3. Česko-slovenská konference Zákona: Co jsem viděl ve snu

Vážený Mistře,
vážení praktikující.

Chtěl bych se jen podělit o sen, který se mi zdál, a zatím nevím, co si o něm mám myslet, nebo zdali je to prostě jen sen jako každý jiný. Zdálo se mi, že jsem byl s ostatními praktikujícími na nějakém setkání. A byl tam s námi Mistr.

Zrovna se šlo spát, někteří si stlali spacáky, ale většina už ležela, včetně Mistra, a spali. Já jsem taky ležel, ale nespal, chvílemi jsem pokukoval po Mistrovi, který ležel nepohnutě, jako skála, a prohlížel jsem si nějaké časopisy (asi reklamy, ale nejsem si jistý na 100 %). Jenže jak jsem se díval do těch listů a otáčel je, zároveň z nich vycházela hudba, konkrétně hiphop.

Začal jsem jakoby zmatkovat, "probudím Mistra a ostatní!", a snažil jsem se hudbu ztlumit, ale nešlo to. A pořád jsem koukal na Mistra, jestli jsem ho nevzbudil, protože normálně by asi už kdokoli něco řekl, ale nikdo nic a Mistr také nic, všichni spali. A já jsem se tu hudbu už snažil vypnout, ale stále vycházela z toho časopisu. Tak mě napadla už jediná možnost, prostě ho jít vyhodit. A tak si už jenom pamatuji, jak jsem ho vyhodil do krabice s papírem, kterou máme doma ve sklepě, a hudba ustala.

Pak jsem vstal do práce.

Ještě jsem jenom chtěl dodat, že jsem měl neustále problémy se žádostivostí, tedy průběžně, někdy více, někdy méně a někdy vůbec. Ale někdy jako by se do toho zakopnutí (ohledně žádostivosti) ženu sám skoro záměrně, nebo s vědomím, že vím, že nedělám dobře, ale zároveň mě to nutí se zlepšit, jako by čím víc udělám něco špatně v tomto zakopnutí, tím víc se snažím zlepšit.

Mezitím jsem různě přemýšlel a možná jsem si některé věci tolik neuvědomoval, tím, jak různě kolísalo studování Zákona, ale možná díky [našemu mailing] listu už si je uvědomuji.

To se tedy odehrávalo až do toho dne, kdy se mi zdál ten sen. Ještě ten den, než jsem šel spát, (z neděle na pondělí), jsem měl takové silnější cukání žádostivosti, ale hned nato jsem si uvědomil, že tohle už opravdu nechci!

Teď je mi lépe, co se týče vnitřního stavu, kdy se hemží pocity jeden přes druhý, cítím, že jsem celkově vyrovnanější. A tak se snažím dělat opravdu 3 věci dobře, hodně číst a cvičit, protože si vážím Zákona a Pravdivost, Soucit a Snášenlivost - bezmezné principy dobra - mě neustále oslovují a přivádějí v úžas.

Jen jsem chtěl doplnit, že bych se neodvážil říct, že jsem se zbavil žádostivosti nadobro. Ale určitě mohu říct, že je to lepší. Trochu jsem přemýšlel o tom snu a myslím, že prohlížení si nějakých reklam se rovná žádostivosti a já ji chtěl jen ztlumit, jako tu hudbu, proto následovaly nějaké projevy té připoutanosti. Jenže připoutanost, která se jen tlumí, není odstraněná, je tam stále, jako ta hudba, která stále hrála, i když potichu, ale hrála. Až když jsem se rozhodl ty časopisy vyhodit, tak hudba přestala, takže si myslím, že toho připoutání se musím zbavit úplně, ne jenom ho někam odložit, nebo ztlumit.

Myslím, že jsem se tak rozhodl těsně předtím, než jsem šel spát, jenom se to pak promítlo do snu jako ukázka, nebo jakési varování, co může následovat, byť jenom probudit Mistra, když stále neodstraňujeme připoutání, zvlášť stále to stejné. Cítil jsem se opravdu trapně ve vztahu k Velkému Zákonu, ale nyní vidím to připoutání jakoby zvenku, paradoxně jako by ono bylo nahé a já pomalu odhaluji jeho špinavé kroky a záměry, abych je mohl lépe a dříve odstranit.

Asi to není pro většinu nic nového, ale já to tak momentálně vidím.

Co se hudby, tedy toho hiphopu týče, někdy si něco poslechnu, ale také jsem už zpozoroval, že to do mě nějak zasáhne, třeba tím, že ji mám neustále v hlavě a nemůžu se pak soustředit na jiné věci. Víc je to tak s hudbou z rádia a jen když se tam zpívá nebo mluví. Co se týče hudby bez textu, tam nic necítím. Jen mě napadlo, když to teď píši, že právě tím, že se tam zpívá, nebo rapuje, tím už je vytvářen nějaký názor, nebo něco jiného, co stojí v pozadí a co není v souladu s Velký Zákonem a má potom negativní vliv, tedy pokud nejde o [hudbu od] praktikujících.

Ale nemusí to být nutně takto, je to jen mé momentální pochopení.

Děkuji Mistře,
děkuji praktikujícím.