Naučila jsem se dívat se do sebe

Od praktikující Falun Dafa z Číny

Falun Dafa jsem začala praktikovat ve druhé polovině roku 1997. Bezprostředně poté se mi zdál sen, který si stále jasně pamatuji: Dva muži z ochranky stáli u brány velké školy. Jeden z nich se mě zeptal, jestli jsem se přišla naučit Falun Dafa. Držela jsem v ruce knihu Zhuan Falun a radostně odpověděla: „Ano!“ Neřekli ani slovo a nechali mě vejít. Po probuzení jsem stále ještě cítila štěstí, které jsem zažila ve snu.

Před praktikováním Falun Dafa jsem byla velmi slabá a cítila jsem se mizerně po celý rok. Měla jsem spoustu zdravotních problémů, včetně artritidy, bronchitidy a astmatu. Nemohla jsem dobře spát a oči jsem měla často oteklé. Můj lékař mi řekl, že astma je velmi obtížné léčit a že budu muset s touto nemocí žít až do konce života. Zkoušela jsem najít jiný druh léčby, ale nic nefungovalo. Moje rodina, příbuzní a přátelé se o mě obávali. Týden poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, všechny moje zdravotní problémy zmizely.

V naší lokalitě bylo čtyřicet praktikujících. Studovali jsme Zhuan Falun a cvičili cvičení ve stoje od šesté do sedmé hodiny ranní, potom meditovali od sedmé do deváté hodiny, a to každý den. Cítila jsem se v té době opravdu šťastná. Všechny moje nemoci vymizely. Dělala jsem všechny denní práce, jako práce v domácnosti, starala jsem se o rodinný podnik a hospodářství, bez toho, aniž bych byla unavená. Všichni okolo mě byli za mě šťastní a někteří z nich také začali praktikovat.

Navzdory pronásledování jsem se nikdy nezměnila

Komunistická strana Číny začala pronásledování Falun Dafa 20. července 1999. Zatýkali praktikující, prohledávali jejich domy a šikanovali jejich rodiny. Situace byla hrůzná, jako kdyby se mělo zřítit celé nebe. Můj manžel měl obavy, že bude ohrožena budoucnost našeho vnoučete. Zuřil, když mě viděl studovat knihy Falun Dafa. Začal mě bít, proklínat a obviňovat. Avšak moje mysl byla rozhodná: Nikdy se nevzdám praktikování.

Celý ten čas jsem prodávala oblečení. Kdykoliv se podnikání zpomalilo, studovala jsem přednášky Falun Dafa. Protože jsem nenavštěvovala školu dost dlouho, neznala jsem všechna slova v Zhuan Falunu. A tak jsem se ptala ostatních na slova, která mi nebyla jasná. Nezáleželo na tom, jak těžké to bylo, chtěla jsem se všechna slova naučit. Mistr viděl moje odhodlání a pomohl mi. Po několika neprospaných nocích jsem konečně uměla přečíst celý Zhuan Falun.

Nicméně, zaměřovala jsem se jen na rozpoznávání jednotlivých slov a nevěnovala jsem dostatečnou pozornost kultivaci svého charakteru. Mistr mi uspořádal řadu trápení, abych si mohla zlepšit charakter, ale já stále všechny šance přehlížela.

Když mě manžel bil a obviňoval, stále jsem si myslela, že je to jeho chyba: „Neměl by se mnou takto zacházet!“ Vůbec jsem se nedívala do sebe, abych našla své nedostatky. Například mi jednou tvrdil, že barva, kterou používám na bannery Falun Dafa, páchne. Potom mě začal bít a já se bránila. Po našem sporu byly moje paže pohmožděné ještě několik dní.

Můj manžel se změnil k lepšímu

Mistr nás v knize Zhuan Falun učil, abychom opakovaně hledali v sobě. Články na webových stránkách Ming-chuej mně dopomohly k tomu, abych se naučila hledat v sobě. Často jsem probírala problémy s praktikujícími muži. Cítila jsem, že se můj charakter rychle zlepšuje.

Často jsem si stěžovala na manžela kvůli tomu, že v minulosti nedělával žádné domácí práce. Nyní se dívám jen na manželovy dobré stránky. Například, kdykoliv mě přijde policie nebo sdružení sousedů obtěžovat, vždy říká pěkné věci o Falun Dafa. Říká jim, jak všechny moje zdravotní potíže byly vyléčeny díky praktikování a že praktikující jsou všichni dobří lidé.

Jednoho dne okolo půlnoci přišli tři policisté do našeho domu a zatli mě. Manžel je tvrdě pokáral. A oni odešli! Někdy mi trochu pomáhal objasňovat pravdu. Když nás občas přišli navštívit praktikující, srdečně je vítal.

Během studování knih Falun Dafa jsem změnila svoje názory. Manžel nerad dělal domácí práce, proto jsem je začala dělat já. Prala jsem mu prádlo a skládala ho bez naříkání. Rád jedl ovoce, a tak jsem mu každý den kupovala čerstvé ovoce. Také jsem mu kupovala oblečení, které se mu líbilo.

Mé srdce je nyní mnohem větší. Vždy prvně myslím na druhé. Manžel mě už nebije a neobviňuje. Navíc, když se někdo zmiňuje o Falun Dafa, vždy vysvětluje fakta o pronásledování.

Bolest zubů přestala poté, co jsem hledala v sobě

Poté, co jsem se naučila dívat se do sebe, vždy jsem se dívala na své nedostatky. Například, jednou jsem šla s rodinou do restaurace. Jedno z jídel mi opravdu velmi chutnalo, a tak jsem ho chtěla uvařit znovu doma. Potom mě začaly bolet zuby. Bolest byla tak silná, že mi stékaly slzy po tváři. Podívala jsem se dovnitř a našla, že mám silné připoutání k chuti.

Mistr řekl:

„Jem, však nevychutnávam –
bez pripútanosti ústa mám.“
(Hong Yin, V Tao, 4. 1. 1996)

I po mnoha letech kultivace jsem stále měla připoutání k chuti. Přiznala jsem se Mistrovi, že jsem si nevedla dobře a zároveň jsem vysílala spravedlivé myšlenky. Bolest během hodiny úplně zmizela.

Obvinění z nesoucitného chování

Můj manžel jednou našel na ulici peněženku. Byla v ní nějaká hotovost, šest kreditních karet, průkaz totožnosti a klíč. Vzal peněženku do našeho sousedství a oznámil: „Někdo ztratil peněženku. Vlastník musí být nyní velmi nervózní. Musím ji zanést na policii. Moje žena mi řekla, že mám myslet na ostatní a všeho ostatního si nevšímat. Chci být také dobrým člověkem.“

Všichni sousedé věděli, že praktikuji Falun Dafa. Říkali: „Vaše manželka je dobrým člověkem.“

Manžel odevzdal peněženku na policejní stanici, bez toho, aniž by zanechal své osobní údaje.

Vrátil se domů a řekl mi, co se stalo. Odpověděla jsem: „Musíš policii požádat o zápis. V současnosti je policie velmi nepoctivá. Jestli tu peněženku zabaví, majitel bude velmi smutný.“

Manžel se vrátil na policejní stanici. Ve službě na recepci byla jedna policistka. Odmítla zkontrolovat peněženku a byla velice netrpělivá. Manžel se jí zeptal: „Proč jste tu? Co je vaší povinností? Odmítáte zkontrolovat peněženku. Co mají znamenat ta slova na dveřích: ‚Pomáháme lidu‘? Pomáháte lidem?“

Jiný policista ho slyšel, vyšel a řekl: „Zapisoval jsem ten případ. Majitel peněženky přišel a vyzvedl si ji.“

Můj muž řekl: „Potom mi dejte majitelovo telefonní číslo. Chci mu zavolat a ujistit se.“

Policista mu dal telefonní číslo. Manžel mu zavolal a zjistil, že majitel dostal skutečně peněženku zpět.

Když přišel domů, pověděl mi, co se stalo. Byla jsem šťastná, když jsem slyšela, jak manžel zkoušel a potrestal policistku. Nenáviděla jsem policii, poněvadž mě několikrát zatkli. Druhý den ráno byl můj manžel znovu vzteklý a dával mi za vinu tuto událost.

Hledala jsem uvnitř znovu a znovu, ale nemohla jsem najít žádné nedostatky. Potom mi Mistr přehrál náš rozhovor v mé mysli, abych si připomněla, jak jsem byla šťastná, když byla policistka obviněna. Ano, nesnášela jsem policii a opravdu nebyla soucitná. Ale policie se zúčastňuje pronásledování. Jestli si policisté neuvědomí pravdu, jaká bude jejich budoucnost? Měla bych k nim být více soucitná. Poté, co jsem si uvědomila svůj nedostatek, manžel se okamžitě změnil. Hledání v sobě je skutečně kouzelný nástroj!

Každý den chodíme objasňovat pravdu a nabádat lidi, aby opustili Komunistickou stranu Číny a její přidružené organizace. Kdykoliv jsme odmítnuti nebo obviňováni, vždy hledám v sobě: „Opravdu jsem studovala Zákon dobře? Jsem dost soucitná? Jsem dost laskavá?“ Je to kouzelné proto, že když to takto udělám, situace se často změní správným směrem!

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2017/11/14/356683.html
Anglická verze: http://www.en.minghui.org/html/articles/2018/1/7/167501.html