi řekl: „Já beru myšlenky jako auta. Ty sám si vybereš auto, do kterého nasedneš.“
Přišlo mi to jako docela moudrá myšlenka. Když jsem se pak zanedlouho poté učil Zákon nazpaměť, vyskočila na mě jedna věta:
„Chce-li se vrátit z této dimenze ke svému původu, taoistická škola říká, že musí praktikovat kultivaci, aby se ‚vrátil ke svému původnímu, pravému já‘.“ (Zhuan Falun, Přednáška druhá, Nadpřirozená schopnost předvídání a vidění minulosti)
Začal jsem o tom uvažovat. Uvědomil jsem si, že jsem si vlastně vždycky vybíral to nesprávné auto, takové, které mě zaveze opačným směrem, než chci. Místo směr „dovršení“ jsem jezdil směrem „zatracení“. A tak místo toho, abych se pomocí tohoto „auta“ dostal z této dimenze nahoru, jel jsem směrem z kopce.
Uvědomil jsem si, že na sebe musím být přísnější. Z učení Mistra mám pochopení, že čím blíž k povrchové úrovni je naše tělo zkultivované, tím horší myšlenky se budou vynořovat, ale budou slabé a není tak těžké je překonat. Proto jsem se rozhodl být přísnější sám na sebe s cílem hlídat si své spravedlivé myšlenky pokud možno pořád a vždy nasednout na to správné auto a ta špatná auta odmítat.
Najednou jsem byl schopný dívat se na konflikty s tchyní s nadhledem. Mým cílem je dovršení, a jestli chci opustit tuto dimenzi a dojít dovršení, musím se chovat jako praktikující a ne jako obyčejný člověk.
Sdílení kolegy z Epoch Times mě také přivedlo na předsevzetí soustředit se v mysli na náš projekt a jeho konkrétní kroky a na záchranu vnímajících bytostí a nenechat se rozptylovat ostatními věcmi, které se mi snaží zahltit mozek připoutáními a emocemi.
Když jsem v ten den vysílal spravedlivé myšlenky, po dlouhé době jsem pocítil velký soucit ke všem bytostem a pocítil opět radost z kultivace a nevýslovný vděk Mistrovi za všechno, co pro mě dělá. Byl jsem schopný vnímat obavy tchyně, její bolesti a důvody jejího chování. A změnila se i ona. Teď je snadné vycházet spolu dobře, bez předpojatosti a jako dva přátelé. Cítím teď vzájemný soulad.
Tady bych chtěl skončit a poděkovat znovu Mistrovi, že nám poskytl něco tak výjimečného jako je Falun Dafa, který je pro nás jako blikající auto „Follow me“ („Následuj mě“), které navádí letadla na letišti, aby bezpečně zaparkovala na určené místo, kam patří.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.