Změna od dívání se ven k dívání se dovnitř

Od praktikující Falun Dafa z Číny

Od propuštění z vězení nebyl můj kultivační stav moc dobrý. To vedlo k řadě nedorozumění mezi mnou a ostatními praktikujícími v mé oblasti.

Cítila jsem se vynechávaná

Bývala jsem součástí týmu, který jezdil objasňovat pravdu na venkov. Kvůli mému špatnému kultivačnímu stavu praktikující vytvořili nový tým – beze mě. Přede mnou ho drželi v tajnosti.

Když jsem se o tom po čase doslechla, začala jsem ty praktikující nenávidět a obviňovat je z toho, že mi nepomohli, když jsem to nejvíc potřebovala. V minulosti bývaly u mě doma uloženy všechny materiály na objasňování pravdy. Teď mě úplně vynechali.

Když jsem se na to podívala z hlediska Fa, věděla jsem, že to udělali kvůli bezpečnosti a dobru dalších praktikujících. Ale i tak jsem se cítila ukřivděně, protože mě nechali samotnou. Dokonce, i když mi bylo trochu lépe poté, co jsem se podívala dovnitř, mentalita oběti se mi občas vrátila a způsobovala, že jsem se zlobila. Toto se nakonec u mě stalo přetrvávajícím problémem, který na mě neustále doléhal.

V roce 2014 mi praktikující jménem Mej řekla, že naše oblast v roce 2013 začala studovat ve skupině. Vysvětlila mi, proč mi o tom dosud nemohli říct, a doufala, že to pochopím. Vypadala jsem nepohnutě, a řekla jsem jí, že není důvod, aby mi všechno říkali.

Ale když jsme se rozloučily, začala jsem plakat. Zkoušela jsem skrýt své emoce, aby je ostatní neviděli. Všechny mé staré problémy se znovu vynořily. Myslela jsem, že chápu, proč mě nenechali účastnit se aktivit na objasňování pravdy, ale proč ani na studiu Fa? Právě jsem potřebovala největší pomoc, ale vypadalo to, že se o mě nikdo nestará.

Mej se mnou ještě ten den odpoledne chtěla znovu mluvit, já jsem ale už nezvládla ovládat své emoce a zhroutila jsem se před ní. Čím víc chtěla věci vysvětlit, tím emocionálnější jsem se stávala. Cítila jsem to jako selhání. Byla jsem opravdu v jejich očích tak špatná?

Když Mej viděla mou reakci, byla si ještě jistější, že jsem nestabilní a potřebuji nějaký čas na uklidnění.

Cítila jsem se tak bezvýznamně a nerozumně ve srovnání s kýmkoliv jiným. Takhle jsem to cítila ve svém srdci, zatímco moje racionální stránka věděla, že je to nesprávné.

Přehlížení mentality oběti

Snažila jsem se dívat se do sebe. Pokaždé, když jsem začala obviňovat ostatní, zastavila jsem se a přinutila se znovu prozkoumat své činy. Takto jsem objevila mnohá připoutání, ale nebyl to jednoduchý proces.

Mé lidské představy se znovu a znovu vracely a já jsem je pořád musela potlačovat a odstraňovat. Řekla jsem si, že nemůžu od ostatních praktikujících očekávat, že mi budou schopni pomoci, když jsem v takovémto stavu. Nebyla to jejich chyba. Kdybych se kultivovala dobře a dokázala být nápomocná, přirozeně by přišli. Neměla jsem nárok na jejich pomoc.

I když jsem se velmi snažila opustit svá připoutání, cítila jsem další den velkou nespravedlnost a plakala jsem.

Soustředila jsem se na to, abych dobře ovládala své myšlenky. Řekla jsem si, že musím vytrvat v dívání se dovnitř a opustit mentalitu oběti. Takto nebudou moci staré síly zneužít mé mezery a ohrozit celou skupinu praktikujících. Musím odstranit tuto nenávist, protože není moje. Požádala jsem Mistra o pomoc.

Najednou jsem se cítila klidně a s lehkým srdcem. Všechny mé emocionální křivdy zmizely. V srdci jsem nepřestávala děkovat Mistrovi a praktikujícím. Mé oči zaplavily slzy vděčnosti. Dívání se dovnitř je skutečně úžasné! Mít víru v Mistra a skutečně se kultivovat je vynikající!

Byla jsem velmi vděčná za tuto možnost zlepšit si svůj charakter.

Usmíření

Věci tím však neskončily. Brzy jsem znovu začala cítit nespravedlnost a začala jsem hledat nedostatky u jiných praktikujících. Došlo to až do bodu, kdy mě tento problém vyrušoval po celý den, a hledala jsem, jak omluvit svou kritičnost vůči ostatním. Vůbec jsem se nesoustředila na to, jak se zlepšit. Pouze jsem se obávala, že by si ostatní praktikující mohli myslet, že jsem se nekultivovala dobře.

Jak jsem pokračovala v hledání logických vysvětlení, moje myšlenková karma rostla, až jsem nakonec vůbec nebyla schopná číst kultivační příspěvky. Když jsem se snažila odmítat svá připoutání, cítila jsem se mentálně vyčerpaná. Nezáleželo na tom, jak silné byly, vytrvávala jsem v jejich odmítání.

Rozhodla jsem se ten večer napsat dopis Mej, protože moje emocionální reakce jí musela způsobit mnoho problémů. Chtěla jsem se pokusit věci vyjasnit, aby tato připoutání nemohla způsobit problémy v budoucnu.

Na začátku jsem měla v úmyslu zdůraznit všechny své citové křivdy, aby se Mej cítila vinna, až si uvědomí, jak moc jsem byla jejími slovy zasažena. Nicméně, jak jsem psala dál, tyto myšlenky zmizely a já jsem se začala soustřeďovat více na to, jak snížit negativní dopad na ni. Vše, co jsem viděla, byly moje vlastní chyby a to, jak špatně jsem se činila. Čím víc jsem psala, tím jasnější mi to bylo.

Tento proces neprobíhal bez negativních myšlenek a lidských názorů, ale pořád jsem je odmítala a pokračovala jsem v dívání se dovnitř, nikoliv směrem k jiným praktikujícím. Nemohla jsem nechat staré síly využít tuto situaci.

Během tohoto procesu jsem objevila mnohá připoutání. Měla jsem připoutání k ochraňování sebe a byla jsem neschopná snést kritiku. Soustřeďovala jsem se jen na sebe a na své pocity. Záviděla jsem, byla jsem arogantní a měla jsem komplex méněcennosti. Také jsem byla připoutána k potvrzování sebe, vyhledávání slávy a dívání se na praktikující shora.

Praktikující, která nebyla schopna vyjít z domu, mě tou dobou pozvala, abych k ní přišla společně studovat Fa. Já ale její žádost odmítla, dívala jsem se na ni shora jako na někoho, kdo se nekultivoval dobře. Chtěla jsem být s praktikujícími, kteří byli „dobře známí“ pro své zásluhy. Chtěla jsem jejich sympatie, protože by to znamenalo, že jsem užitečná a kultivuji se dobře.

Protože jsem měla tak silná připoutání, nebylo překvapením, že jsem se cítila mizerně, když jsem byla vynechána. Také jsem se obávala, že si lidé budou myslet, že jsem se nekultivovala dobře, takže jsem zkoušela použít Mistrova učení k zamaskování svých připoutání.

Uvědomila jsem si, kde jsem udělala chyby, a chtěla bych říci, že to byla všechno moje vina. Chci odstranit ty špatné myšlenky. Nakonec, kultivace je vlastní záležitostí člověka. Když mi praktikující pomáhají zlepšit se, ale já se stále nekultivuji, jak se mohu zlepšit?

Po dlouhou dobu jsem se držela jednou rukou božskosti a druhou rukou lidskosti, ale nevzdala bych se ani jednoho. Chtěla jsem mít jen užitek z Dafa, aniž bych tvrdě pracovala a dívala se do sebe. Dokonce jsem v kritickém momentě ztratila víru v Mistra a Dafa. Všechno toto bylo výsledkem mé nestabilní kultivace. Jak mohu obviňovat jiné praktikující? Zde bych se chtěla upřímně omluvit. Já jsem ten, kdo se mýlil.

Děkuji Vám, ctěný Mistře. Děkuji vám, moji spolupraktikující.

Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2015/8/11/152021.html