Konference sdílení kultivačních zkušeností pochodového orchestru 2025: Být kultivujícím je velká čest a radost

Vážený Mistře, vážení praktikující!

Jsem mladá praktikující Falun Dafa původem z Ukrajiny, v současné době žijící ve Španělsku. Ráda bych svoje sdílení zahájila vyjádřením vděčnosti starším členům pochodového orchestru.

V roce 2017 orchestr navštívil Kyjev, hlavní město Ukrajiny. Bylo to poprvé, co jsem orchestr viděla, a byl to naprosto úchvatný zážitek. Tehdy jsem se rozhodla, že se k orchestru přidám. O dva roky později mě přijali do kapely a v roce 2019 jsem se zúčastnila své první přehlídky v Athénách. Pak ale přišla pandemie covidu a já se nemohla účastnit aktivit kapely dva a půl roku. Teprve v květnu 2022 jsem se po tak dlouhé pauze mohla zúčastnit svého prvního společného cvičení.

Rozhodující okamžik

V únoru jsme já, moje máma a můj mladší bratr narychlo opustili Ukrajinu. Vzali jsme s sebou jen hudební nástroje a pár knih Dafa. Očekávali jsme, že se za pár týdnů vrátíme. Nevěděli jsme, kam jet. Bydleli jsme v různých hotelech v náhodných městech, aniž bychom věděli, kam pojedeme další ráno. Celou cestu jsme poslouchali audio přednášky a vysílali spravedlivé myšlenky. Vše, co jsme měli, byla víra a důvěra v Dafa a Mistra.

Na naší cestě jsme potkali hodně laskavých a empatických lidí. Někteří nám dali dokonce nějaké jídlo či věci. S pomocí praktikujících jsme nakonec zůstali v jedné malé vesničce v Německu. Jedna rodina nás přijala do svého domu. O měsíc později se k nám připojili i prarodiče. Německá rodina byla velmi vstřícná a srdečná, pozitivně přijala informace o Dafa, a dokonce se naučili cvičení. Já a můj bratr jsme chodili do místní školy, kde jsme oba čelili výzvám, ale pokaždé, když jsme se snažili objasnit pravdu o Dafa, lidé reagovali velmi pozitivně. Jednou se nám dokonce podařilo uspořádat v bratrově třídě ukázkovou hodinu s papírovými lotosy, čímž jsme šířili informace o Dafa mnoha dětem a rodičům.

Další výzvou bylo, že jsme byli jedinými praktikujícími v této oblasti, a tak jsme se rozhodli uspořádat cvičení o víkendech. Praktikující z jiných měst nám poskytli bannery a letáčky. I když v té době nikdo z nás nemluvil německy, podařilo se mi lidem objasňovat pravdu v angličtině.

Mistr řekl o vysílání spravedlivých myšlenek:

„Avšak, ať je to jakkoliv těžké, musíte vytrvale odstraňovat zlo se spravedlivými myšlenkami, protože zatímco odstraňují zlo, ustanovují si učedníci Velkého Zákona svoji velkolepou mocnou ctnost uprostřed nápravy Zákona. Účinek, kterého jste dosáhli při odstraňování zla se spravedlivými myšlenkami, byl skutečně významný.“ (Podstata dalšího pokroku II, Účinek spravedlivých myšlenek, 16. 7. 2001)

Jelikož jsem na Ukrajině vedla velmi aktivní hudební život, snažila jsem se hrát v různých uskupeních a orchestrech, abych zůstala ve formě. Jednoho dne jsem dostala pozvání do francouzského Štrasburku, kde jsem měla hrát na koncertě v Evropském parlamentu. Okamžitě mi došlo, že je to pro mě vzácná příležitost promluvit o pronásledování a objasnit pravdu na tak formálním a oficiálním místě. Věděla jsem, že náš orchestr bude mít možnost promluvit k poslancům, a tak jsem s pomocí několika praktikujících připravila projev.

Jakmile jsme dorazili a vstoupili do sálu s poslanci, okamžitě mi vyschlo v krku a začala jsem se třást. Začala jsem vysílat spravedlivé myšlenky, abych odstranila toto zasahování starých sil. Díky tomu jsem řekla vše, co jsem měla v plánu, ale uvnitř jsem cítila, že to nestačí. Měla jsem s sebou letáčky a další informace o Dafa a pronásledování. Uvědomila jsem si, že musím najít někoho, komu bych tyto informace mohla předat. Okamžitě se mi naskytla příležitost na chvíli se vzdálit od orchestru.

Mistr řekl:

„Jak víte, když člověk dosáhne úrovně arhata, nic ho nevyvede z rovnováhy. Vůbec se neznepokojuje žádnou běžnou lidskou záležitostí a vždy bude mít dobrou náladu. Bez ohledu na to, jak velkou ztrátu utrpí, je vždy šťastný a vůbec mu to nevadí.“ (Zhuan Falun, Přednáška devátá, Člověk s velkými duchovními sklony)

V tu chvíli jsem stála před novou výzvou. Procházela jsem patra nahoru a dolů a snažila se najít někoho, s kým bych si mohla promluvit, ale všichni byli zaneprázdněni novináři a redaktory. Budova parlamentu byla tak složitá, že aby se člověk dostal na jedno z pater, musel každých pár kroků použít speciální kartičku. V tom shonu a zmatku jsem se cítila jako v nekonečném bludišti. Než jsem se nadála, uběhlo několik hodin a já úplně ztratila orchestr. Odjeli na další koncertní místo beze mě. Pospíchala jsem a nakonec jsem budovu opustila, emocionálně i fyzicky vyčerpaná. Ale díky zázraku jsem dorazila na další místo přesně včas a vešla jsem dovnitř s úsměvem.

Vážit si skupiny praktikujících

V listopadu 2022 jsme se přestěhovali do Mnichova. Měla jsem v plánu zde studovat hudbu profesionálně. Našla jsem si profesory, kteří měli k Dafa velmi pozitivní vztah. Protože se blížilo představení Shen Yun, byla to skvělá příležitost propagovat představení u tak významných osobností uměleckého světa.

Při přijímacích zkouškách na německé hudební univerzity jsem kromě povinného programu pro flétnu zahrála také nádhernou čínskou skladbu Liang Ču (Milenci motýlů), která nejenže zněla okouzlujícím způsobem, ale měla také dojemný příběh. Porotci si tuto skladbu pokaždé velmi užili. Jednou mě dokonce profesor z Norimberku požádal, abych mu nechala noty, protože byl velmi zvědavý.

Poté, co jsme byli jedinými praktikujícími v naší vesnici, setkání se skupinou v Mnichově bylo jako požehnání. Byli vždy velmi aktivní. V době propagace Shen Yun jsme jezdili do různých měst a vesnic, abychom rozdávali informace a časopisy. Rozšiřovali jsme je hlavně do poštovních schránek. U každé poštovní schránky, kolem které jsme procházeli, jsem cítila, že je mou povinností mít správné myšlenky a jasnou mysl, aby se v lidech probudila božská stránka a oni se setkali se Shen Yun. Jelikož to byla bavorská zima, bylo tam velmi chladno. Většinu času jsme měli zmrzlé ruce a museli nosit hodně materiálů najednou, ale byli jsme opravdu šťastní, že jsme se mohli této činnosti účastnit. Hluboko uvnitř jsem cítila, že možná nebudeme mít vždy tak aktivní skupinu kolem sebe.

Moje intuice mě nezklamala. V roce 2024 jsme se přestěhovali do Španělska.

Kultivace v novém prostředí

Jelikož jsem se nedostala na hudební univerzitu v Německu, rozhodla jsem se bez váhání přestěhovat s mámou do Španělska.

Cesta z Německa do Španělska nám autem trvala dva dny. Moji hudební přátelé v Mnichově mi pomohli najít skvělého profesora na hudební univerzitě v Barceloně, který mě okamžitě pozval na konzultaci. Šlo to skvěle a při hraní s ním jsem se cítila svobodná a sebejistá. Určitě to byl plán Mistra, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Naneštěstí jsme nakonec skončili daleko od skupiny praktikujících, ale někdy máme příležitost se zúčastnit aktivit Dafa, jako je petiční akce nebo pomáhat se Shen Yun, i když to znamená cestovat více než dvě stě kilometrů tam a zpět.

Poprvé jsme se zúčastnili setkání skupiny v Barceloně dva týdny po našem přestěhování do Španělska. Byli jsme velmi šťastní, že jsme se konečně mohli zapojit do činnosti, ale právě zde nastala další obtíž.

Mistr řekl:

„Dluhy se musejí splatit. Proto se mohou v průběhu vaší kultivace vyskytnout některé nebezpečné věci. Avšak když se tyto věci přihodí, nebudete se bát. Nedovolíme, abyste byli ve skutečném nebezpečí.“ (Zhuan Falun, Přednáška třetí, Co dává váš Učitel svým studentům?)

Na cestě zpět po společném zkoušení v parku jsme zastavily u benzínové pumpy, já odešla zaplatit a máma tankovala auto. Když jsem se vrátila, uviděla jsem její vyděšený výraz. Ukázalo se, že v momentě, kdy jsem odešla zaplatit, se k druhé straně našeho auta přiblížili dva mladíci a ukradli nám všechny tašky z předního sedadla. Máma jednoho z nich chytila, ale on ji udeřil a hodil do bláta. V taškách jsme neměly moc peněz, ale ukradli nám cestovní pasy a občanské průkazy. O půl hodiny později jsme jely na policejní stanici, ale jediný dojem, který jsme měly, byl vděk Mistrovi. Co když tato situace byla způsobem, jak zabránit horší situaci, jako je například velká autonehoda?

Následujícího rána jsem začala překonávat intenzivní fyzickou karmu. Několikrát za hodinu jsem měla silné záchvaty kašle, které často přecházely do zvracení. Nemohla jsem dýchat. Jasně jsem cítila, že mě něco dusí a svírá mi hrdlo. Věděla jsem, že tato výzva je pro mě velkou příležitostí, jak se zlepšit a být pilnější v kultivaci. Máma mě vždy podporovala studiem Fa nebo mě povzbuzovala, abychom cvičily společně.

O měsíc později se moje potíže zhoršily. Kvůli neustálému kašli jsem měla pocit, jako kdyby mi praskala žebra a řezala mě zevnitř, takže jsem se sotva mohla hýbat nebo chodit. Nejhorší ale bylo, že jsem vůbec nemohla hrát na flétnu, což byla katastrofa, protože mě čekaly přijímací zkoušky na univerzitu v Barceloně. I když jsem nemohla zkoušet, začala jsem se připravovat na zkoušky z hudební teorie a solfeggia, které měly ve srovnání s Německem opravdu vysoké požadavky. Díky obrovské podpoře Mistra a dalších praktikujících, kteří mě podporovali pomocí vysílání spravedlivých myšlenek, jsem se uzdravila a konečně mohla volně dýchat. I po dvouměsíční přestávce jsem se připravila na zkoušky a cítila se docela sebejistě.

Mistr řekl:

„Lidé si často myslí, že vše, co chtějí, je dobré. Ale když se na to díváte z hlediska vysoké úrovně, ve skutečnosti to všechno slouží jen k okamžitému ukojení záj­mu – což právě obyčejní lidé mají tak rádi.“ ( Zhuan Falun, Přednáška čtvrtá, Ztráta a zisk)

V den zkoušky jsem se cítila velmi nejistě a měla jsem myšlenky, jako: „Chci tam vůbec studovat?“ nebo „Je to opravdu moje budoucnost?“ Nakonec jsem zkoušky neudělala.

Nejprve jsem si myslela, že jsem si zničila život, a vůbec jsem nevěděla, co dál. Od dětství jsem plánovala být profesionální hudebnicí a teď jsem opět selhala. Naneštěstí jsem přestala hrát na flétnu na mnoho měsíců.

Nechala jsem to být a o půl roku později jsem začala studovat on-line, což bylo nakonec to nejlepší řešení. Díky on-line studiu a práci se mohu plně věnovat projektům Dafa. A upřímně, způsob, jakým dnes umělecké univerzity vyučují, s velkým důrazem na současné umění, je daleko od tradiční kultury a klasické hudby. Nyní nelituji, že jsem ty zkoušky neudělala.

Na závěr svého sdílení bych ráda citovala Mistrovu báseň:

„Zastav sa trochu, dnu pozri, zvýš myšlienky spravodlivé

Rozober jasne nedostatky svoje a napreduj opäť vytrvale.“

(Hong Yin II, Racionálny a prebudený, 4. 9. 2003)

Doufám, že náš orchestr zachrání ještě více lidí!

Děkuji, ctihodný Mistře! Děkuji, praktikující!