Česko-slovenská Fa konference výměny kultivačních zkušeností 2019: Zbavování se připoutání k pohodlí a postavení

Od praktikujícího Falun Dafa z České republiky

Před nedávnem jsem odešel z práce, kde jsem byl více než jedenáct let. Jsem vychovaný v prostředí, kde prarodiče i rodiče pracovali v jednom odvětví, když ne celý produktivní život, tak alespoň dost dlouho. Budovali si kariéru a s přibývajícími lety a hlavně zkušenostmi měli klidnější prostředí v ceněné práci. Cítil jsem, že mě po odchodu čekají nové nepoznané příležitosti a vnitřně jsem se těšil. Díky připoutání k pohodlí a postavení na mě ale čekaly i bolestivé proměny v myšlení.

Před odchodem z práce jsem navštívil všechny partnery, abych se rozloučil a uvedl kolegu jako mého nástupce. Obešel jsem i sousedy, se kterými jsem se vídal. Jeden z nich mě pozval na prohlídku starých fotografií. Strávil jsem u něho několik hodin. Chtěl také vědět, co to cvičím pod ořechem před domem. Řekl jsem jen pár slov a on hned vyprávěl příběh o své dceři, učitelce základní školy, která byla nedávno hospitalizována v psychiatrické nemocnici. Vyšívali tam a navlékali korálky. Řekl, že kdyby znala toto cvičení, vůbec by tam nemusela. Požádal mě o knihu. Za dva týdny na to ke mně přišel do firmy s tím, že ta kniha je moc dobrá a že by ji měli lidé číst. Prý ji půjčil dál. Také mě požádal o letáčky pro své známé. Řekl jsem mu, že když má tak vřelý vztah k šíření dobrých věcí, může využít svůj plot u silnice. Okamžitě mě odvedl k plotu naproti naší firmy, abych si změřil plochu pro banner. Několikametrový banner jsme tam spolu za pár dní vyvěsili. Tolik let jsem chodil kolem a potkával tohoto pána a teprve při mém odchodu z práce si mě přivolal a stala se tato dobrá věc.

V zaměstnání byli lidé, kteří ve mně přiživovali obavy ze šíření Dafa, a i když šířím Dafa poměrně aktivně, myslím si, že tento pán vlastně odkryl mé připoutání. Během rozlučkového obědu se všemi pracovníky to trefně popsal jeden z mých kolegů, který řekl: „Tak jsem si všiml naproti na plotě, že jste nám tady nechal kus sebe.“

Odešel jsem tedy z firmy a myslím, že tato mise byla zvládnutá. Ještě před odchodem jsem dostal několik nabídek na spolupráci. Nejsilnější byl jeden ze zámožných partnerů, který naléhal, abych k němu nastoupil. Neznal jsem ho dlouho a navíc bylo zřejmé, že se jedná o osobnostně komplikovaného člověka. Na kolegy v předešlé firmě působil arogantně, ale já se s ním během té krátké doby vždy nějak domluvil. Něco mi tam prostě nesedělo, ale říkal jsem si, že to není náhoda, a tak jsem nastoupil.

Od prvních hodin jsem se cítil zvláštně, tým lidí působil ustrašeně a zamlkle. Šéf působil velmi dominantně. Logo firmy bylo složené ze zvláštních znaků a před domem na zahradě byl velký kovový drak, který působil agresivně.

Hned druhý den však do kanceláře přišla uklízečka, která se mě slovensky zeptala, zda může uklidit. Kancelář prý byla rok zamčená. Prý ji tam pustili jen výjimečně, aby zalila květiny. Kancelář, byť velmi moderní a jistě drahá, obsahovala nějaké divné symboly. Společně jsme kancelář uklidili a přitom si povídali. Na paní bylo znát značné vyčerpání, a tak jsme dospěli k tomu, že se prý kromě úklidu stará o starší lidi. Protože si k nim vytvořila silnou vazbu, trápení, která mají, prožívá s nimi.

Přirozeně jsem ji seznámil s Dafa a ona měla ještě ten den před odchodem pochopení, že jsme se potkali v pravý moment. Příští úterý přišla rovnou za mnou a řekla mi, že jeden ze starých lidí, o které se stará, zemřel. A že si přečetla hodně informací o Falun Dafa na internetu a požádala mě o Mistrovy přednášky. Řekl jsem jí, že kniha bude brzy k dispozici, ale že si může prozatím přednášky poslechnout. Během chvíle přinesla datovou kartu, na kterou jsem přednášky umístil. Za další týden už přišla s tím, že si vše poslechla a chce se naučit cvičení. Ještě ten den odpoledne jsme si zacvičili první čtyři cvičení. Musela se pak posadit a říkala, že je to velmi silné.

V práci jsem se seznamoval s výrobky, které firma nabízí a se systémem práce. Potkával jsem zajímavé lidi z řad architektů a zažil několik zajímavých setkání.

K tomu zvláštnímu logu a podivným předmětům v kanceláři: Během třech týdnů jsem na žádost majitele navrhl změnu loga. Rozhodl se prý změnit firmu s mým příchodem. Měl ale velký strach o majetek, a jak se sám svěřil, využíval čarodějnických praktik k jeho ochraně. Logo se snažil stále nějak orámovat. Působil jsem na něho s klidem a z úrovně pochopení na mé současné úrovni. Bylo to zvláštní, protože nakonec přistoupil k otevřené formě nového loga a předměty z kanceláře sám od sebe vyhodil do koše. Měli jsme spolu jen velmi málo času na řešení práce, protože byl stále mimo kancelář, a protože to nakonec směřovalo jiným směrem, než jsme se domlouvali před mým nástupem, po pěti týdnech jsme se naprosto v klidu rozloučili. Věděl jsem, že to, co se mělo stát, se stalo.

Ten den bylo pondělí a já měl opravdu dobrý pocit, že můžu jít dál. Ačkoliv paní uklízečka chodila v úterý, tentokrát přišla v pondělí. Když jsem jí sdělil, že se ve firmě vidíme naposledy, byla velmi smutná. Dokonce plakala a bylo vidět, že toho bylo na ni v poslední době opravdu moc. Nakonec byla ráda, že přišla v pondělí a poděkovala, že získala Dafa. Předala na sebe kontakt pro další komunikaci a myslím, že se zase uvidíme.

Za dobře odvedenou práci jsem dostal od majitele firmy dobře zaplaceno a to, co se událo během pár týdnů, myslím vypovídá o tom, že cesta praktikujícího je připravena tak, aby mohl dělat dobře to, co má dělat na své úrovni.

Kdyby se to stalo ještě v době, kdy jsem neznal Dafa, nejspíš bych byl ve stresu, že jsem přišel o práci a postavení. Vyčítal bych si, proč jsem nevyužil jiné nabídky. A co řeknu doma a co účty, kdo je zaplatí a co sousedi, až mě uvidí chodit na autobus? No, řekl bych, že toho je hodně, k čemu jsme schopni se připoutat. Přestože jsou mně, praktikujícímu, některé situace teoreticky jasné, když nastanou reálně, ukáže se, že je stále rozdíl mezi teorií a osobní zkušeností, která vede ke kultivaci.

Uběhlo několik dní a můj syn mně nabídl, abych šel na brigádu do francouzského café-baru v Praze, kde jsme spolu pracovali během léta. Šéfkuchař mu vzkázal, že poté, co nás poznal, mě rád zaměstná. Je to již několik týdnů a z práce za barem chodím také na plac. Jsem velmi vděčný za takovou příležitost být s profesionály. Dostávám ale tvrdou školu. Vzali si mě do party ti nejzkušenější a velmi zodpovědní lidé. Z ředitele jsem náhle řadovým číšníkem, který pobíhá po placu sem a tam v zástěře s cedulkou „v zácviku“, myje nádobí a dělá více jak dvě stě káv denně. Je to pro mě zcela nové, ale ne zas tak nové po stránce komunikace s hosty. Pracuji i patnáct hodin v kuse, ve stoje a bez odpočinku. Co je na tom ale úžasné, je to, že po letech nesedím u počítače, nejsem unavený, jezdím tramvají s ostatními lidmi, osvojuji si nové věci, které mě baví, a odměnu za práci dostávám řádně. Citlivě vnímám impulsy na své další cestě a jsem připraven se podle toho zachovat.

V předešlé práci jsem tedy potkal paní uklízečku ze Slovenska, ale v této práci mě o knihu požádali již tři lidé. Samozřejmě, že na své okolí nějak působím. Díky Zákonu mám k dispozici množství nástrojů, které lze citlivě používat podle dané situace a ze své úrovně. Nic není náhoda, to již víme, i když mě osobně to občas stejně překvapí. Na své cestě potkáme to, co potkat máme a jak se zachováme, záleží do značné míry na nás. Věřím, že i když se nám nepodaří zvládnout nějakou situaci, vždy vzniknou nějaké další příležitosti a budeme moci využít svého osobitého potenciálu.

Zkušenost jsem napsal dle pochopení na mé současné úrovni. Děkuji.