Dopis z království praktikujícího z jiné dimenze

Od praktikujícího Falun Dafa z Číny

Praktikuji Falun Dafa již více než dvacet let a postupně jsem dosáhl stavu osvícení. Moje myšlenky jsou spojeny s mými těly v jiných dimenzích, což znamená, že mohu cestovat různými časy a prostory. Níže je příklad toho, co jsem viděl, když jsem cestoval do světa v jiné dimenzi.

Místní praktikující se mnou spolupracoval na projektech Dafa. Nicméně kvůli těsnému pracovnímu plánu a narození dítěte polevil v kultivaci a začal mít velmi špatné příznaky astmatu.

Pozval jsem ho k sobě domů, kde jsme několik dní studovali Fa a také cvičili. Pomohl jsem mu hledat uvnitř sebe. Jeho příznaky se zlepšily, ale zcela nezmizely.

Když jedné noci usnul, pokračoval jsem ve vysílání spravedlivých myšlenek. V klidném stavu jsem mohl vidět jeho minulé životy. Během období v prehistorii byl Bohem moře, tak jak je popsáno v západní mytologii. Byl Králem oceánů. Sochy pod oceány v podobě mořských pánů držely trojzubce. Pro svého Pána, toho praktikujícího, donesli obří perlu uvnitř škeble. Jak jsem si ji tak prohlížel, voda v oceánu se náhle rozzářila a poletující lesklé částice mě vedly k bráně do jiné dimenze.

V další dimenzi byly na obloze tři slunce. Teplota náhle vzrostla, všechny slunce se spojily do jednoho ohromného světla, které vyzařovalo jemné teplé světlo.

Uprostřed oceánu byl obrovský ostrov s tropickými lesy. Ke strmým útesům letěly dračí bytosti a vyletěly z oceánu. Jejich barevná těla byla pokrytá malými šupinami, měly velká křídla a dlouhé ocasy.

Když mě uviděly, začaly hlasitě křičet. Na hřbetu měly ozbrojené rytíře. Vedly mě nad vodou jako moji průvodci.

Když jsme se blížili k zemi, doprovázeli nás různé druhy ptáků. V přístavu kotvily velké plachetnice.

Stvoření připomínající lidské bytosti byla zaneprázdněna svou prací. Některá měla na sobě oblečení podobné takovému, jaké se nosilo ve starobylé západní společnosti. Jejich vlasy byly blond nebo zrzavé. Letěl jsem s devíti obrovskými dračími bytostmi a jejich rytíři. Míjeli jsme vysoké hory, velké řeky, rozsáhlé lesy, rozlehlé louky a pod námi se proháněly různé druhy zvířat.

Na travnatých plochách jsem viděl na bílých koních muže a ženy, za nimi běželi světle hnědí kentauři. Muži byli svalnatí, měli na sobě lehké helmy a byli vyzbrojeni luky, šípy a oštěpy. Ženy měly také na sobě brnění a za opaskem měly dýky. Když překračovali široké řeky, prostě se s koňmi vznesli.

Také jsem viděl několik prosperujících měst a vesnic. Lidé nosili oděvy, které připomínaly bohémský styl ve střední Evropě. Dospělí muži byli oblečeni v bílé látce s olivovými větvemi na hlavě, které reprezentovaly jejich společenský status. Ženy byly oblečené v červené a zlaté barvě se staženými vlasy nahoru. Mladé dívky měly vlasy stažené dolů, zdobené bílými liliemi.

Rytíři mě vzali do budov z bílých jadeitových kamenů. Rozkvétaly zde různé barevné růže a vzduch byl plný příjemné vůně. V hlavní hale byly obrovské bílé sloupy zdobené zlatými rytinami. Ve stejném stylu byly zdobené i stropy. Obdélníková vodní fontána mě přenesla přes hlavní halu ke zlatému královskému trůnu. Na vrcholu vodní fontány jsem viděl bílé perly. Na královském trůnu bylo dvanáct menších sedadel. Nábytek byl obdivuhodně bohatě zdobený. Honosný palác byl však prázdný a klidný.

Venku se nacházela řada krajin s květinami a stromy, stejně jako různé architektonické struktury. Přišel jsem do kulaté bílé budovy, která měla název Křišťálový palác. Byl obklopen mnoha pilíři a interiér byl zdoben snad všemi křišťály světa. Stropy byly průhledné a v podlaze byla vytesaná obrovská červená růže v plném květu. Na stěně byl vysoký portrét mého spolupraktikujícího, který vyobrazoval, jak drží banner Falun Dafa na náměstí Nebeského klidu. Na tváři měl klidný úsměv a jeho oči vypadaly odhodlaně a neohroženě.

Na stěnách visely portréty různých podob spolupraktikujícího, jak procházel různými životy. Na jednom z nich byl ztvárněn jako Bůh moře držící trojzubec.

Přes průsvitný strop mě náhle ozářil kužel světla a začaly se kolem mě objevovat hvězdy, galaxie a nebeská těla, jako kdybych vstoupil do obrovského vesmíru. Ve středu nebeského těla byla malá galaxie obklopená zlatým světlem – to byl malý vesmír naší planety Země.

Zvnějšku Křišťálového paláce se v rozlehlých pláních shromáždilo v těsných formacích mnoho skupin božských bojovníků. Měli na sobě kožené brnění, helmy a boty, jako nosili staří Římané. Před nimi stálo devět dračích rytířů s obrovskými dračími šelmami po stranách a po nich následovali válečníci, kteří drželi velké štíty, oštěpy, dýky a další druhy zbraní.

Na obou stranách shromážděných válečníků stáli dva rytíři na božských koních s medvědy před sebou a kentaury za sebou. Muž se zlatou olivovou ratolestí přišel ke mně, položil pravou ruku na hruď a uvítal mě:

„Drahý učedníku Dafa z období nápravy Fa, děkujeme ti, že jsi zavítal do naší Země růží a děkujeme ti za pomoc našemu Králi, tvému spolupraktikujícímu. Doufáme také, že mu vyřídíš naše myšlenky a řekneš mu, jak moc nám chybí. Předej mu, prosím, tento dopis. A přijmi naši největší vděčnost!“

S úctou jsem převzal svitek zapečetěný červeno-růžovou insignií. Muž ustoupil zpět do shromáždění a božští válečníci se mi znovu uklonili.

Válečníci pak začali meči a štíty vybíjet rytmus. Rázný zvuk zněl jako bijící lidské srdce a jako oslavy válečníků v boji. Oči válečníků byly odhodlané s neohroženým pohledem, takovým, jaký měl praktikující na tom obraze v paláci.

Doprovázeni rytmem zbraní, válečníci začali zpívat píseň:

„Když se upadající svět chystá převrátit,
když temné mraky překryjí světlo,
Vy, náš velký Králi, inspirovaný Stvořitelem,
pochodujete drsnými zasněženými cestami, máváte mečem, abyste prorazil temnou mlhu,
zastavte zlé démony!

Když se smutný život blíží ke konci,
když květy uvadají,
Vy, náš velký Králi, inspirovaný Stvořitelem,
procházíte v chladu cestou smrti a zničení,
vzdorujete nekonečnému oparu, rozpouštíte mračna,
a přinášíte naději na život!“

Postupně se nebeská scéna začala rozostřovat a zvuky ztichly. Moje srdce však bušilo ještě dlouhou dobu poté, nemohl jsem se zklidnit.

Když jsem vyšel z klidu, sdílel jsem se spolupraktikujícím, co jsem zažil v království Země růží. Přetlumočil jsem mu to, co se psalo na svitku:

„Vážený Králi,

zanechal jste nás tady a žil jste ve Třech říších po miliardy let. Všem nám velmi chybíte. Přestože nemůžeme být s Vámi, naše láska k Vám neochabla, naopak se jen prohloubila.

Náš Králi, jste nejodvážnější, protože jste se odvážil obětovat svůj život, abyste ochránil spravedlnost pro vesmír. Jste nejcennější, protože jste se vyčerpal pro věčné štěstí našeho světa.

Jak vesmír vystupuje ze starého, pracoval jste neúnavně, abyste zachránil náš svět a všechny životy v něm. Budeme žít a umírat s Vámi až do konce.

S láskou,

Vaše nebeská rodina.“

Oči spolupraktikujícího se naplnily slzami. Litoval, že se pilně nekultivoval. Od té doby jsme si navzájem pomáhali, abychom následovali Mistra a kultivovali se společně. Brzy prolomil uspořádání starých sil a vrátil se k usilovné kultivaci.

Mistr nám dal život a vydržel utrpení a nekonečnou karmu pro učedníky Dafa. Božské bytosti v nebi vkládají do našich rukou své naděje a životy. Co jsme učinili nebo přispěli všem živým bytostem v nebi a na zemi?

To je otázka, kterou bychom se měli zabývat.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2017/3/20/344460.html
Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2017/4/8/162764.html