Jednou ráno při cvičení jsem přemýšlel nad otázkou, se kterou se potýkám: „Proč nemám dost soucitu?“ Vzpomněl jsem si na praktikujícího, který jednou poukázal na to, že když jsem se staral o mého tchána, nebál jsem se uklízení lidských výkalů, protože jsem byl dobrosrdečný.
Jeho slova mi pomohla uvědomit si, že důvod, proč jsem neměl dost soucitu, byl ten, že jsem měl různé druhy strachu. I když jsem se nebál uklízení lidských výkalů, bál jsem se být udeřen, bál jsem se bolesti, zimy, hladu, stárnutí a být nezaměstnaný. Měl jsem také strach ze zatčení a z pronásledování.
Všechny tyto obavy jsou špinavá lidská připoutání. Mají božské bytosti tolik strachu? Bohové nemají strach, ale jen srdce zachraňovat vnímající bytosti!
Můj nepraktikující příbuzný mi jednou řekl, že to vypadalo, jako kdybych vlastně doufal, aby se stalo nějaké neštěstí, protože vždy, když se neštěstí objevilo, vypadal jsem, že jsem rád a nevyjádřil jsem žádný soucit. Odmítl jsem jejich obvinění. Tvrdil jsem, že jsem nezpůsobil neštěstí, ale pouze jsem jich využil, abych ukázal, že jsem měl pravdu celou dobu.
Můj bratr poznamenal: „Dokonce, i když máš pravdu, co tím dokazuješ?“ Přemýšlel jsem: Doufal by Buddha nebo Bódhisattva v neštěstí? Samozřejmě, že ne, a ani by se nedohadovali s obyčejnými lidmi. Jejich jedinou starostí by bylo, jak zachránit více lidí, než neštěstí přijdou, a ne ztrácet čas.
Rozpoznal jsem další připoutání. Pokaždé, když Mistr mluvil o čase, přemýšlel jsem o tom, jak jsem mohl téměř vidět konec utrpení, a jak všichni moji příbuzní a přátelé jsou za mě vděční. Teď vidím, jak špinavé a děsivé to připoutání bylo.
Mistr dělá všechno pro nás. Pokud by mě Mistr nezachránil z pekla, byl bych ztracený stejně jako obyčejní lidé. Jak si troufám brát zásluhy za úspěchy a skutky nebes?
Nyní jsem pochopil, že když Mistr mluví o naléhavosti času, je to tak, že můžeme rychle dohnat dosažení božského standardu. Všichni bychom měli vyjít a zachraňovat vnímající bytosti. To je rozdíl mezi obyčejnými lidmi a Bohy. Mistr nechce, abychom byli odstraněni. Náprava Fa učedníků Dafa nebude mít druhou šanci.
Když jsem slyšel, jak nám Mistr říká, že čas se krátí, jaké myšlenky jsem měl? Přemýšlel jsem o tom, jak co nejlépe využít svůj čas k zachránění více vnímajících bytostí nebo jsem jen myslel na sebe? Staré síly a celý vesmír mohou vidět moje myšlenky jasně.
Pokud by všichni praktikující uvnitř i mimo Čínu dělali to nejlepší, co je v jejich silách na záchranu vnímajících bytostí, dosáhli bychom všichni standardu a pronásledování by brzy skončilo.
Uvědomil jsem si to nedávno. V minulosti jsem vždy věřil, že když mám hlad, měl bych se najíst, když je mi zima, měl bych se víc obléknout. Na tom není nic špatného. Myslel jsem, že jsem dělal tři věci správně, cítil jsem se dobře a pěstoval jsem si své ego. Jen zřídkakdy jsem se to pokoušel řešit.
Teď chápu, že dokud budu lpět na mých lidských připoutáních, bude to pro mě nemožné mít soucit. Navíc přání, aby vše brzy skončilo, je také lidské připoutání, kterého se musím zbavit.
Teprve když opustím toto lidské myšlení, mohu rozvinout soucit a dosáhnout stavu nesobeckosti a altruismu.
Jsem přesvědčen, že náš milostivý Mistr mi dal rady, jak opustit mé lidské srdce, protože náš čas na kultivaci se blíží ke konci. Mistr chce, aby každý praktikující dosáhl standardu. Právě jsem se stal osvíceným v tomto ohledu a jsem vděčný za Mistrovo spasení.
Prosím, dovolte mi ukázat můj respekt k našemu soucitnému a velkému Mistrovi. Děkuji!
Anglická verze: http://www.clearharmony.net/articles/a111181-Why-Do-I-Lack-Compassion.html
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...