Čínská vláda Falun Gong nikdy oficiálně „nezakázala“ (1. část)

Od praktikujícího Falun Dafa mimo Čínu

Po 20. červenci 1999 citovala světová média, a dokonce i vědecké práce mimo Čínu, často následující větu: „Čínská vláda zakázala dnem 1. července 1999 Falun Gong.“ Já jsem však přesvědčen o tom, že Komunistická strana Číny nikdy neměla legální podklad k jedenáctiletému pronásledování Falun Gongu, protože čínská vláda nikdy Falun Gong oficiálně nezakázala. Nechci zde řešit téma legitimity současné čínské vlády, a to už od jejího počátku v roce 1949. Ale podle platných zákonů současné čínské vlády je pronásledování Falun Gongu Komunistickou stranou Číny a bandou Ťiang Ce-mina protizákonné.

První příčinou zmateného úsudku u většiny lidí je přesvědčení, že „Komunistická strana Číny“ a „čínská vláda“ jsou mezi sebou zaměnitelné, nebo že se dokonce vedoucí představitelé strany dají libovolně i zaměňovat za vedoucí představitele země a vlády. Druhým důvodem je skutečnost, že Komunistická strana Číny záměrně tuto formulaci ve své propagandě používá, čímž uvádí veřejné mínění v pěkný zmatek. Třetí příčinou je naprosto nedostatečná informovanost o tom, co vlastně znamená zakázat něco zákonnou cestou.

Chtěl bych se zde věnovat každému z těchto tří uvedených důvodů, které k tomu všeobecnému zmatku přispívají.

I. Pravda o „zákazu“

A. Co vlastně znamená výraz „zákaz“

„Zákaz“se může uskutečnit jedním či dvěma způsoby. První způsob je vydání patřičného zákona, ve kterém je určitá aktivita označena za protiprávní. Druhý způsob je napsání administrativního rozhodnutí. Jenomže žádná z těchto dvou metod nesmí porušovat ústavu, jinak je tento zákaz v podstatě protiprávní a protiústavní.

Podívejme se tedy na čínskou ústavu. V kapitole 2, v článku 35 Ústavy Čínské lidové republiky, stojí: „Občané Čínské lidové republiky se těší svobodě slova, svobodě tisku, svobodě shromažďování, svobodě sdružování a právu na demonstrování.“ V článku 36 stojí: „Občané Čínské lidové republiky se těší svobodě vyznání.“

Jinými slovy, čínská ústava chrání svobodu vyznání praktikujících Falun Gongu jako občanů. Kromě porušování čínské ústavy však Komunistická strana Číny i čínská vláda porušují zákazem praktikování Falun Gongu také Mezinárodní pakt o občanských a politických právech vydaný Chartou OSN v roce 1966 v New Yorku, který čínská vláda potvrdila v říjnu roku 1998. Jinak řečeno, praktikování Falun Gongu v Číně není protizákonné, ale ten zákaz samotný protizákonný je.

B. O „zákazu“ samotném

22. července 1999 zveřejnili Ťiang Ce-min, Luo Kan a další jménem ministerstva pro civilní záležitosti přes čínskou televizi CCTV své „Rozhodnutí o zákazu Výzkumné společnosti Falun Gong“, „Sdělení o šesti zákazech vydaných ministerstvem pro veřejnou bezpečnost“ a „Sdělení Ústředního výboru Komunistické strany Číny, že praktikování Falun Gongu je zakázáno všem členům komunistické strany“. V žádném z těchto tří sdělení však není ani zmínka o tom, že by byl Falun Gong čínskou vládou zakázán.

První sdělení se víceméně týká „Výzkumné společnosti Falun Gong“ jako organizace než Falun Gongu samotného. Ve skutečnostech ani tento zákaz neobstojí. Falun Gong byl po přezkoušení Čínskou vědeckou čchi-kungovou výzkumnou společností v roce 1993 jmenován a začleněn jako její podřízená jednotka s názvem „Výzkumná společnost Falun Gong“. Pan Li Chung-č' ukončil vyučování této praxe v pevninské Číně v prosinci roku 1994 a mimo Čínu v roce 1995. Od té doby se pan Li Chung-č' soustředil na výzkum Buddhova Zákona a přestal dělat semináře o čchi-kungu. Výzkumná společnost Falun Gong formálně požádala o vystoupení z Čínské vědecké čchi-kungové výzkumné společnosti v březnu roku 1996 a s jejím souhlasem ukončila jednání rozpuštěním společnosti. Tím přestala Výzkumná společnost Falun Gong formálně existovat. Jak může potom nějaká jednotka zrušená v březnu 1996 být v červenci 1999 zakázána?

Deklarace vydaná ministerstvem pro civilní záležitosti tedy zakázala organizaci, která v té době už více než tři roky neexistovala. Samotná praxe Falun Gongu se zabývá pouze kultivací „Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti“ a pěti cvičeními. Její kultivující přicházejí a odcházejí, jak se jim zlíbí, neexistuje žádný seznam členů, neplatí se žádné poplatky ani neexistuje žádná organizace. Principy „Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti“ sídlí v srdcích kultivujících a cvičení jsou prováděna jejich vlastními těly. Žádná skupina nebo organizace, která byla vytvořena praktikujícími Falun Gongu, nemůže být stavěna na roveň s Falun Gongem. Tak se z různých úhlů pohledu vůbec nedá říct, že by byl Falun Gong jako takový zakázán. On ani zakázán být nemůže.

Se zločiny, se kterými poškozuje ministerstvo pro civilní záležitosti spolu s ministerstvem pro veřejnou bezpečnost Výzkumnou společnost Falun Gong, je prezentována typická taktika Komunistické strany Číny. Fikci vydávat za pravdu a bezstarostně ignorovat zákony a fakta, to jsou věci, které jsou komunistickému režimu vlastní. A od každého se přirozeně očekává, že bude stranu a její politiku slepě následovat již po jediném jejím zvolání „zruinujte jejich pověst, zlikvidujte je finančně a vyřiďte fyzicky“.

„Sdělení Ústředního výboru Komunistické strany Číny, že členům komunistické strany se zakazuje praktikování Falun Gongu“ byla pouhá interní komunikace určená výhradně členům komunistické strany. V Číně žije více jak miliarda Číňanů a členů komunistické strany je méně než sto milionů. V tomto sdělení není ani zmínka o tom, že Falun Gong nesmí praktikovat žádný Číňan. Poté, co byla členům strany a praktikujícím Falun Gongu dána možnost volby mezi členstvím v komunistické straně a praktikováním Falun Gongu, mnozí z nich se členství ve straně vzdali. Jenomže Komunistická strana Číny dovoluje svobodné rozhodnutí pouze v případě zájmu o členství, o vylučování pak rozhoduje sama a také nedovolí nikomu, aby odešel ze strany ze své vlastní vůle, což se kryje s její kultovní povahou mít každého pod úplnou kontrolou, včetně myšlení i činů.

Ta sdělení obou ministerstev jsou administrativními počiny, jejichž legitimita podléhá povinnosti zákonných důkazů. Avšak ani jedno ministerstvo nepředložilo pro dané nařízení takové podklady, které by odpovídaly zákonu. Ministerstvo pro civilní záležitosti citovalo ustanovení pro registraci sociálních organizací, aby zdůvodnilo své rozhodnutí vyhlášení Výzkumné společnosti Falun Gongu za „nezákonnou organizaci“. Jak již však bylo předtím řečeno, jelikož Výzkumná společnost Falun Gong přestala existovat v březnu 1996, nemůže být za tři roky prohlášena za nezákonnou. Navíc jsou ta zmíněná ustanovení velmi nejasná a nestanovují žádné speciální rozhodnutí a ani nemají žádnou zákonnou soudní pravomoc.

Proto ještě jednou, rozhodnutí prohlásit Výzkumnou společnost Falun Gong za nezákonnou organizaci, postrádá zákonný podklad. Připojené „Sdělení o šesti zákazech vydaných ministerstvem pro veřejnou bezpečnost“ se opírá o sdělení ministerstva pro civilní záležitosti a vykazuje ty samé nedostatky a nemá zákonnou platnost.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2010/7/14/226996.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/html/articles/2010/7/18/118671.html
Německá verze: http://minghui.de/data/article/603/a60320.html