Čína: Byla jsem svědkem zneužívání praktikujících Falun Dafa v ženské věznici v S’-čchuanu

Od praktikující Falun Dafa z provincie S'-čchuan

Byla jsem tři roky zadržována v ženském vězení Jang-ma-che ve městě Ťien-jang, provincie S’-čchuan, protože praktikuji Falun Dafa. Zažila jsem a byla jsem svědkem perzekuce praktikujících Falun Dafa od stráží i vězeňkyň. V tomto vězení bylo zadrženo více než sto praktikujících - žen.

Když jsem se poprvé dostala do vězení, viděla jsem, jak Jü Č'-fang a další stráže prohledávají praktikující skrz na skrz, hlavně kvůli přednáškám a článkům od našeho Učitele. Praktikující, které je měly u sebe, byly vyvlečeny ven a sraženy k zemi. Později byly dvě vězeňkyně určeny k tomu, aby sledovaly praktikující po dvacet čtyři hodin denně. Vězeňkyně, které se účastnily pronásledování se strážemi, nedovolily praktikujícím spolu mluvit, přijít do kontaktu nebo dokonce se jen na sebe podívat. V noci vždy svítila světla pro stráže, aby mohly neustále sledovat praktikující a bránit jim ve cvičení. Praktikujícím nebylo dovoleno ohýbat své nohy, když si sedly nebo lehly. Stráže vynucovaly tento zákaz dokonce i když praktikující seděly na okraji postele.

Kvůli ekonomickému zisku věznice byly praktikující přinuceny dělat otrockou práci. Praktikujícím, u nichž stráže cítily, že jim nebyl dostatečně „vymyt mozek“, bylo zakázáno nakupovat, telefonovat nebo mít rodinné návštěvy - tyto ženy zcela ztratily svoji svobodu.

V červenci roku 2002, když jsem byla ve vězení již více jak měsíc, stráže, které pronásledovaly praktikující nejvíce v jednotlivých odděleních, byly přemístěny do oddělení číslo 7, aby vedly tzv. „právní třídu“. Ve skutečnosti to byla třída na „vymývání mozků“. Přes sto žen bylo posláno do tohoto oddělení a mučeno všemi druhy zlých metod, aby se pod nátlakem vzdaly Falun Dafa. V každé místnosti byly drženy tři až čtyři ženy. Každá praktikující byla sledována jednou až dvěma vězeňkyněmi. Ty přísně omezovaly svobodu praktikujících a podávaly strážím zprávy o tom, co praktikující řekly a udělaly. Jíst, prát si oblečení, sprchovat se, jít na toaletu a další každodenní činnosti měly časové limity. Stráže nedovolily obyčejným vězeňkyním mluvit s praktikujícími o Falun Dafa. Když to dělaly a přišlo se na to, byly potrestány. Stráže rozšiřovaly zlomyslné lži, aby vyvolaly nenávist vůči praktikujícím. Stráže říkaly vyučujícím asistentům a vězeňkyním, že pronásledování praktikujících je zásluha a bude jim díky tomu snížen trest. Kriminální vězeňkyně a vyučující asistenti se nesetkali s žádným omezováním od stráží. Po celém oddělení byly pověšeny fotografie a bannery proklínající našeho Učitele. Praktikující byly nuceny dívat se na videa a číst knihy, které očerňovaly Falun Dafa. Vězeňkyně, které byly fyzicky schopné zpívat písně zlé stranické propagandy, byly strážemi určeny k nucení praktikujících poslouchat písně stranické propagandy a učit se na ně tancovat. Vězeňkyně zkoušely přemluvit praktikující, aby se naučily jiné formy cvičení. Ty praktikující, které neposlouchaly kriminální vězeňkyně, byly uráženy a mučeny. Stráže určovaly vyučující asistenty a kriminální vězeňkyně, aby každý den obklíčili praktikující a slovně je napadali zlou propagandou, střídajíc se v mluvení, nebo je násilím nutili psát sdílení zkušeností, tzv. „myšlenkové reporty“. Stráže hrozily praktikujícím, které nepomlouvaly Falun Dafa, že zvýší tresty těm, které nenapsaly „Tři prohlášení“. Jestliže nebyli vyučující asistenti nebo kriminální vězeňkyně schopni „vymýt mozky“ praktikujícím, byli nahrazeni. Stráže vyhrožovaly kriminálním vězeňkyním, které byly spojeny s pronásledováním praktikujících, aby veřejně neodhalovaly, co dělaly uvnitř vězeňských zdí.

Jestliže byly praktikující pevné ve své víře, stráže na nich používaly kromě podrobování pokusům o „vymytí mozku“ také další metody mučení, zahrnující běhání, provádění vojenských cvičení, dělání vyčerpávajících cvičení, atd. Některé ženy už nemohly ani chodit, jak měly nateklá chodidla z běhání. Stráže pak přiřadily vězeňkyně, aby táhly ty praktikující, které nemohly, k běhu. Ty, které neposlechly, byly bity a zkopány, byly přinuceny stát nebo sedět, byly vystaveny nelítostnému slunci, nebo byly poslány na samotku k dalšímu mučení. Ty, které se neúčastnily cvičení vojenských pochodů, nenosily vězeňské uniformy nebo neohlašovaly zločiny, byly potupně svlékány, vtahovány do malé místnosti k vězeňkyním k mučení nebo připraveny o jídlo a možnost používat koupelnu. Řada praktikujících byla spoutána, pověšena a nebylo jim dovoleno jíst a používat toaletu. Některé byly mučeny spoutáním v pozici zvané „nesení meče za zády“.

Sekce „vymývání mozků“ trvala asi padesát dnů. Praktikující byly mučeny každý den. Praktikující jménem Lin Li byla proti pronásledování, a proto byla v dubnu roku 2002 strážcem Jü Č'-fangem a jeho společníky pověšena na bránový sloup. Když byla pověšena na jiný sloup, byla bita, urážena, a nebylo jí dovoleno jíst a používat toaletu. Byla mučena více jak měsíc, aby se vzdala své víry. Praktikující jménem Čang Č'-čchin odmítala nosit vězeňskou uniformu, oznamovat čísla nebo zločiny. Jü Č'-fang určil skupinu vězeňkyň k tomu, aby ji urážely, vlekly, tloukly do zad, kopaly a bily elektrickými obušky. Každý den byla spoutána u stromu nebo u sloupu, izolována od ostatních, musela sedět nebo stát a nedostávala jídlo. Byla přinucena stát hlavou dolů a zatímco ji vězeňkyně držely hlavou dolů, usekly jí vlasy. Nemohla držet hladovku na protest proti pronásledování, a stráže ji nutily pracovat v pracovním táboru.

Strážce Jü Č'-fang a další používali zlé taktiky k pronásledování a ponižování praktikujících. Ve dnech, kdy vůdci a úředníci přicházeli na inspekci, nebo při jiných specifických událostech konaných ve vězení, se stráže strachovaly, že by se lidé dozvěděli o jejich špatných činech. Úředníci vojenské policie jednou viděli, jak kriminální vězeňkyně svlékly šaty praktikující jménem Čang Č'-čchin. Ta pak byla hozena do žumpy blízko toalety, v místě plném komárů, much a štěnic.

Praktikující jménem Jie Šun-jing odmítla na protest proti pronásledování nosit vězeňskou uniformu. Stráže určily vězeňkyně, které ji táhly po zemi kolem pracovního tábora a svlékly ji před budovou dozorce, aby ji ponížily. Praktikující jménem Čang Čchün-fang odmítla oznamovat čísla a byla urážena a bita vězeňkyněmi tak, že ji tlačily na spodní část jejích zad jejími koleny. Další praktikující jménem Lu Jen-fej by se nevzdala své víry a nabízela informace o Falun Dafa ostatním. Byla spoutána strážemi Liou Chungem a Ťienem a ti jí nedovolili jíst. Jednou, když byla na toaletě, strážci Liou Chung a Ťien řekli několika kriminálním vězeňkyním, aby ji držely dole a cpaly ručník do jejích úst. Poté co bylo jejich konání odhaleno, popírali veškerou zodpovědnost.

Od té doby, co Komunistická strana Číny začala pronásledovat Falun Dafa, bylo mnoho praktikujících Falun Dafa ilegálně zadrženo v ženské věznici Jang-ma-che ve městě Ťien-jang, provincie S’-čchuan. V tomto žijícím pekle stráže používaly brutální metody na mučení praktikujících. To, co bylo uvedeno výše, je jen několik příkladů.

Stráže zapojené do pronásledování:

Jü Č'-fang, bývalý vedoucí oddělení číslo 7
Liou Chung, bývalý vedoucí oddělení číslo 8
Ťien, bývalý vedoucí skupiny v oddělení číslo 8
Čou Chuej, bývalý zástupce vedoucího oddělení číslo 8
Fu, bývalý vedoucí oddělení číslo 4

Čínská verze: http://minghui.ca/mh/articles/2008/10/3/187037.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2008/10/13/101451.html