Oslnivé sochy Buddhů. Rozhovor se sochařem.

Praktikující Falun Gongu

Hlava jedné ze soch Buddhy navíc s okvětním lotosovým lístkem	Pohled zpředu na jednu ze soch Buddhy

Některé ze soch, které byly vystaveny na sochařské přehlídce nazvané „Okamžiky vhledu“, která se uskutečnila v Art muzeu v Karlstadu, ve Švédsku.

Novinář: Mohl byste stručně popsat vaše předchozí umělecké zkušenosti a jak jste se začal věnovat sochařství?

Sochařstvím se živím od roku 1989, kdy jsem dokončil Akademii výtvarných umění ve Stockholmu, ve Švédsku. Mám specializaci na práci s kamenem, někdy ale pracuji s bronzem či dřevem. V roce 1993 jsem odjel na studijní pobyt do Číny, abych se zde věnoval čínskému umění a prozkoumal slavné překrásné zahrady v Su-čou. Po této cestě jsem byl silně ovlivněn čínským uměním a kulturou, což se projevilo v mé tvorbě i v životě.

Novinář: Kdy jste začal praktikovat Falun Dafa a jak jste se s Falun Dafa setkal poprvé?

Falun Gong praktikuji od roku 1997, tehdy mi ho představila jedna z mých známých, která je tanečnice. Od té doby společně praktikujeme a rovněž spolupracujeme na různých kulturních akcích.

Novinář: Jak Falun Dafa ovlivnil vaše názory na umění, zvláště sochařství?

Jako praktikující Falun Gongu se prostřednictvím mých soch vždy snažím o vyjádření Pravdivosti, Soucitu a Tolerance, tedy principů, které se vyučují ve Falun Gongu. Zakladatel Falun Gongu, Mistr Li Chung-č´ měl v roce 2003 jedinečnou přednášku o umění, která mě vede v mé práci. Díla umělecké skupiny Falun Dafa, kterou vede sochař profesor Čang Kchun-lun, mě rovněž hluboce ovlivnila a inspirovala v mé práci.

Novinář: Kdy vznikly tyto sochy?

Sochy Buddhů byly vytvořeny v letech 2004-2005.

Novinář: Vytesal jste sochu z mramoru. Je za tím skrytý nějaký další důvod, proč jste si vybral právě tento konkrétní materiál?

Mramor je tradiční sochařský materiál, který se hojně používal ve starověkém Řecku a v renesančním období. Rovněž i klasické čínské sochařství ho díky jeho vynikajícím kvalitám volí. Chtěl jsem použít světlý materiál, který může po celý rok být venku.

Novinář: Na výrobu meditujícího Buddhy jste raději zvolil bronz než mramor, který jste užil u zbývajících dvou. Máte pro to nějaké odůvodnění?

Když jsem tvořil „Meditujícího Buddhu“ byl jsem pozván na mezinárodní sochařské sympózium, kde nám bylo nabídnuto, abychom pracovali s bronzem a kamenem. Nějaký skutečný důvod pro to, že jsem zvolil bronz, neexistuje.

Novinář: Jsou vaše sochy založeny na určitém stylu či technice?

Studoval jsem klasické evropské sochařství (počínaje renesancí), dále řecký styl a tradiční čínské sochařství od období dynastie Sung.

Novinář: Inspiroval vás nějaký konkrétní okamžik, zážitek, předtím než jste začal na těchto sochách pracovat?

Předtím než začnu vytesávat sochu, zabere to obvykle docela dlouho. Nejdříve si nakreslím návrh na papír. Pak vyrobím trojrozměrné náčrty z hlíny, pak teprve začínám pracovat na soše z materiálu, který použiji ve finální podobě – tedy bronzu či mramoru.

Novinář: Je důležité, jakou „pózu“ ta která socha má? Má to nějaký konkrétní význam pro vás?

Lotosová pozice sedu – úplná lotosová pozice (s oběma zkříženýma nohama) je také poslední pozice (Jing Gong Xiulian [ťing-kung siou-lien] ) pátého cvičení Falun Gongu (Shentong Jiachi Fašen [tchung ťia-čch’ fa] ).

Novinář: Dostal jste se do nějakých potíží při realizaci těchto soch?

Jako většina evropských umělců jsem vyškolen k tomu, aby proměnil realistický obraz v abstrakci. Do roku 2003, předtím než Mistr Li Chung-č´ měl přednášku o umění, jsem pracoval s abstraktním uměním a symbolicky jsem znázorňoval kultivační proces a období nápravy Zákona. Poté, co ve své přednášce Mistr Li Chung-č´doporučil, abychom ve svých dílech reflektovali tradiční estetiku či vkus a vyšší morální hodnoty, pokusil jsem se o to ve své tvorbě, což samozřejmě trvalo nějaký čas a vyžadovalo určitý trénink.

Novinář: Kde všude jste vystavoval své sochy?

Socha Buddhy vytesaná z mramoru byla vystavena na přehlídce sochařského umění s názvem „Okamžiky vhledu“ v únoru až březnu 2006, uskutečnila se v Art muzeu v Karlstadu, ve Švédsku. Meditující Buddha z bronzu na výstavě „Posel soucitu“ v galerii umění ve španělské La Laguně letos v únoru. Cesta k Buddhovi z mramoru na mezinárodní výstavě umění se stejnojmenným názvem („Cesta k Buddhovi“), kterou uspořádali „Přátelé Falun Gongu“ ve švédském Gothenburgu (Röhsska muzeum) v prosinci 2004.

Novinář: Jaké jsou reakce lidí?

Mnoho lidí řeklo, že pohled na sochy Buddhů je vnitřně uklidňuje. Další ocenili sochařský um a řekli, že výtvory s Buddhou hluboce zasáhly jejich srdce. Sochy přitahují pozornost lidí a ti je často chtějí fotografovat. Často se ptají: „Proč tesáte sochy Buddhů? To mi umožňuje, abych mluvil o sobě jako praktikujícím Falun Gongu.

Mí kolegové-sochaři, kteří se věnují abstraktnímu umění, rovněž oceňují krásu soch s Buddhou. Zdá se mi, že lidé někde uvnitř touží po umění, které má duchovní rozměr či je poctivé.

Jsem členem umělecké skupiny, která se zaměřuje na vytesání soch z kamene. Skládá se ze 70 členů z různých severoevropských zemí, já jediný praktikuji Falun Gongu. Mí kolegové si všimli proměny stylu, který používám, a toho, jak jsem se jako sochař vypracoval. Ptají se mě na ten přechod z abstraktního umění k realistickému ztvárnění. Vysvětluji jim svou potřebu návratu k tradičnímu realismu a původní estetice, aby se v mém umění odráželi vyšší morální hodnoty.

V listopadu 2005 jsem se zúčastnil mezinárodní sympózia s dalšími osmi sochaři s tématem „Posel soucitu“. Jako jediný jsem byl praktikující Falun Gongu. Povídali jsme si o problému, jakým je soutěživost mezi jednotlivými umělci, a rozhodil jsme se „že se vzájemně doplníme či obohatíme, namísto abychom soupeřili.“ Ale když jsme začali pracovat, polovina účastníků zapomněla na ta krásná slova a soupeřila. Když sympózium skončilo, výsledné práce byly vystaveny ve dvou galeriích. Bylo celkem zřejmé, že ta umělecká díla, jejichž autoři skutečně vyjádřili téma „Posel soucitu“ svými srdci, upřímně, byla většinou oceněna jak diváky tak sdělovacími prostředky. O výstavě „Posel soucitu“ se psalo pětkrát. Tři články přinesly fotografii bronzového Buddhy (vystavovaných děl bylo celkem 30). Osobně se domnívám, že to ukazuje, že umělecké dílo musí odrážet spravedlivé principy a ti, kterým se to podaří vyjádřit nejláskyplněji, dosáhnou nejlepších výsledků.

Novinář: Jaký pro vás mají význam tyto sochy? Co byste rád jejich prostřednictvím tlumočil návštěvníku galerií?

Rád bych vyjádřil krásu kultivace Falun Dafa a univerzálních hodnot, kterými jsou Pravdivost, Soucit a Snášenlivost. Umění, které vytvářejí praktikující Falun Dafa, je určitým standardem pro umění budoucnosti. Umělecké dílo, které je dílem praktikujícího, je procesem jeho kultivace a odrazem jeho mysli. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl studovat učení ve Falun Gongu, zejména přednášku o umění, takže ve výsledku se to pak odráží.

Novinář: Proč umělci vytvářejí sochy Buddhů? Sehrává socha Buddhy nějakou důležitou roli?

Pro mě osobně je socha Buddhy symbolem krásy zušlechťování ve Falun Dafa a univerzálních hodnot – Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti.

Novinář: Máte v úmyslu pokračovat v tvoření soch i v budoucnosti?

Ano, právě dokončuji náčrty další sochy a doufám, že budu pokračovat v sochařské činnosti i po zbytek mého života.

Zdroj: http://www.clearharmony.net/articles/200603/31944p.html