Čína: Paní Fan Ming-lan popisuje mučení policií a dozorci

Od korespondenta Ming-chuej z provincie Ťi-lin, Čína

Paní Fan Ming-lan, praktikující Falun Dafa, která byla mučena policií a dozorci, napsala korespondentovi Ming-chuej o svém utrpení.

Vyprávěla o tom, jaký měla z praktikování Falun Dafa užitek, už od chvíle, kdy ho v červnu 1997 začala praktikovat. Potom vylíčila detaily toho, čím si prošla.

„Zatkli mě 15. února 2011, když jsem byla na návštěvě u jiné praktikující. Nejprve mě odvedli na městskou policii v Che-lungu a pak na policejní stanici v Kuang-mingu. Při domovní prohlídce policisté převrátili můj dům naruby. Hledali texty Falun Dafa, mobilní telefon s kontakty na jiné praktikující a na moji rodinu. Byla jsem vyslýchána čtyřčlennými týmy, které se střídaly po dobu dvou dnů a dvou nocí. Vůbec mi nebylo dovoleno spát.“

„Policejní důstojník Kao Č'-chua mě bil. Poté, co si při mém bití zranil ruku, do mě mlátil bačkorou. Také mě tahal za vlasy. Ředitel Li Ťing-ču a další důstojník mi spoutali ruce za zády, pak mě vytáhli za ruce nahoru a kopali mě do zad. Po dvou dnech mě přesunuli do zádržného centra v Che-lungu.“

„Ve vazební věznici se mi vyvinuly symptomy vážné srdeční nemoci, a tak mě raději propustili. V březnu roku 2011 mě vzali do centra vymývání mozků, kde nás po celý den nutili sledovat videa pomlouvající Falun Dafa. Zaměstnanci centra nám vyhrožovali další sérií vymývání mozků, pokud se nevzdáme své víry a pak že nás pošlou zpět do vězení.“

„Později jsem si všimla, že je moje pravá noha mnohem tenčí než levá a že při chůzi napadám na jednu stranu. 23. dubna mě propustili.“

Zatčení na náměstí Tchien-an-men

„Předtím mě zatkli na náměstí Tchien-an-men, když jsem tam v říjnu roku 2000 šla apelovat za právo praktikovat Falun Dafa. Policie z města Jen-ťi mě odvedla na policejní stanici v Siao-jing-c'.“

„Jeden z policistů řekl: ‚Jak se odvažuješ přijít do Pekingu? Dám ti za vyučenou.‘ Vedoucí stanice jménem Süe mě zbil a dal mě zavřít na pět dní na samotku. Později mě přesunuli do vazební věznice v Jen-ťi a tam mě zadržovali měsíc. Poté mě odsoudili na tři roky v nuceném pracovním táboře Chej-cuej-c'.“

„Zde mě nutili pracovat od 3 hodin ráno do půlnoci. Praktikující neměli dovoleno mluvit, jen zřídkakdy měli dovoleno se sprchovat. Když jsme nenaplnili pracovní kvóty, tak nám nadávali, dozorce Wang nám dával šoky elektrickým obuškem. Po čtyřech měsících mě z lékařských důvodů propustili.“

Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2014/3/5/145694.html