„Bujná tráva“ po 16 letech protivětru

V čínštině je „bujná tráva“ metaforou pro nepoddajného člověka. Zvykla jsem si používat pseudonym „jako tráva“, protože mi to připomínalo 16 let perzekuce, kterou jsem se svou rodinou zažila. Nedávno jsem si proto změnila pseudonym na „bujná tráva“.

Moji rodiče začali praktikovat Falun Dafa, když mi bylo 6 let. Maminčina rakovina zmizela a tatínek se stal silnějším a zdravějším. Štěstí se vrátilo do naší rodiny.

Maminka byla místní úřednicí. Často byla kolegy a známými chválena jako talentovaná. Tatínek byl dobrým učitelem. Lidé mě často nazývali princeznou.

Avšak naše štěstí roku 1999 náhle skončilo, když skupina neznámých mužů vtrhla do našeho bytu a zatkla tatínka.

Další skupina sebrala naše knihy Dafa, počítač a videopřehrávač. Naše telefonní linka byla odposlouchávána. Maminka a já jsme byly často sledovány a obtěžovány úřady.

Když maminku poslali do centra na vymývání mozků, starala se o mě moje babička. Velmi se bála o mé rodiče. Často plakala.

Maminka se domů vrátila jako kostlivec. Kosti a klouby jí vyčnívaly z těla a byla tak slabá, že mohla jen ležet v posteli.

Tatínek byl propuštěn jen na krátkou dobu, potom ho uvěznili znovu.

Když se maminka zotavila z mučení, která zažila v centru na vymývání mozků, vzala mě na návštěvu tatínka. Bylo to během letních prázdnin. Dozorci nám nedovolili ho vidět.

Zkusily jsme to znovu, když sněžilo. Tentokrát jsme ho konečně viděly.

Poté byla maminka znovu zadržena. Opakovaně ji mučili. Když se vrátila domů, měla mnoho polámaných kostí a byla ochrnutá od hrudi dolů. Musela jsem ji krmit.

Když jsem chodila na nižší střední školu, bydlela jsem na koleji. Během letních a zimních prázdnin jsem pobývala u příbuzných. Kolej jsem platila z našich skromných rodinných úspor a díky příspěvkům našich příbuzných.

Když jsem začala chodit na vyšší střední školu, oba moji rodiče byli stále uvězněni. Jednou, na Den matek, jsem čekala v řadě na veřejný školní telefon, abych zavolala mamince. Když už jsem byla téměř na řadě, byl čas, abych se vrátila do třídy. Po vyučování jsem si šla znovu stoupnout do řady.

Konečně se mi podařilo ji zastihnout. Obávala jsem se, že je hovor sledován a neodvážila jsem se oslovit ji „maminko“. Řekla jsem potichu „haló“. Maminka prostě odpověděla s kladným „ach“ a položila.

Maminka četla tento příběh v mém deníku za několik let. Povzdychla si a řekla, že dítě bez matky je stejné „jako tráva“. Vzala jsem si tato dvě slova „jako tráva“ za pseudonym.

Stín perzekuce se nade mnou vznášel během univerzity, promoce i při hledání práce. Ale měla jsem štěstí. Jeden poradce na univerzitě byl k mojí rodině soucitný. Udělil mi stipendium „Národní podpora přátelství“. Velice si vážím lidí s takto dobrým srdcem.

Někteří mladí muži se se mnou přestali setkávat, když se doslechli, že moji rodiče praktikovali Falun Dafa a byli uvězněni.

Ale nechovám nenávist vůči lidem, kteří nás pronásledovali. Učení Falun Dafa naplnilo mé srdce soucitem a tolerancí. Miluji svou práci. Miluji svůj život. A jsem ráda, že přispívám společnosti. Uvědomila jsem si, že původem pronásledování a všeho mého utrpení je Ťiang Ce-min.

Po 16 letech pronásledování jsem napsala Nejvyššímu lidovému soudu zprávu se zločiny, které nařídil Ťiang Ce-min, včetně mučení, hanobení, potlačování svobody vyznání, nezákonného věznění atd.

Také chci říct těm, kdo neznají pravdu o Falun Dafa, že moji rodiče neudělali nic špatného. Praktikující Falun Dafa neudělali nic špatného. A učení Mistra Li Hongzhi držet se „Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti“ je absolutně spravedlivé.

Postavme Ťiang Ce-mina před soud!

Toto je hlas tisíce Číňanů, kteří zažili podobné zkušenosti.

Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2015/11/21/153765.html