Přiznat svou chybu spolupraktikujícím

(Clearwisdom.net)

Jednoho dne jsem si najednou vzpomněl na něco z mé minulosti. Když jsem byl zadržen ve vazbě, policie mě vyšetřovala. Bál jsem se a odhalil jsem místo, kde se pravděpodobně scházejí spoupraktikující. Později jsem se dozvěděl, že policie použila tuto informaci, aby vyhrožovala jiným spolupraktikujícím tím, že jim poskytla podrobnosti o té situaci, a následoval řetězec pronásledování. Od té doby, kdykoli jsem o tom přemýšlel, cítil jsem se zahanbený. Ale nikdy jsem to ostatním nepřiznal, ani mé ženě. Dokonce ani mí nejbližší spolupraktikující o tom nic nevěděli. Dokonce když se praktikující zeptali: „Odhalil to někdo z vás?“ Nepřiznal jsem to. Ukryl jsem to v sobě, a dokonce se zdálo, že i Mistr a bohové si toho nevšímali, a rovněž na to zapomněli. Zdálo se mi, že když Mistr a bohové to vědí a spolupraktikující ne, když se v budoucnosti budu činit dobře, tato stopa hříchu se v tichosti oslabí, pak zmizí, jako by k tomu nikdy nedošlo. Dlouhou dobu jsem sám sebe v tomto ohledu podváděl, byl jsem strnulý, zatímco stále jsem aktivně vykonával Dafa práci.

Ale jednou, když jsem meditoval, se mi ta věc vrátila a usídlila v mysli, cítil jsem se zahanbený. Cítil jsem se hluboce zahanbený před Mistrem a spolupraktikujícími, což mi způsobilo v srdci zmatek. Na začátku jsem to stále chtěl nechat odejít, ale postupně za několik dní, když jsem se zklidnil či když jsem usedl, abych meditoval, v srdci jsem to cítil jasně. Bylo to jako tmavý a kalný jed, spalující a bodající mé srdce. Kdykoli jsem se tiše a upřímně tomu postavil, bolest nabyla jasnějších kontur. Začalo být zřejmé, že to je problém, kterému se musím postavit, a chyba, kterou musím napravit.

Večeře, kdy jsme se setkali znovu u jednoho stolu, byla tady. Všichni si povídali a smáli se, zatímco já jsem se cítil tak těžký. Nepamatuji si, kolikrát předtím jsem byl rozhodnutý svou chybu přiznat. Čas ubíhal minutu po minutě. Mé srdce bilo velmi rychle, v hlavě mi hučelo, má tvář musela být červená a já jsem si pořád dokola říkal: „Už nemohu déle otálet, řeknu to. TEĎ…“

S ostrou fyzickou bolestí, o které jsem věděl jenom já sám, skřípal jsem zuby. „Musím vám všem říci, zradil jsem spolupraktikující !"

Spolupraktikující mnou nepohrdli. Naopak, teď když spolu komunikujeme, jsme upřímnější a starostlivější. Cítím, že se mému srdci ulevilo.

Dávejte si pozor! Měli bychom se snažit ze všech sil. To je právě to, co bychom měli dělat. Učitel a nesčetní bohové nás sledují. Kráčejme po našich cestách jako kultivující Dafa. Učitelův soucitný úsměv nás vede!

Čínská verze dostupná na: http://minghui.ca/mh/articles/2006/5/21/128408.html
Zdroj: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2006/6/1/73980p.html