Od západního praktikujícího Falun Dafa
1. část: http://cz.clearharmony.net/articles/a110817-Specham-abych-to-dohnal-1-cast.html
Začal jsem se dívat na televizi, na programy a filmy, na které bych se dříve nikdy nedíval, jen abych utekl sám před sebou. Někdy jsem se díval i na dva filmy za sebou. Jak rostl internet, byl jsem v něm ztracený víc a víc. Stal se ze mě smutný a mrzutý člověk. Po tolika letech kultivace jsem si byl vědomý mnohých principů Zákona, které mně pomáhaly přežít, ale bez hlubokého rozpuštění se ve Fa a opravdivé kultivace soucit neroste, a já jsem přešel od bytí cestujícím na Mistrově lodi k bytí někým, kdo spadl a drží se lana, přičemž se dře o stranu lodě, zatímco do něj narážejí vlny.
Jednoho dne moje manželka naléhala, abych se zúčastnil velkého studia Zákona. Navštívil mě jeden praktikující-veterán. Jemně se usmíval a se znepokojením se zeptal: „Jak se máš?“ Znám ho jako veselého člověka, ale teď jeho oči byly smutné. Věděl jsem proč. On rozpustil všechna má připoutání. Otevřel jsem mu srdce a řekl jsem mu, že jsem se nečinil dobře a proč. Byl milý, laskavý a navrhl pár řešení. Byl to pomalý začátek mého návratu k Dafa.
To se stalo asi před šesti lety. V tom čase jsem měl dobrou práci v New Yorku, manželku a dvě děti. Nebylo tak jednoduché studovat Zákon celý den, když se vyskytl nějaký problém. Můj život byl desetkrát komplikovanější na desetkrát komplikovaném místě. Čas na nikoho nepočká.
To se stalo několik let předtím, než nám Mistr pověděl, že máme sprintovat. Právě jsem se zkoušel postavit zpět na nohy a stát vzpřímeně. Stále jsem nedokázal vidět důvody, které mě dostaly do těchto problémů. Jeden projekt za druhým, se stále větším odhodláním, mě pokaždé vedly zpět do nápravy Fa. Ale když neudržíš krok, nemůžeš jen tak zázrakem dosáhnout nový standart jen proto, že ses rozhodl být zase usilovným. Musíš to doběhnout na povrchu a zároveň si zkultivovat připoutání, a když to nejde dobře, budeš brzdit projekt a zasahovat do koordinátorů. Všechno je to velmi vážné.
Byl jsem požádaný pracovat na projektu, jehož koordinátor mě kdysi napadl. Nevěřil jsem jim. Mýlili se a šířili o mně lži. Měl jsem právo jim nevěřit. Ale my nejsme obyčejní lidé. Jsme učedníci Dafa období nápravy Fa. A je nás jen tak málo. Když se rozhodnu nepracovat na projektu kvůli jeho koordinátorovi, to můžu rovnou zavolat Mistrovi a říct, že jeho uspořádání není dost dobré. Mohl bych říct, aby pro mě uspořádal někoho jiného, abych mu mohl pomoci. Mohl bych Mistra požádat, aby vybral jinou bytost, zbavil ji karmy, vyřešil její kultivaci atd., abych byl spokojený. Potom Mistrovi pomohu. Zní to absurdně, když to řeknu takto. Pravda je taková, že jsme tu jen my, kdo si můžeme navzájem pomoci. Když jsem se k tomu osvítil, opravdu mi to pomohlo vložit se do jakéhokoliv projektu a už nezáleželo na tom, kdo byl jeho koordinátorem. V tomto bodě mi také bylo jasné, že když nezáleží na tom, jestli se mně to líbí nebo ne, není důvod hádat se. Tak jsem se rozhodl, že už se nikdy nebudu se spolupraktikujícími hádat.
Jsem odborníkem v oblasti zdraví a tělesné kondice a musím lidi učit, jak sprintovat. Je to jedna z nejtěžších věcí, kterou běžný člověk dokáže. Bolí vás srdce, hoří vám plíce, vysychá v krku, v hlavě vám svítí, můžete si vyvrtnout kotník, pohmoždit koleno, spadnout nebo dokonce zvracet. Sprintování v kultivaci je o dost těžší. Hlavně když se snažíte doběhnout ostatní. Všechno se mě snaží zastavit a náklad, který nesu, jen tak nemizí. Musím ho zkultivovat, věřit Mistrovi a on dá mým nohám rychlost. Ale i tak tu není záruka, že to dokážu. Díky tomu, že se snažím naučit čínsky, mohu vidět, jak mě připoutání k pohodlí a připoutání k sebepotvrzování celé ty roky bránila tvrdě pracovat. Jsem si jistý, že to bylo všem zřejmé, jen já si to nechtěl přiznat. Musel jsem zanechat připoutání k času, k vlastní výjimečnosti a uvidět, že pohodlí je jen iluze. Tato připoutání mě zkoušela a ničila, jako i bytosti, které se na mě spoléhaly kvůli své spáse.
Teď se každý den zdá být nemožný, jak studuji čínštinu, vedu vlastní obchod a pracuji na Dafa projektech. Cítím se pomalý a nemám ani čas na odpočinek. Až teď vidím, že se tak cítím, protože sprintuji. Jsem poctěný, že mám tu možnost sprintovat.
Nejčerstvějším projektem, na kterém je mi ctí se podílet, je škola Fei Tian v Middletown na severu státu New York. Jsem učitelem tělesné výchovy. Cílem této školy je být více otevřený veřejnosti. Uvítáme a podpoříme děti ze všech částí USA. První skupinou dětí jsou však z větší části děti praktikujících a z nich 90 % mluví čínsky. Stalo se to velkou výzvou, která ukazuje, jak dokážeme vytvořit prostředí pro nepraktikující. Je to i odrazem toho, jak se dokážeme přizpůsobit běžné lidské společnosti a zachránit ji. Klade se zde důraz na vícejazyčné prostředí se silnou přítomností americké kultury, jmenovitě anglického jazyka. Jako jeden z rodilých anglických mluvčí jsem viděl, že mám speciální úlohu. Bylo to těžké přijmout, protože se teprve čínsky učím. Proč byla tato situace daná mně?
Když jsem se díval dovnitř, měl jsem toto připoutání k učení se čínsky, a to živilo moje připoutání k vlastní výjimečnosti. Ale neučím se čínsky jen kvůli tomu, abych se stal Číňanem. Učím se ji kvůli tomu, abych rozuměl více jazykům. To mě přinutilo přemýšlet víc nad jazykem jako takovým. Jaký je význam jazyka v nápravě jako takové?
Nedávno jsem viděl film. Mimozemšťané navštívili svět, aby odevzdali svůj psaný jazyk lidem. Byly to nelineární psané piktogramy. Obrázky podobné čínským znakům, až na to, že jejich piktogramy byly škaredé. Právě proto, že nebyly lineární. Čas v našem časoprostoru je lineární. Ale jejich jazyk nebyl. Tento nelineární jazyk měl vliv na podstatu vlastností, měnil jejich vztah k času a prostoru, čímž zažívali minulost, přítomnost a budoucnost naráz. Samozřejmě, bylo to založené na omezené moderní vědě, s omezeným porozuměním času a prostoru, ale princip je jasný. Jazyk je velmi důležitý. Není to jen způsob, jak vyjádřit naše myšlenky a nápady, je to možnost dát do něj kulturu. Není to jen komunikace mezi bytostmi, ale i vytváření vnitřní struktury bytostí a jejich komunity, podobně jako té komunity, kterou budujeme ve škole Fei Tian.
Po zhlédnutí tohoto filmu jsem se zeptal mojí učitelky čínštiny, praktikující, jak bych měl rozumět čínskému jazyku jako celku. Vysvětlila mi, že čínské znaky jsou vytvořené z malých znaků, tak jako malé částice vytvářejí větší a větší látku, vytvářejíc mnoho vrstev vesmíru s nespočítatelnými bytostmi. Čínština má nespočetně mnoho uspořádání znaků a významů. Není takové přísloví, že obraz má hodnotu tisíc slov? Každý čínský znak je obrázek. Potom je tu nekonečné množství vrstev a úrovní významů, jakými se dá komunikovat a učit se. Navíc, skutečný psaný čínský jazyk je umění a mluvený jazyk jsou hudební tóny. Moderní neurology také velmi zajímá, jak mohou umění a hudba stimulovat mysl komplexněji než pravidelné studium vědomostí. Všechny ty vnitřní lidské přínosy leží přímo v denním používání čínštiny.
Důvod, proč věřím, že je to tak důležité, je, že Fa je vyučovaný v čínštině a Fa napravuje lidský svět. Protože nepoužíváme nadpřirozené schopnosti v této dimenzi, jediná cesta, jak více lidí může získat Fa v čínštině, je učit je. Od té doby, co budujeme tuto školu, už tato věc probíhá. Naneštěstí kultura strany pokazila mnoho věcí, takže učení jazyka jako kultury musí být prováděné úplně bez kultury strany. Proto musím nejen studovat čínštinu, ale musím rozumět zároveň více jazykům a kulturám, nejen pro vlastní potěšení, ale abych pomáhal Mistrovi zachraňovat vnímající bytosti v širokém rozsahu. Ale nemají to být jen Číňané. Je tu mnoho věcí, které je třeba dělat správným způsobem a razit cestu budoucnosti pro budoucí bytosti.
V současnosti jsem začal vysílat spravedlivé myšlenky do látek v jiných dimenzích, které jsou spojené s mými připoutáními k pohodlí a do látek, které mně brání učit se čínsky. Právě teď je můj život těžší a času je také méně. Vím, že je to démon, který se snaží se mnou zápasit a rozbít moji vůli. Ale nakonec jsem si na to opět vzpomněl. Bereme těžkosti jako radost. Znásobím a zmnohonásobím svoje úsilí.
Vážený Mistře a drazí spolupraktikující, v minulosti jsem odbočil z cesty. Už neodbočím. Nezáleží na tom, jak dlouho to potrvá a nezáleží na tom, co je to, co musíme dělat, počítejte se mnou.
Děkuji, Mistře. Děkuji všem.
Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2017/5/19/348386.html
Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2017/5/21/163935.html
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...