Rakousko: Lotosová mírová cesta Rakouskem (4. část): 0byvatelé Innsbrucku a Bregenze se dozvídají pravdu o pronásledování

1. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200609/953.html
2. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200610/973.html
3. část: http://cz.clearharmony.net/articles/200610/1003.html

„Lotosová mírová cesta“, kterou podnikají čtyři praktikující meditačního hnutí Falun Gong po dobu jednoho týdne přes všech devět spolkových zemí Rakouska, má zaměřit pozornost Rakušanů na to, jakému utrpení jsou vystaveni praktikující Falun Gongu v Číně. Lidé, kteří tento buddhistický čchi-kung v „Říši středu“ praktikují, jsou tam od roku 1999 brutálně pronásledováni. Mučení a znásilňování jsou v táborech nucených prací na denním pořádku. Tábor nucených prací ale pro praktikující Falun Gongu v Číně také znamená to, že jsou zneužíváni jako živá banka orgánů na transplantace.

3. den cesty (20. září 2006) – Innsbruck a Bregenz

Třetí den naší cesty byl plný rozdílných reakcí lidí a setkání. Tento den se vyznačoval tím, že hodně svítilo slunce a učinili jsme několik hlubokých rozhovorů.

V Innsbrucku postavili praktikující, kteří se účastní „Lotosové mírové cesty“, stánek před muzeem. Než se k muzeu dostali, zůstali stát před uličkou, která vede ke „Zlaté stříšce“ („Goldenes Dachl“), charakteristickému znaku Innsbrucku, a ptali se na cestu. Dva praktikující využili příležitosti, aby rozdávali „Devět komentářů ke komunistické straně“ (dokumentace mezinárodní skupiny The Epoch Times o zločinech Komunistické strany Číny od počátku jejího vzniku), protože právě skupina Číňanů obdivovala „Zlatou stříšku“. Někteří z nich si informační materiály ochotně brali.

Po postavení stánku byly reakce lidí velmi rozdílné. Někteří už o Falun Gongu slyšeli. Jeden učitel se zastavil a velmi ho zajímal katalog z výstavy umění. Vzal si několik letáčků a řekl, že je předá dál. Také krátce zalistoval v knize „Zhuan Falun“ (hlavní dílo Falun Gongu). Jeden asi 60 letý muž přijel na kole a byl nejdříve velice skeptický a vysmíval se, když uviděl jednu praktikující při provádění druhého cviku. Také mínil, že by bylo lepší strávit ten den prací, než stát na náměstí. Ale poté, co mu byl vysvětlen smysl cvičení a pozadí pronásledování, si uvědomil, že účastníci této „Lotosové mírové cesty“ upozorňují na bezpráví ve světě, a řekl vážně: „Mám respekt před tím, co děláte.“

Později šla kolem jedna paní středního věku. Řekla, že dnes slaví své padesáté narozeniny - vypadala mnohem mladší - a že kultivuje formu buddhismu a křesťanství. Znala už Falun Gong z vídeňského městského parku. Řekla, že je bez vlasti, a jak důležitá naše práce objasňování pravdy je. „Je hrozné, co Falun Gongu v Číně dělají.“ V delším rozhovoru jí byly vysvětleny principy Falun Gongu a její pochopení o formě naší kultivace se zjevně prohloubilo. Rozloučila se se srdečným pohledem a se slovy: „Všechno, všechno nejlepší.“ Pak ještě poslala praktikujícímu, se kterým mluvila, polibek poslaný rukou.

Potom vedla cesta „Lotosové mírové cesty“ do Bregenze. Mnozí kolemjdoucí se na nás sice hezky usmívali, ale často letáky nechtěli. Jeden asi 15 letý kluk přišel, podepsal petici a řekl, že se pokusí přivést ještě pár kamarádů. Mnozí lidé projevovali velký zájem o rozhovory o pozadí a okolnostech pronásledování a podepisovali petice. Jeden muž si fotografie jen krátce prohlédl a okamžitě s rozhodností šel k informačnímu stolku podepsat petici. Jiný, asi 45 letý muž, šel kolem a ptal se, zda by mohl dostat odznáček se symbolem Falunu (symbol Falun Gongu). Z dalšího rozhovoru vyplynulo, že cvičí Falun Gong sám a někdy čte i „Zhuan Falun“, který má položený na svém nočním stolku.

Lidé podepisují petice

	Kolemjdoucí se informují

Den končil v bytě tety jednoho praktikujícího, která nás nechala u sebe přenocovat. Četli jsme „Objasňujte pravé skutečnosti“, „Odstraňování připoutaností“ a „Umět snášet kritiku“, a vyměňovali jsme si zkušenosti s tím související, a také zkušenosti o vzájemném jednání nás mezi sebou. Přitom jsme si všimli, že se u praktikujících může stát, že se vytvoří určitý druh „bratříčkování“ ve dvou či v menších skupinkách a ostatní praktikující jsou z tohoto kruhu vyloučeni. Jeden přitom potvrzuje názory druhého, protože má rád bezproblémovou a příjemnou atmosféru, a přitom možná jen posílil špatné pochopení nebo chybu. Tato mezera činí jednání mezi sebou těžším a nechá se také dobře využívat zlem. Nakonec jsme si ještě jednou prohlédli vysvětlování cvičení Mistrem Li a vzájemně jsme si opravovali chyby.

Poznámka:

„Zlatá stříška“ je charakteristickým znakem města Innsbruck. Jedná se o pozdně gotický nádherný arkýř. Střecha se skládá ze 2,738 pozlacených měděných šindelů.

Zdroj: http://www.clearharmony.de/articles/200609/33956p.html