Zbavit se závisti/žárlivosti a proměnit neštěstí ve štěstí

Tento příběh se odehrál za vlády dynastie Sung. Ťiang Jüan měl deset synů – prvorozený byl hrbáč, nohy druhého byly ochrnuté, další měl zakrnělé končetiny, jiný nepohyblivé nohy, pátý syn byl duševně zaostalý, ten další byl nesvéprávný, sedmé dítě bylo hluché, osmý potomek byl slepý, devátý němý a ten nejmladší zemřel ve vězení.

Když to viděl C'-kao, zeptal se ho: "Co jsi udělal? Proč trpíš takovým neštěstím?"

Ťiang Jüan odpověděl: „Ve svém životě jsem neudělal nikdy nic špatného. Ale vždycky jsem lidem záviděl. Když někdo udělá něco lépe než já, závidím. Mám v oblibě jen ty, kteří mi pochlebují. Když zaslechnu, že někdo jiný vykonal dobrý skutek, mám v sobě pochybnosti. Ale když se dovím, že někdo udělal něco špatného, nikdy nevyzvídám. Když jsem svědkem, jak ostatní dosáhnou zisků, cítím se, jako bych utrpěl ztrátu. Ale když vidím, že jiní o něco přišli, prožívám štěstí."

C'-kao si povzdechl: „Máš takové zkažené srdce. Neštěstí nepotká jen ty, kteří již trpí – tvoje celá rodina může být vyhubena."

Když to uslyšel, pocítil smutek. C'-kao mu řekl: „I když je Nebe vysoko nad námi, jasně vidí, co se děje v lidském světě. Když se ti podaří zcela napravit své chyby, tvé neštěstí se promění ve štěstí. Ještě není pozdě, aby ses polepšil."

Od té doby se Ťiang Jüan stal ostražitý a obezřetný a byl pevně rozhodnut napravit se. Během několika let se jeho synové jeden po druhém zotavili ze svých neduhů.

Lidé, kteří závidí, se cítí zatrpklí. Co je horší, přiměje je to konat špatné skutky a urážet nebesa. Závist je projev sebe-střednosti a sobeckosti. Na začátku Ťiang Jüan hrozně záviděl a zcela postrádal soucit. Kvůli tomu se setkal s odplatou. Poté, co opravdově napravil své chyby, neštěstí se proměnilo ve štěstí. To přesně ilustruje staré přísloví: „Rodiny, které nahromadily dobré skutky směřují ke štěstí, zatímco rodiny, které nahromadily špatné kráčejí k odplatě.“

Zdroj: http://www.clearharmony.net/articles/200603/31865p.html