3. Česko-slovenská konference Zákona: Věci, které jsem viděla třetím okem

Od české praktikující

Vážený Učiteli, vážení praktikující.

Ráda bych se s Vámi podělila o některé své zkušenosti a následné pochopení těchto zkušeností.

Občas se mi stává, že při vysílání spravedlivých myšlenek či meditaci vidím různé výjevy. Několik těchto výjevů jsou mé následující zkušenosti.

První zkušenost je o tom, jak jsem se učila vidět Zákon. Jednoho večera při silném čištění se v mé mysli odehrál následující příběh. Viděla jsem ohromnou prosvětlenou místnost plnou praktikujících, všichni na sobě měli bílá roucha, seděli v lotosové pozici a upřeně se dívali jedním směrem. Nechtěla jsem je rušit, tak jsem si sedla mezi ně. V pokoji bylo velmi příjemné ticho. Podívala jsem se směrem, kam se dívali všichni praktikující, a spatřila jsem ohromnou zář vycházející z jednoho bodu. Musela jsem přimhouřit oči. Teprve po chvíli jsem rozeznala, že záře vychází z knihy, která se vznášela v prostoru. Byl to Zhuan Falun. Zvláštní na něm bylo, že neměl žádná písmenka, byl úplně prázdný. Nejprve jsem nevěděla, co mám dělat, a tak jsem se rozhlédla kolem sebe a viděla jsem, že všichni upírají zrak na knihu. Udělala jsem tedy totéž. Nejprve jsem vůbec nic neviděla, a až po dlouhé době jsem si vzpomněla na slova z našeho Zhuan Falunu o tom, že je potřeba zklidnit svou mysl. Mezitím co jsem se o toto snažila, jsem si všimla, že přicházejí noví praktikující a že někteří, kteří tam byli, už tam nejsou. Toto vše probíhalo ve velkém klidu, velmi hladce a plynule. Po delší době se mi tedy povedlo zklidnit svou mysl, soustředila jsem se pouze na Zákon a v zápětí se v knize začala objevovat písmena, která byla naprosto odlišná od těch našich, ale přesto jsem věděla, že je to Zákon. Ta písmena zářila a byla nesmírně krásná. Ve chvíli, kdy jsem se snažila zaměřit svůj zrak na čtení těchto písmen, jsem si uvědomila, že se kniha velmi zmenšuje. Když jsem si už myslela, že úplně zmizí, všimla jsem si, že se zmenšili i ostatní praktikující a celá místnost a že pravda je taková, že ne vše se zmenšuje, ale že já jsem se nesmírně zvětšila. Byla jsem tak veliká, že mi celá ta místnost po chvíli připadala menší než zrnko prachu, až zmizela docela. Problesklo mi hlavou, co budu teď dělat s tímto nesmírně obrovským tělem, a rozhlédla jsem se pátravě kolem sebe. Před sebou jsem spatřila znovu knihu Zhuan Falun. Byla naprosto odlišná od všeho, co jsem kdy viděla. Její podoba byla neskutečně nádherná a prolínaly se v ní všechny světy, vesmíry a galaxie, dokonce i pocity a emoce, zkrátka něco, co se nedá popsat lidskou řečí. A to byl pouze obal té knihy. Rozhlédla jsem se a viděla jsem, že jsem mezi nesmírně velikými Buddhy, Tay a Bohy, mezi nimiž jsem byla velikostí jako malé dítě mezi dospělými. Blíže ke knize byly bytosti menší velikosti, a čím víc se od ní vzdalovaly, tím měly větší těla. Úplně vzadu byly bytosti gigantických rozměrů. Zaměřila jsem znovu svou pozornost na Zhuan Falun, poučena z první místnosti, že jsem tady kvůli němu, a všimla jsem si, že se kniha hýbe. Nejprve jsem se tomu podivila a poté jsem začala pátrat po příčině pohybu té knihy. Viděla jsem, že ji drží ve svých rukou náš Učitel a učí z ní všechny ty bytosti Zákon. Jako malé dítě jsem zatahala Učitele za plášť, aby si všiml, že tam už také jsem. Svým pohledem mi dal najevo, že si mám sednout k ostatním a mám pozorně poslouchat. Přestože na něm nebyly vidět žádné emoční projevy, ani žádná sebenepatrnější odchylka v jeho chování, věděla jsem, že je rád, že jsem tam.

Z tohoto příběhu jsem si vzala ponaučení, že Zákon, kterému se zde učíme, je na každé úrovni našeho pochopení v jiné podobě, a přesto pořád stejný. Že je velmi krásný, a že jen pokud budu tento Zákon pilně studovat, tak jsem na nejlepší cestě k dovršení. Tento příběh mi velmi pomohl pochopit slova Učitele, která píše v Lunyu, a to, že: „Budhův Zákon je nesmírně hluboký, je tou nejúžasnější a nejvýjimečnější vědou ze všech učení na světě.“ Pochopila jsem také toto: „Aby lidé mohli tuto oblast prozkoumat, musí od základu změnit svůj obvyklý způsob myšlení. Jinak zůstane pravda o vesmíru pro lidstvo navždy záhadou a běžní lidé se budou navždy plahočit v mezích určených svou vlastní nevědomostí.“ Děkuji tímto našemu Učiteli, že mi prostřednictvím tohoto příběhu pomohl pochopit Lunyu.

Další má zkušenost souvisí s vysíláním spravedlivých myšlenek. Jednou při vysílání spravedlivých myšlenek, konkrétně při odstraňování všech prohnilých démonů a temných přisluhovačů, se mi odehrál v mysli takový malý vteřinový příběh, který bych Vám ráda sdělila.

Dívala jsem se odněkud z vrchu na centrum nějakého velikého města, které neznám, něco jako je Washington, D. C., nebo New York. Bylo to během pracovního dne a v tom městě byl normální běžný ruch, což znamená, že se to tam hemžilo lidmi. Chodili do práce, na nákup do obchodů a žili svůj běžný život. Viděla jsem, že každý má na sobě nějakého démona, který žije z jeho připoutání. Někteří lidé měli těch démonů několik. Konkrétně jsem viděla velmi obézního muže, který hltavě polykal hamburger, až mu drobečky odpadávaly na zem. Napadalo mne, že je neslušné takto jíst mezi lidmi. Vzápětí jsem si však všimla démona za jeho krkem, který rostl z tohoto hamburgeru a nutil tohoto muže myslet již při jedení tohoto jednoho jídla na další potravu, ze které by on mohl růst. Odvrátila jsem svůj zrak jinam a viděla jsem seriózního muže středního věku v obleku s kravatou, s kufříkem v ruce. U tohoto muže jsem viděla démona mamonu, jak mu kouká z kapsy a otáčí tomuto muži hlavu směrem k novinovému stánky na noviny z burzy, na nichž by mohl získat více peněz. Rozhlížela jsem a viděla jsem, že každý, každičký z těch lidí kolem má ty své démony. Někteří z těch lidí netušili, proč dělají některé špatné věci, např. jedna matka velmi hlasitě křičela na své dítě a nevěděla proč – stál tam s ní démon, který jí nutil to dělat. Vedle dítěte stál také démon, který nutil dítě křičet na matku a odmlouvat jí. Někteří lidé jako by si byli těchto démonů vědomi a hýčkali si je. Viděla jsem muže, který si démona nesl v náručí jako nemluvně a konejšil jej. Ještě jednou jsem se rozhlédla po městě a viděla jsem, že z autobusu vystoupila mladá žena, která byla velmi spoře oděna. Krátké triko, krátká sukně, byla více svlečená než oblečená, byla také velmi výrazně nalíčená. Na zádech jí seděl démon žádostivosti. Zdálo se mi, že ji odněkud znám, a zaměřila jsem vysílání spravedlivých myšlenek jejím směrem na odstranění tohoto démona a skutečně jsem jej velmi rychle odstranila. Ve chvíli, kdy démon zmizel, si dívka uvědomila svou téměř úplnou nahotu a začala se velmi stydět, že stojí takto oblečená mezi tolika lidmi. S pocitem velké ostudy běžela domů a snažila se rukama zakrývat tělesné partie, které měla holé. Doma se převlékla do obyčejných šatů, které ji halily, sedla si a začala vysílat spravedlivé myšlenky. V tu chvíli jsme už byly dvě, kdo VSM.

Z tohoto příběhu jsem si vzala ponaučení, že pokud zaměřím svou mysl na jeden konkrétní problém, tak jej určitě díky spravedlivým myšlenkám vyřeším, ale pokud zaměřím svou mysl na odstranění všech démonů a prohnilých přisluhovačů, tak se těch problému vyřeší současně hned několik, což může pomoci mnohem více vnímajícím bytostem najednou, a tito díky tomu mohou třeba lépe přijmout Zákon.

Další dvě zkušenosti jsou také z VSM, a to z odstraňování ducha komunistického zla, a já osobně je považuji za nejdůležitější.

Když jsem se při VSM zaměřila na tuto část, tak jsem ve své mysli hluboce pod sebou spatřila čínskou zem, kterou protínala velká rudá řeka. Nad čínskou zemí se vznášel ohromný rudý drak. Věděla jsem, že je to duch komunistického zla, který tuto zemi řídí a kterého mnozí poslouchají a mnozí se ho bojí. Začala jsem s jeho odstraňováním. Po určité době odstraňovaní z tohoto draka vypadlo bílé vajíčko, které padalo k zemi. Ještě před dopadem se z něho vyklubal velký bílý orel, který letěl vzhůru k drakovi. Orel byl velký asi jako drakova hlava. Okamžitě začal útočit na draka a vykloval mu oči. Drak se ani nestihl bránit, jak to všechno bylo rychlé. Ve chvíli, kdy přišel o oči, ztratil orientaci a řítil se k zemi, o kterou se zabil, a téměř ihned se rozpadl na prach. Rudá řeka téměř okamžitě změnila barvu z rudé na žlutou a vše bylo v pořádku. Příběh skončil tím, že z prachu mrtvého draka, ale i z bílého orla se staly kuličky. Z draka rudá a z orla bílá a ty odlétly do skal, kde seděl v meditaci náš Učitel, a každá mu vklouzla do jedné dlaně. Učitel dále bez pohnutí meditoval.

Mám ještě jednu zkušenost s rudým drakem. Na náměstí Nebeského klidu v Pekingu byl v čele náměstí ohromný trůn, na kterém seděl ohromný rudý drak. Byla to samice, která snášela velká rudá vejce. Na celém náměstí byly v řadách jako vojáci seřazeni všichni komunisté z celé planety a každý držel jedno takové vejce v náručí. Všichni stáli v pozoru a dívali se na draka. Každý nový, kdo přišel, si směl vzít nové vejce a postavit se do řady. Okamžitě jsem začala odstraňovat tato vejce, jedno po druhém, ale byla to nekonečná práce, protože dračice snášela nová vejce stejným tempem, jakým jsem je já odstraňovala. Vzpomněla jsem si, že se musím zaměřit na problém jako celek, a zaměřila jsem se na odstraňování dračice, která znázorňovala ducha komunistického zla. Ve chvíli, kdy jsem tuto odstranila, se všechna vejce i s dračicí rozpadla na prach. Všimla jsem si reakcí lidí, kteří zůstali stát na náměstí. Někteří byli velice šťastní, že už nemusí toto těžké vejce nést, ale pár jich bylo i velice nešťastných a přáli si, aby dračice ožila. Ve chvíli, kdy si připustili myšlenku stesku po duchu komunistického zla, se rozpadli na prach i tito lidé.

Uvědomila jsem si, jak silně je v některých lidech zakořeněn duch komunistického zla a že nelze všechny bytosti uchránit před odstraněním. Opět jsem si z tohoto příběhu vzala ponaučení, že je účinnější zaměřit se na celek než jen na pouhou část toho celku.

Díky všem těmto příběhům jsem si uvědomila důležitost studování Zákona, pravidelného cvičení a vysílání spravedlivých myšlenek. Časté studium Zákona mi pomáhá Zákon lépe pochopit a spolu s pravidelným cvičením mi pomáhají posílit spravedlivé myšlenky.

Toto všechno byla jen má pochopení a v případě, pokud jsou nesprávná, prosím o upozornění.

Děkuji, Mistře, za tyto zkušenosti.