Kráčet cestou nápravy Zákona, následovat Mistra domů

(Clearwisdom.net)

Pozdravy našemu nejctěnějšímu Mistrovi, pozdravy spolupraktikujícím!

Když jsem si přečetla na "Minghui Weekly", že se shromažďují články pro Třetí (internetovou konferenci pozn. překl.) výměny zkušeností praktikujících v pevninské Číně, má první myšlenka byla, že bych se chtěla podělit o svou zkušenost, kterou jsem získala praktikováním Falun Dafa.

1. Obdržení Dafa

Bylo to v roce 1996, kdy jednoho dne má sestřenice přišla na návštěvu. Pověděla mi, že hodně lidí u ní v práci praktikuje Falun Gong a že to přispělo k výraznému zlepšení jejich zdraví. Zúčastnila jsem se semináře, který byl zdarma, podívala jsem se na Mistrovy přednášky na videu a dostala jsem knihu Zhuan Falun. Cítila jsem, že Mistrovo poznání je obsáhlé a hluboké. Učil nás mnoho věcí, které jsme se nemohli dozvědět z knih, a učil nás, co znamená být člověkem. Například štěstí a hořkost v životě má co do činění s naší ctností a karmou, kterou si člověk nese sebou. Když člověk uctívá Buddhu, nehledě na to, jak zbožný či oddaný je, dokonce i když je vegetariánem kvůli náboženství, pálí tyčinky každý den či zpívá Buddhovy posvátné texty, stále to nefunguje, jestliže nekultivuje svůj xinxing – morální charakter. Když jsem získala Dafa, studovala jsem Zákon a cvičila hlavně doma. Bývala jsem velmi uzavřená a s praktikujícími jsem se téměř nestýkala. Později jsem se setkala se spolupraktikujícím, který byl velmi usilovný – ve cvičení a studiu Fa, a potom jsem začala pravidelně docházet na skupinové cvičení.

2. Po pádu jsem znovu šplhala nahoru

Když pronásledování začalo, přemýšlela jsem o věcech do hloubky a dospěla jsem k závěru, že propaganda KS Číny je zcela v protikladu k tomu, co se píše v Zhuan Falunu. Celá propaganda je jedna velká lež. Později, ať jsem se setkala s lidmi jakkoli nadřízenými, všem jsem říkala o tom, jak hodně jsem získala praktikováním Falun Dafa. Vyzvali mě, abych jim vyplnila formuláře, napsala jsem tam, že budu praktikovat Falun Dafa do konce. Tři policisté mě násilím dovlekli do třídy „vymývání mozků“. Všichni mí spolupracovníci vyšli před budovu a dívali se, jak nastupuji do auta. Začala jsem plakat.

Místo, kde docházelo k „přeškolování“, bylo na předměstí. Měla jsem radost, že tu vidím mnoho spolupraktikujících, ale krátce poté ti už byli „přeměněni“. Policie se pokoušela mě „přeškolit“. V té době jsem plně nerozuměla věcem z pohledu Fa. Myslela jsem, že byli v Pekingu a že trpěli mnoha těžkostmi. Dělali to ve velkém měřítku a velkolepě. Byli úžasní a kultivovali se podstatně lépe než já. Kvůli tomuto zdůvodňování jsem rovněž byla „transformována“.

Když jsem se vrátila domů, čím více jsem o tom přemýšlela, tím úzkostněji jsem se cítila. Scéna, jak mě mí spolupracovníci vyprovázeli ke dveřím, se neustále objevovala před mýma očima. Proč mě vyprovodili za tak těžkých okolností? Protože jsem dobrý člověk. Fa je spravedlivý. Je dobrý. Poté, co jsem obdržela Dafa a dělala všechno podle Dafa, jsem se stala lepším člověkem. Fa je spravedlivý. Fa je dobrý. Když pak mí nadřízení z práce se mnou mluvili, odpovídala jsem jim: „Dafa je dobrý, je spravedlivý. Co jsem udělala bylo nesprávné a poškodilo Dafa. Budu stále praktikovat Falun Dafa.“

Když jsem byla ve třídě „vymývání mozků“, seznámila jsem se tam s jednou spolupraktikující. U ní jsem si pak přečetla poslední Mistrovy články a další materiály. Dodaly mi obrovskou odvahu. Viděla jsem rozdíl mezi spolupraktikujícími a mnou. Začala jsem věnovat více pozornosti studiu Zákona a zvyšování úrovně na základě Fa. Mí nadřízení mluvili se mnou jeden po druhém, a když zjistili, že nemohou změnit můj názor, vyvíjeli nátlak na mou rodinu, aby mě přesvědčila. Řekla jsem jim: „Když spadnu, kdokoli mi pomůže vstát, poděkuji mu. Dafa mi dal druhý život. Chcete, abych lhala proti svému svědomí? Neudělám to, je to v rozporu s mými zásadami.“

3. S Mistrovou soucitnou ochranou, se spravedlivými myšlenkami a činy jsem utekla z doupěte příšer

Jednou kolem 9. večer před šestnáctou konferencí jsem byla doma jen s dítětem. Sekretářka od nás z práce zaklepala na dveře. Myslela jsem si, že je to něco naléhavého, a tak jsem otevřela. Šest sedm policistů vběhlo dovnitř. Řekli mi, abych zůstala potichu a šla s nimi. Zamkli mě do klece v místnosti, kde probíhala vyšetřování. Byla jsem velmi klidná, ničeho jsem se neobávala, nepřetržitě jsem odříkávala Fa, které jsem znala zpaměti, a vysílala spravedlivé myšlenky.

Mistr nás učil:
"Kultivace je těžká. Je to těžké v tom, že když vypukne hrozná kalamita, dokonce když zlo šíleně pronásleduje a když je dokonce v sázce život, stále musíte být schopní neochvějně pokračovat na vaší cestě kultivace bez toho, abyste čemukoli v lidské společnosti dovolili zasahovat do kroků, které podnikáte na vaší cestě kultivace." ("Cesta“ v Podstata dalšího pokroku II).

Mistr nás rovněž učil:
"jednoduše tím, že budete mít své srdce neovlivněno, budete schopni vyřešit všechny situace." ("Odstraňte svá poslední připoutání" v Podstata dalšího pokroku II).

"Jak silné jsou spravedlivé myšlenky, tak velká je moc." ("Také několika slovy" v Podstata dalšího pokroku II).

Další ráno mě poslali do předměstského centra vymývání mozků. Mluvila jsem s ředitelem od nás z práce: „Odvedli mě nezákonně, bez soudního procesu a zadržovali v kleci. Je to urážka mé důstojnosti, je to zneužití lidských práv.“ Namítala jsem. Objevil se i se sekretářkou a zeptal se mě: „Co ještě chcete?“ Odpověděla jsem: „Bezpodmínečné propuštění; musím se starat o dítě a nemocnou matku.“ Sekretářka odpověděla: „Jakmile jste už jednou tady, musíte se řídit podle pravidel, která jsou tady.“ Konstatovala jsem: „Jestliže to je vaše odpověď, začnu s hladovkou proti tomuto nezákonnému jednání.“ Nakonec řekli: „Není důležité, zda jste či ne ´transformována´. Je důležité, abyste jedla.“ Odpověděla jsem: „To nejcennější, co lidská bytost má, je život. Nežertuji, pokud jde o život. Jestliže je život bez důstojnosti, bez cti, zbaven všech práv, pak život nemá smysl.“ Moje rodina mě přišla přesvědčovat: „Máma je v kritickém stavu, dítě máš také v nemocnici.“ Obviňovali mě a řekli, že jsem sobecká. Policisté mi vyhrožovali, že mě pošlou do pracovního tábora.

Přemítala jsem: „Zahájím hladovku. Dělám to pro sebe?“ Odpověď zněla – ne. Dělám to, abych potvrdila Zákon. Tohle už není kultivace jednotlivce; jsme spojeni s nápravou Zákona celého vesmíru. Zejména zde, v tomto zlém prostředí, budu na sebe přísnější; budu mít silné a spravedlivé myšlenky ve všem, co dělám, a budu to dělat s důstojností, protože všechny životy ve vesmíru to sledují.

Kontaktovala jsem vedoucího místního politicko-právního odboru a řekla jsem mu: „Zahájila jsem hladovku. Jejím účelem není snaha někoho ohrozit. Miluji tuto zemi, ve které jsem vyrostla. Jsem běžný občan a ústava mi zaručuje svobodu přesvědčení. Praktikováním Falun Dafa jsem si zvýšila svou morální úroveň, uzdravila jsem se a Falun Dafa mi dal druhý život. Tolik jsem z Falun Dafa získala. Jak mohu lhát proti svému svědomí? Kvůli tomu, že jsem vyslovila pravdu, jsem přišla o harmonickou rodinu a práci, kterou miluji. Využíváte těch nejbídnějších, nejzrádnějších a nejhanebnějších metod a posíláte mě sem, nutíte mě, abych se vzdala svého přesvědčení. Vědomě nedodržujete zákon.“ Hovořila jsem rozumně a klidně; můj soucit výmluvně hovořil o mé nevinně. Říkala jsem všem, s nimiž jsem se setkala, o průběhu mého únosu a o tom, jakého užitku se mi dostalo praktikováním Dafa. S Mistrovou soucitnou ochranou jsem byla bezpodmínečně propuštěna domů po devíti dnech.

V září 2004 během hromadného zatýkání v našem městě zničili místo, kde jsme vyráběli materiály. Byla jsem zatčena a odsouzena na tři roky do nechvalně známého pracovního tábora.

Na začátku se snažili všemi možnými prostředky mě „přeškolit“. Uvažovala jsem:

"Jsem Mistrovou učednicí, jsem nejspravedlivější život a mám spravedlivé myšlenky, abych napravila vše, co není správné. Nezáleží na vás, vy nerozhodujete o mé budoucnosti.“ K těm, kteří se pokoušeli mě „transformovat“, jsem se nechovala tak, že bych jim odporovala. Bylo mi jich líto, protože zlo je ovládalo. Dokázali sedět a povídat si nepřetržitě dvě hodiny. Bez ustání jsem vysílala spravedlivé myšlenky, odříkávala Zákon, který jsem znala zpaměti, a nacházela jsem příležitosti, abych rozpoznala jejich odchýlené myšlenky a činy, a odstraňovala jsem zlo v jiných dimenzích.

Donutili mě, abych se dívala na videonahrávky, ve kterých špinili Dafa, a ptali se mě, co si o tom myslím. Řekla jsem: „Jak se Spravedlivý Zákon šíří, nesčíslní démoni se tomu pokoušejí zabránit,“ Hong Jin - "Zrozen znovu"). Takový obrovský Zákon se šíří v lidském světě, že není překvapením, že několik „postav“ si vyskakuje a pomlouvá. Střídali se. Později několik „transformovaných“ jedinců přišlo z Šen-jang a Fu-šun. Jednou přišli všichni za mnou do pokoje. Podívala jsem se jim přímo do očí; jakkoli jejich návrhy byly úžasné, měla jsem jen jednu odpověď. Najednou začali šílet, vřískali a křičeli na mě. Reagovala jsem tiše: „Je to zbytečné, neochvějně věřím v Mistra, pevně věřím v Dafa, Mistr říká pravdu, nic mě nezmění.“ Další den odešli. Během té doby – hrozeb, zastrašování a pokrytectví – mě nic nemohlo zmást. Byla jsem věrná Zákonu a důstojně jsem plnila povinnosti učednice Dafa. Mistr nás učí: „Zákon může odhalit všechna připoutání, Zákon může vyhubit všechna zla, Zákon může odkrýt a rozehnat všechny lži a Zákon může posílit spravedlivé myšlenky." (Podstata dalšího pokroku II-"Zastrašte rušivé zasahování“)

Odmítla jsem nosit vězeňskou uniformu a rovněž účastnit se nucených prací. Popírala jsem staré síly a všechna jejich uspořádání. Nosit vězeňské šaty odmítlo více praktikujících a v dalších skupinách uveřejnily další slavnostní prohlášení. Protože se obávaly vlivu, úřady přestavěly celé místo. Poslali mě ke skupině, která na nás uvalila přísnější pravidla. V cele nás bylo zavřeno celkem devět. Učili jsme se Fa zpaměti, vyměňovali si zkušenosti, vysílali spravedlivé myšlenky a zvyšovali svou úroveň na základě Zákona. Prvního července se domluvili s dalšími lidmi a zpívali písničky velebící KS Číny. Se spravedlivými myšlenkami celého těla praktikujících Dafa se jim rozbil reproduktor, a tak program zrušili.

Zahájila jsem hladovku proti pronásledování a objevily se příznaky nemoci. Když mě odváželi do nemocnice, vysílala jsem spravedlivé myšlenky; laboratorní výsledky ukázaly, že mám uremii(vnitřní otrava organismu nevyloučenými dusíkatými látkami). Uvažovala jsem, že tohle není místo pro mě. Venku spolupraktikující vysílali spravedlivé myšlenky. Po celou dobu mého pobytu jsem vysílala spravedlivé myšlenky, abych odstranila všechny zlé faktory, všechno zlo. Když jsem držela hladovku devátý den, dva policisté mě spoutali a řekli, že místní úřady se mnou nemohou vést soudní proces. Nechali mě jít. Když jsem přijela domů, setkala jsem se se svou rodinou. (Úřady, protože se obávaly vlivu, sehrály takové představení). Znovu jsem nabyla svobody a mé srdce bylo klidné, cítila jsem, že takhle to mělo začít. Kdykoli jsem myslela na Mistra, nemohla jsem zadržet slzy. Ve svém srdci jsem křičela: Mistře! Mistře! Mistře! Neexistuje jazyk v lidském světě, který by dokázal vyjádřit mé pocity. Po devíti měsících a dvaceti dnech jsem se vrátila domů a zdravotní stav se brzy vrátil do normálu. Všichni příbuzní a přátelé nadšeně jásali: „To je zázrak!“

Když člověk píše zkušenost, o kterou se chce podělit s ostatními, prochází rovněž procesem, při němž nachází nedostatky. Když se podívá nazpět, dokáže vidět, co v lidském srdci a jaká připoutání způsobila těžkosti. Mistr nás učí:

"Budete přinuceni se zbavit všech připoutání, kterých se nemůžete mezi obyčejnými lidmi vzdát. Všechna vaše připoutání, pokud je ještě máte, se musí opotřebovat v různých prostředích. Klopýtnete a z toho pochopíte pravdu. Takto byste měli procházet naší kultivační praxí." (Zhuan Falun)

Jako částice Fa, jestliže neochvějně věříte v Mistra, věříte v Dafa a považujete Fa za svého učitele, budete kráčet správnou cestou nápravy Zákona.

(Třetí Internetová Konference Sdílení Zkušeností Praktikujících v Číně)

12. října 2006

Čínská verze dostupná na: http://www.minghui.org/mh/articles/2006/10/24/140032.html
Zdroj: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2006/11/8/79741p.html