9. Konference Ming-chuej: Kultivovat pilněji pro záchranu vnímajících bytostí (1. část)

Od praktikující Falun Dafa z provincie Liao-ning, Čína

Zdravím Vás, vážený Mistře! Zdravím spolupraktikující!

Čas letí! Už je to devátá Konference Zákona na Ming-chuej. Když si vzpomínám na události uplynulého roku, mám pocit, že nebylo nic zvláštního, o čem bych psala, ale po sdílení s ostatními praktikujícími jsem si uvědomila, že jsem byla sobecká, nechtěla jsem přemýšlet a myslela jsem si, že nemám čas, abych něco psala. Každopádně bych chtěla využít tuto možnost, abych pověděla o tom, jak mě Mistr naučil být dobrým člověkem a jak se spolupraktikujícími spolupracujeme při zachraňování vnímajících bytostí.

Chovat se jako praktikující. Přes sto příbuzných podporuje moje objasňování pravdy

Manželovi rodiče mají osm dětí a rozšířenou rodinu o 47 lidech. Tchyně zemřela, a protože měla tolik dětí, vyvstalo po její smrti mnoho složitých záležitostí. Manželova teta mi řekla: „Po smrti tvé tchyně se musí vyřídit tolik věcí!“ Zeptala jsem se jí jaké a ona odpověděla: „Slyšela jsem, že dům, ve kterém bydlela, není váš a že ten druhý dům také není váš.“ S úsměvem jsem odpověděla: „Mohu jim vysvětlit, že oba domy patří opravdu mně, ale když mi nevěří, pak si je můžou nechat. Pokud budu mít kde žít, nebudu se o ně hádat. Ať se stane cokoliv, vždy se budu co nejvíc snažit, abych se zbavila sebezájmu a upřednostnila rodinu. Důležitější je, abychom spolu dobře vycházeli.“

S údivem se na mě podívala a řekla: „Moje dítě, zbláznila ses? To není něco, čeho se můžeš jen tak lehce vzdát. Jsou to domy, které stojí pěkné peníze! Tohle tě naučil Dafa?“ Odpověděla jsem: „Ano. Mistr nám v Zhuan Falunu říká: ‚Když je něco vaše, nikdo vám to nevezme, a když něco vaše není, nepodaří se vám to získat, i když o to budete bojovat.‘“ Teta se na mě usmála a povídá: „Jsi tak hodná.“

Tři dny po pohřbu se všechny děti sešly u ní doma. Tchán je nechal všechny svolat do místnosti a oznámil: „Dům, kde teď bydlím, koupila Siao Liang a ten druhý dům také. Já jsem za ně neplatil a oni ještě platí moje telefonní účty. Děti, měli byste se teď o tom přestat hádat.“ Nikdo nic neřekl a všichni se přestali dohadovat. Dojalo mě to. Nemyslela jsem si, že tchán dokáže věc vysvětlit tak jasně. Do rodiny opět zavítal klid a mír.

Když tchyně zemřela, vyvstala otázka pečování o 88letého tchána. Každý říkal, že se máme zeptat jeho samotného, co chce dělat. Odpověděl: „Jü-ming praktikuje Falun Dafa, takže se o mě bude dobře starat. Nebudu žít s nikým z vás. Chci, aby se ke mně přistěhovala její rodina.“ Já jsem odvětila, že to nebude problém.

Než jsem se stala praktikující, byla jsem poněkud výstřední. Málokdy jsem se dotýkala věcí, které druzí používali. Vždy, když jsme měli přes noc hosty, druhý den jsem po nich všechno uklidila. Ačkoliv jsem se praktikováním hodně změnila, nedokázala jsem se tohoto připoutání zbavit úplně. Když přátelé uslyšeli, že budu žít s tchánem, říkali: „Tohle by sis měla opravdu rozmyslet. Jak se říká: ‚Snadněji se postaráš o dvě děti než o starého člověka.‘ Nebudeš s ním žít jen pár dnů.“ Pomyslela jsem si, že to všechno záleží na mně, jak situaci vyřeším. Kdo z nás kdy nezestárne? Nebylo by sobecké myslet jen na sebe? Proto jsem se rozhodla, že se o tchána starat budu.

Přestěhovala jsem se z našeho prostorného a prosluněného domu do prostoru o 45 metrech čtverečních, kde jsem měla jen malou ložnici. Tchán byl nostalgický a nechtěl se zbavovat starého nábytku, a tak jsem si mohla přivézt pouze jednu postel. Dokážete si představit, jak nepohodlné to bylo. Na druhou stranu jsem ho chápala. Starší lidé obvykle dají na reakce svých dětí a nechtějí, aby si o nich děti mysleli, že jsou přítěží. Proto jsem si dávala dobrý pozor na spoustu drobností. Například jsem byla vždy opatrná, když jsem prostírala na stůl. Abych nezranila jeho city, používala jsem stejné nádobí jako on. Když jsem viděla, jak mu u úst visí jídlo anebo se hůlkami rýpe v zubech, ztrácela jsem chuť. Pak jsem si všimla, že manželovi ani mému dítěti nic z toho nevadí. Pomyslela jsem si, že tam mám připoutání a že to nepatří mně. Když to jídlo sním, nic se mi přece nestane. Zkoušela jsem ten pokrm sníst a nic špatného se mi nestalo.

Když tchán chodí na záchod, vždycky nechává prkýnko mokré. Když jsem si nedávala pozor, umáčela jsem se. Abych ho neztrapňovala, v tichosti jsem prkýnko utřela. Rodiče jsou prvními učiteli dětí v jejich životě. Děti napodobují všechno, co dělají rodiče. Teď i můj syn a jeho žena jsou velice uctivý k rodičům a starají se o staré v rodině. Tchánovi kupují ovoce a pomáhají mu umývat nohy a zastřihovat nehty na nohou. I když nejsme bohatí, žijeme šťastný, vřelý a harmonický rodinný život. Mistr mi pomohl změnit můj život a děkuji mu za všechno, co mi dal, včetně požehnané rodiny.

Sestry a bratři mého manžela se letos sešli k oslavám čínského Nového roku. Všimli si, že je tchán v dobré náladě, a dokonce přibral. Měli z toho velkou radost a děkovali nám. Manželova nejmladší sestra mi v slzách řekla: „Drahá švagrová, jsem ti tak vděčná, že se o tatínka tak dobře staráš. Moc se nám ulevilo!“ Usmála jsem se na ni a odpověděla: „Mně neděkujte, měli byste děkovat mému Mistrovi! On mě změnil, naučil mě, jak být dobrým člověkem a já se tak mohu o tatínka dobře starat.“ Všichni odpověděli: „Děkujeme tvému Mistrovi!“

Všichni ode mě dostali Zhuan Falun. Manžel a tchán praktikují také. Tchán mi řekl: „Vím, že zachraňuješ vnímající bytosti, ale myslím si, že já to nedokážu!“ Řekla jsem, že až bude mít hosty a příbuzné na návštěvě, aby jim řekl pravdu o Dafa. „Pak je také zachraňuješ. Když se dobře kultivuješ a jsi zdravý, nemusím se o tebe tak starat a můžu se věnovat dělání tří věcí. Nemyslíš, že už to je pomoc?“ Manžel se teď stará o většinu domácích prací a já se tak nemusím starat o syna a jeho dceru a můžu se věnovat objasňování pravdy. Mohu si přijít a odejít, kdy se mi zlíbí. Děti mojí sestry i můj syn mi pomáhají s prací na objasňování pravdy. Můj nejmladší švagr řekl: „Švagrová, až si budu moct dovolit auto, klidně ho můžeš použít, kdy budeš chtít.“ Poděkovala jsem mu za jeho laskavé gesto.

Když k nám přijela na návštěvu moje teta, pověděla: „Vím, že toho máš hodně. Dělej si, co potřebuješ, my se postaráme o vaření.“ Poděkovala jsem jí a řekla, že až se pravda ukáže, pochopí, co jsem dělala. Odpověděla: „Na to nemusím čekat. Už tomu rozumím.“

K dnešnímu dni vystoupilo z Komunistické strany Číny a jejích přidružených organizací víc než sto příbuzných z mojí i manželovy strany. Mám za ně opravdu radost, protože se správně umístili.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2012/11/29/263880.html
Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2012/12/17/136690.html