Moje nepřítomnost na setkání odhalila naše připoutání
Při snaze zrušit místní centrum na vymývání mozků jeden praktikující navrhl, abychom dohodli setkání s praktikujícími z blízkých oblastí a sdíleli zkušenosti. Vždy se ode mě očekávalo, že se těchto setkání zúčastním, ale tentokrát jsem se rozhodl nepřijít.
Praktikující trval na tom, že tam musím být a uvedl několik důvodů. Řekl jsem mu, že setkání má sloužit ke komunikaci a vyřešení problémů mezi praktikujícími a ne k tomu, aby se jeden praktikující snažil přesvědčit ostatní. Kromě toho by jistě bylo kvůli mně pro ostatní praktikující nepříjemné mluvit.
Po setkání mi někteří praktikující řekli, že setkání neprobíhalo dobře a praktikující z ostatních oblastí řekli, že pokud bych tam byl, neskončilo by to takto. Přemýšlel jsem o tom a díval jsem se dovnitř.
Uvědomil jsem si, že v průběhu let mé chování ovlivnilo místní praktikující. Tím, že následovali mé vedení, zaujali na setkání panovačný postoj k praktikujícím z jiných oblastí.
Setkal jsem se s naší skupinou. Uvědomili jsme si, že bychom neměli ostatním vnucovat myšlenku, že jen Fa principy, ke kterým jsme se osvítili my, jsou jediným standardem na dělání práce pro Dafa. Toto setkání přinejmenším umožnilo, aby každý řekl, co měl na srdci a položilo dobrý základ pro budoucí sdílení a spolupráci.
Po setkání jsem zjistil, že ostatní praktikující se stali na mně méně závislí. Moje připoutání k sebepotvrzování také zesláblo. Začal jsem spolupracovat s ostatními a pomáhat jim zlepšovat jejich další práci.
Umožnit ostatním, aby se postarali o záchranu praktikujícího
Několik praktikujících zatkli. Jedním z nich byl i starší koordinátor, se kterým se znám již delší čas. Předtím, jakmile by praktikující zatkli, prostě bych převzal veškerou práci, od sdílení s ostatními praktikujícími a jejich rodinami až po najmutí a přijetí právníka. Ale teď už jsem věděl, že musím umožnit i ostatním praktikujícím, aby se zúčastnili potvrzování Fa a celkové spolupráce a nedokázal jsem se rozhodnout, zda bych se měl, nebo neměl, rychle chopit práce na záchranu zatčených praktikujících.
Sestra praktikujícího ke mně přišla s pláčem a řekla, že mu musím bezpodmínečně pomoci. Skutečně jsem chtěl hned říci ano, ale boj v mé mysli zesílil.
V té chvíli mi Mistr připomněl:
„Pokud to upřímně děláš kvůli druhému člověku…“ (Vyučování Fa na Mezinárodní den Falun Dafa, neoficiální překlad)
Slovo „upřímně“ mě silně zasáhlo a probudilo mě. Byla to dobrá příležitost pro ni i ostatní praktikující, aby vykročili vpřed a spolupracovali. Pokud bych tentokrát stejně jako jindy každého vedl proto, abych se já sám necítil špatně, že jsem odmítl dobrého přítele, připravil bych praktikující o příležitost zlepšit se a činit se dobře. Také bych jim zabránil činit se lépe při spáse vnímajících bytostí a při záchraně spolupraktikujícího. Musel jsem opustit své lidské emoce, aby práce, kterou děláme, byla posvátná.
V následujícím roce jsem potichu povzbuzoval ostatní praktikující a pomáhal jim doplňovat jejich práci. Viděl jsem, že se nakonec mnozí stali zralejšími a samostatnějšími.
Když se na mě ostatní přestali spoléhat, cítil jsem se trochu ztraceně. Uvědomil jsem si, že mám stále připoutání k sebepotvrzování a musím pracovat tvrději, abych byl zodpovědný k Fa, vnímajícím bytostem a všem praktikujícím.
Nadále budu v tichosti poskytovat svoji pomoc, abych zvýšil úsilí spolupraktikujících a plně následoval princip spolupráce jako jednoho těla.
Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2015/11/11/153620.html
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...