Česká republika/Praha: Projev Ming-chuej Jü, oběti pronásledování, na mezinárodní konferenci v Senátu Parlamentu České republiky

V pátek 1. března 2019 se v rámci mezinárodního projektu Mene Tekel uskutečnila v hlavním sále Senátu Parlamentu České republiky Mezinárodní konference Pronásledování rodin v době nesvobody. Záštitu nad konferencí převzal pan Jaroslav Kubera, předseda Senátu Parlamentu České republiky.

Na této konferenci vystoupili pan Jiří Oberfalzer, místopředseda Senátu Parlamentu České republiky, pan Leo Žídek, místopředseda Konfederace politických vězňů České republiky, PhDr. Tomáš Grulich, historik a také pan Ethan Gutmann, spisovatel a aktivista v oblasti ochrany lidských práv.

Mezinárodní konference Pronásledování rodin v době nesvobody

Konference se měla zúčastnit také paní Ming-chuej Jü, která se stala obětí pronásledování Komunistickou stranou Číny. Bohužel nakonec nepřijela. Její projev byl alespoň přečten.

Níže následuje přepis projevu paní Ming-chuej Jü:

„Jmenuji se Ming-chuej Jü. Pocházím ze severovýchodní Číny, z města Mu-tan-ťiang, provincie Chej-lung-ťiang. Na Cambridge School of Art ve Velké Británii jsem získala bakalářský titul v oboru módní design a teď se zaučuji na krejčí v Londýně.

Přijela jsem, abych vám pověděla o osudu mé rodiny, která je v Číně pronásledována. Komunistická strana Číny spustila roku 1999 nehumánní perzekuci mírumilovné meditační praxe Falun Gong, aby pošlapala lidská práva a lidskou důstojnost. Celá moje rodina zažívala duševní a fyzická muka po deset let.

Pronásledování mého otce

Můj otec Jü Cung-chaj má 61 let. Vystudoval Lu Sünovu akademii výtvarných umění a je dobrý jak v olejomalbě, tak v klasické čínské malbě. Pracoval v městské knihovně v oblasti umění. Několikrát dostal z rukou městské knihovny a provinční knihovny ocenění ‚vzorný zaměstnanec‘.

Než se začal věnovat Falun Gongu, býval ze vší té přepracovanosti celý zarudlý a objevila se u něj velice bolestivá choroba – nekróza hlavy stehenní kosti. Nesměl zdvihat žádné těžké věci. Snažil se vyléčit všude možně, ale bez úspěchu.

Až v roce 1994, poté, co se zúčastnil přednášek Mistra Li Hongzhiho, zakladatele Falun Gongu, a začal sám praktikovat, se vyléčil. Po semináři dokázal vynést do čtvrtého patra stokilový pytel rýže. Mnoho lidí bylo šokováno a mnoho našich příbuzných, kolegů i kádrů z práce se také začalo učit Falun Gong.

S Falun Gongem se změnil i otcův postoj k životu, stal se velice pozitivním. Stal se nejen zdravějším, ale i lepším člověkem. Kromě toho si díky Falun Gongu pročistil i duši, a to mu umožnilo vytvořit umělecká díla velké kvality. V kaligrafii i čínské malbě prokazoval neuvěřitelný talent a techniku. Jeden mistr kaligrafie, když uviděl dvojverší, které otec pro knihovnu napsal, žasl údivem.

Komunistická strana Číny začala pronásledovat Falun Gong 20. července 1999. Otce, jako místního dobrovolného asistenta, okamžitě zatkli. Poté byl znovu zatčen 12. listopadu 2001, za to, že lidi informoval o Falun Gongu.

Na policejní stanici v Kung-che při Úřadu veřejné bezpečnosti v Si'an, město Mu-tan-ťiang, ho spolu s dalšími deseti praktikujícími vyslýchali a mučili, aby jim prozradili jména dalších praktikujících v regionu. Když se jim nepodařilo nic zjistit, v mučení přitvrdili. Do úst i nosu otci nalili ostrý hořčicový olej, aby mu zabránili v dýchání. Pak ho odsoudili k patnácti letům odnětí svobody do městské věznice.

Zde ho dozorci nutili tvořit umělecká díla, která pak věznice prodávala a vydělávala na nich.

Koncem srpna roku 2006 si otec poranil levé oko, měl natržený slzný kanálek.

Před Olympijskými hrami v Pekingu roku 2008 byl otec i všichni další praktikující z jeho vězeňského křídla mnohokrát prohledáni. Otce tehdy mučili dozorci Ke Chua, Wang Chuej a trestanec Sie Š'-te.

Lu Sien-ming, ředitel Úřadu 610 ve věznici v Mu-tan-ťiangu, odjel v roce 2009 na konferenci úřadu do Čang-ša, a když se vrátil, přiostřilo se zacházení s praktikujícími ve věznici za účelem navýšení počtu ‚transformací‘.

Přistoupilo se ke všem možným metodám mučení, protože Lu Sien-ming trval na stoprocentní míře transformací. Na příkaz vedení věznice byli ke každému praktikujícímu přiděleni tři až čtyři trestanci, kteří ho měli monitorovat a týrat, a to ve snaze přinutit ho vzdát se Falun Gongu. Na praktikující čekalo bití, odepírání spánku, nucené krmení vysoce koncentrovaným solným roztokem s následným odepíráním vody, nahé je házeli do ledové vody, vystavovali je mrazivým teplotám a odepírali jim návštěvy.

Nejkrutější mučení otec zažil v listopadu roku 2009. Dozorce Tung Ja-lin ze šestého oddělení přikázal skupince trestanců, aby ho brutálně zbili. Vyrazili mu dva přední zuby, pak ho svlékli do naha, odtáhli do koupelny a tam ho celého polili ledovou vodou. V severovýchodní Číně bývá v té době mínus deset až mínus dvacet stupňů. Mučili ho od čtyř odpoledne do půlnoci. Na konci roku 2010 ho brutálně zbili znovu. Zlomili mu nohu a z hrudi mu vystupovala hrudní kost. Trpěl závratěmi, neviděl dobře a měl problémy s chůzí.

Navzdory jeho špatnému zdravotnímu stavu ho dozorci nutili, aby vykonával namáhavé manuální práce, a když se odmítal podřídit, zbili ho.

Otec požádal kvůli špatnému zdraví o předčasné propuštění. Během vyšetřování u soudu promluvil o týrání a mučení, kterému byl podroben, i o nucených ‚transformacích‘. Výsledkem bylo, že vedení věznice v Mu-tan-ťiangu bylo napomenuto. Jemu se za to odměnili mučením. Přinutili ho do nekonečna stát bez pohybu.

Perzekuce dalších členů rodiny

Moje matka Wang Mej-chung má 60 let. Pracovala jako inženýrka v městském geologickém ústavu. Jedna z jejích vědeckých prací získala národní uznání, ale ani to ji neochránilo před noční můrou pronásledování, když se odmítla vzdát Falun Gongu.

Nejdřív ji unesli do jednoho střediska na vymývání mozků, kterým se také říká černé věznice. To bylo v roce 2001 a trvalo to tři měsíce. V roce 2003 ji zatkli znovu a po utajovaném procesu ji poslali na jedenáct let do ženské věznice v Chej-lung-ťiangu. Jejím hlavním proviněním bylo, že rozdávala letáčky o Falun Gongu.

V tomto vězeňském prostředí musela intenzivně pracovat, nadávali jí a nutili ji vzdát se Falun Gongu. Nebylo divu, že jí za pár let zešedivěly všechny vlasy.

Mladší tetu odsoudili k sedmi letům do té samé věznice. Starší tetu odsoudili do pracovního tábora. V policejní věznici jí násilím vpichovali jedovaté látky.

Sestřenici, která studovala filozofii na univerzitě v Chej-lung-ťiangu, vyhodili v druhém ročníku a odsoudili na tři roky do převýchovného ženského tábora ve Wan-ťia, město Char-pin. Dozorci a dozorkyně ji opakovaně tloukli za to, že se nechtěla vzdát Falun Gongu. Zlomili jí nos.

Náš dědeček byl naprosto zdrcen z toho, jak se s jeho dětmi zachází. Žalem zemřel.

Jak se pronásledování dotklo mě

Jako dítě vyrůstající v rodině praktikujících jsem po začátku pronásledování nezažila normální teplo domova a rodičovskou péči. Otce po roce 1999 odvlekli a my jsme se s mámou ocitly ve velice těžké situaci. Když mi bylo šestnáct let, zavřeli i ji, a tak jsem přišla o ochranu rodičů úplně.

I když jsem žila sama, policie mě stále obtěžovala, i ve škole, a několikrát se mi vloupali do bytu. V té době jsem zažívala noční můry, v noci jsem se bála zhasnout. Nikdy jsem se pořádně nevyspala a bylo pro mě těžké usnout.

Za takřka patnáct let jsem se svými rodiči strávila pouze jeden necelý den. Když jsem dospívala, mnohokrát jsem v noci usínala se slzami v očích. Chyběli mi a bála jsem se o ně, nemohla jsem snést tu bolest, když jsem pomyslela na to, v jaké jsou situaci. Strašně jsem se bála, že je navždy ztratím, tak jako to zažily jiné děti pronásledovaných rodičů. Byla jsem zoufalá a cítila jsem bezmoc.

Pronásledování pořád trvá

Nakonec rodiče propustili. Státní bezpečnost je ale pořád sleduje. Vždy, když je nějaké citlivé datum, se s nimi nemůžu spojit. 23. dubna 2018 mou matku a dalších třináct praktikujících zatkla státní bezpečnost a osm z nich bylo drženo ve vazbě po čtyři dny.

Uběhlo devatenáct let a já stále žiji ve strachu, že se rodiče dostanou znovu do vězení. Bolest, kterou jsme si všichni zažili, se nedá slovy popsat. Přesto je to jen jedna z tisíců tragédií, kterou způsobila Komunistická strana Číny, která zničila štěstí tolika rodinám.

Upřímně doufám, že lidé žijící v této demokratické zemi, kteří se dozví o tomto krutém, nehumánním stíhání Falun Gongu, nám pomohou tuto informaci šířit dál, abychom to mohli zastavit.

Děkuji vám za vaši pozornost.“