Čínská Fa konference: Jít příkladem, spolupracovat a potichu pomáhat druhým (1. část)

Dobrý den, ctěný Mistře! Dobrý den, spolupraktikující!

Za posledních 16 let jsem si hluboce uvědomil, jak je pro koordinátora důležité, aby byl zodpovědný a plnil své povinnosti. Kromě toho, že je v kontaktu a spolupracuje s ostatními praktikujícími, musí se skutečně kultivovat, aby nepodlehl myšlence sebepotvrzování. Pokud se koordinátor stane připoutaným k sebepotvrzování, pro ostatní praktikující je pak snadné spoléhat se na něj a obdivovat ho, což se může změnit v zasahování jak pro něj, tak i pro ostatní praktikující na jejich kultivační cestě.

Dvě ponaučení: Moje připoutání k sebepotvrzování

Jednou k nám přišli praktikující z jiného města, aby s námi sdíleli své zkušenosti. Věděl jsem, že jejich koordinátoři na sebe žárlí a mají silné připoutání ke strachu. Takže jsem jim řekl o tom, jak jsem moudře koordinoval mnoho věcí, dokonce i když místní policie poslala speciální agenty a auta před můj dům, aby mě neustále sledovali.

Když jsem domluvil, jeden praktikující mi řekl, že si uvědomil, jak jim věci nejdou dobře, protože nemají takového koordinátora, jako jsem já. Tento kompliment mě potěšil, ale zároveň i velmi zarmoutil. Praktikující chtěl, abych vyprávěl dál, ale nezmohl jsem se už ani na slovo.

Po jejich odchodu jsem dál přemýšlel o tom, co jsem řekl. Uvědomil jsem si, že mě Mistr skrze slova toho praktikujícího upozornil, že potvrzuji sám sebe. Pokud bych potvrzoval Fa, praktikující by řekl: „Zdá se, že se musíme zklidnit a studovat Fa. Takto se také budeme činit dobře.“

Mistr řekl:

„Zákon může odhalit všechna připoutání, Zákon může vyhubit všechna zla, Zákon může odkrýt a rozehnat všechny lži a Zákon může posilnit spravedlivé myšlenky.“ (Podstata dalšího pokroku II, Zastrašte rušivé zasahování, 5. 7. 2000)

Tři praktikující byli mučeni v místní věznici a zemřeli. Všichni jsme věděli, že musíme odhalit zlé pronásledování. Tentokrát jsem nepřevzal žádný konkrétní úkol, protože pokud bych to udělal, ostatní praktikující by se na mě opět spoléhali s tím, že jim poskytnu nápady, pokyny a zařídím většinu detailů.

Ostatní koordinátoři šli k rodinám příbuzných a pokusili se získat jejich podporu v najmutí právníků. Jedna z rodin odmítla poslouchat a ke koordinátorovi měla velmi špatný postoj. Ostatní praktikující rozhodli, že bych si měl s touto rodinou promluvit já. Věděl jsem, že se na mě znovu spoléhají, ale ustoupil jsem a souhlasil, že s tím pomůžu.

Mluvil jsem se sestrou zesnulého praktikujícího. Ta nakonec přiznala, že pokud bychom spolu mluvili dříve, její rodina by neměla takový negativní postoj k Dafa. Chtěla, abych si promluvil se zbytkem rodiny, hlavně s jejím bratrem, který byl vládním úředníkem. Také chtěla najít místo, kde bychom se mohli scházet kvůli další spolupráci. Jakmile to řekla, jeden z koordinátorů mi navrhl, že bych měl vybrat místo blízko svého domu.

Když odešla, zeptal jsem se koordinátora, proč se na mě znovu spoléhá. Řekl: „Neudělal jsem toho tak hodně jako ty a chybí mi zkušenosti. Kdybych věděl, jak na to, nemusel bych se na nikoho spoléhat.“

Bez rozmýšlení jsem mu řekl, že jeho závislost se stala zvykem, a že si to neuvědomuje. „Před lety jsem neměl nikoho, od koho bych se mohl učit, když jsem musel najmout právníky nebo si povídat s příbuznými. Teď víš, co jsem udělal a jak se věci řešily. Pokud to sám nezkusíš, vždy se budeš na někoho spoléhat.“

Jakmile jsem domluvil, pocítil jsem lítost. Díval jsem se dovnitř a věděl jsem, že jsem to byl já, kdo nesdílel s ostatními praktikujícími o principech Fa, které mě vedly při řešení věcí. Také jsem nedůvěřoval ostatním praktikujícím; rád jsem s věcmi spěchal a rychle jsem je dokončil. Myslel jsem si, že dokážu řešit mnoho věcí a nedával jsem ostatním praktikujícím mnoho příležitostí na skutečnou práci.

Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2015/11/11/153620.html