Konference sdílení kultivačních zkušeností pochodového orchestru 2025: Neustále zdokonalovat dovednosti a přispívat k fungování orchestru

Vážený Mistře, vážení praktikující!

Jsem praktikující Falun Dafa z Číny, momentálně žijící v Nizozemsku.

Čas letí. Hraji na trubku v pochodovém orchestru Tian Guo již téměř dvanáct let. Stále si pamatuji můj první trénink s orchestrem ve Wiesbadenu před více než deseti lety. Tu scénu mám stále živě v paměti. Když se ohlížím za touto cestou, byla plná posvátnosti a radosti, ale také momentů nejistoty a váhání. Postupem času jsem se stal zkušenějším členem orchestru a uvědomil si, že není důležité jen dobře hrát, ale jako zkušený člen orchestru mám větší zodpovědnost za udržování orchestru, přispívání schopnostmi a zkušenostmi ostatním členům a pomoci novým členům v jejich zdokonalování.

O tom, že praktikující v zahraničí založili pochodový orchestr Tian Guo jsem se dozvěděl, když jsem byl ještě v Číně. Pomocí VPN jsem sledoval videa orchestru. V té době bylo pronásledování v Číně extrémně tvrdé. Vidět a slyšet vystoupení orchestru na videích bylo pro mě velmi posvátné. Členové kapely byli jako božští vojáci seslaní z nebe, jejich impozantní přítomnost vzbuzovala hrůzu u zla. To také dalo praktikujícím v Číně velkou motivaci k odporu proti zlu. Chápu, že pochodový orchestr Tian Guo hraje významnou roli v propagaci Dafa a představování obrazu učedníků Dafa světu. Pochodový orchestr Tian Guo byl v mém srdci vždy velmi posvátný.

Připojení se k orchestru

Na Evropské Fa konferenci v Paříži v roce 2009, která byla také mou první zahraniční cestou za účelem účasti na konferenci, jsem ihned po příjezdu na shromáždění uviděl pochodový orchestr Tian Guo. Členové orchestru byli oblečeni v uniformách z dynastie Tang. Měl jsem pocit, jako kdybych potkal svého idola. „Neskutečné! To je pochodový orchestr Tian Guo!“ pomyslel jsem si. Konečně jsem ho viděl na vlastní oči.

Po skupinových cvičeních jsem obešel orchestr a pozoroval jejich přípravy před vystoupením, jejich chování, ladění a rozehrávání se. Díval jsem se, jak dirigent, který držel v ruce dirigentskou hůlku, se rytmicky pohyboval a dirigoval orchestr. Po vystoupení „Falun Dafa Hao“ jsem měl pocit, jako kdybych prošel zasvěcením. Zvučné hlasy trumpetové sekce mě zcela uchvátily.

Měl jsem to štěstí, že jsem byl zařazen do průvodu ten den nedaleko za orchestrem. Celou dobu jsem jasně slyšel hudbu a cítil radost a posvátnost. Oba průvody ve Francii trvaly velmi dlouho, myslím, že dohromady sedm hodin. Na konci druhého průvodu už byla téměř tma, ale orchestr hrál po celou dobu. Byl jsem ohromen! Jejich dovednosti a nadpřirozené schopnosti byly opravdu působivé.

Také jsem měl štěstí, že jsem žil ve stejném městě jako profesionální trumpetista z orchestru Shen Yun. Každý týden jsme se scházeli u něj doma ke studiu Zákona. Jednoho dne přinesl použitou trumpetu a řekl, že ji prodává jeden z praktikujících z orchestru. Pomyslel jsem si, že je to moje šance připojit se k orchestru, a tak jsem ji koupil a začal na ní cvičit.

Podařilo se mi najít dobrého učitele, který mě hned začal učit základní dovednosti hry na nástroj. Byl jsem nadšený a plný energie, odhodlaný zvládnout nástroj a připojit se k orchestru. Kvůli velkému množství školních povinností jsem měl však na trénink omezený čas.

S pomocí ostatních praktikujících z nizozemského pochodového orchestru Tian Guo jsem měl příležitost zúčastnit se tréninku orchestru ve Wiesbadenu během velikonočních svátků v roce 2010. Byl jsem nadšený! Praktikující byli ke mně velmi milí a trénink s ostatními mi přinesl velký pokrok.

Jasně si pamatuji, jak mě jeden z nich učil, jak správně používat příbor při jídle západní kuchyně a jiný mě povzbuzoval slovy: „Potřebujeme trumpetisty a jsem moc rád, že ses k nám přidal!“ I když jsem nehrál vůbec dobře, pro začátečníka, jako jsem byl já, to bylo velké povzbuzení. Od té doby jsem při každém průvodu, kterého jsem se účastnil, pociťoval posvátnost a poslání. Být v orchestru bylo jako útočit na zlo a rozkládat všechny formy zla hudbou, kterou jsme hráli.

Později jsem kvůli velkému množství školních povinností opustil orchestr a vrátil se až o několik let později. Během té doby několik zkušených trumpetistů z různých důvodů orchestr opustilo úplně nebo na nějaký čas, což způsobilo, že hraní vysokých tónů na trumpetu bylo velkou výzvou. Zejména chyběly vysoké tóny v písních jako „Fa Gu Fa Hao“, což vedlo k téměř neúspěchu. Bez trumpetisty, který by je dokázal zahrát nebo zahrát s dostatečnou silou, zněla trumpetová sekce neuvěřitelně slabě. Samotná zmínka o trubce se zdála být pro orchestr zdrojem obav. Koordinátoři vkládali velké naděje do tréninku trubkové sekce, což mě přimělo k zamyšlení ohledně mé odpovědnosti jako trumpetisty: hrát dobře a, co je ještě důležitější, vnést do skladeb sílu trubky. Byl jsem odhodlán zaplnit mezery, které zanechal odchod starších trumpetistů.

Pomoc od Mistra

O několik let později začal orchestr přidávat zkoušky a jejich složení se pro mě stalo výzvou. Téměř vždy jsem při prvním pokusu neuspěl a musel je opakovat, někdy i několikrát, než jsem je sotva složil. Začal jsem se cítit odrazený a přemýšlel jsem, zda moje cesta s orchestrem skončila. Moje vytrvalost v touze připojit se k orchestru byla pryč, protože jsem neprošel zkouškami. Na druhou stranu jsem začal cvičit na trubku ještě usilovněji. Večer po práci jsem jezdil autem na pole na okraj města a hrál nahlas, dokonce jsem cvičil i při pochodování. Často jsem hrál až do setmění, kdy pole osvětloval měsíční svit. Ale stále jsem zkouškami neprošel. Později jsem si uvědomil, že problémem byly moje základní dovednosti.

Shodou okolností se v roce 2020 přestěhoval jeden z členů orchestru nedaleko mého města. Začal mě učit techniky a zkušenosti s hrou na trubku a já se začal skutečně soustředit na základní trénink. Hluboce jsem si uvědomil, že tvrdá práce při cvičení na nástroj je jen jedna věc; ještě důležitější je vedení skutečně zkušeného učitele a správná technika hry. Pod jeho vedením se moje trumpetové dovednosti výrazně zlepšily a já jsem začal věnovat pozornost detailům svého výkonu.

Jakmile jsem si uvědomil důležitost základních dovedností, věděl jsem, že správnou cestou je vyhledat odborné vedení profesionálního učitele. V roce 2022 mi Mistr zařídil výuku hry na trubku u profesionálního učitele v místní hudební škole. Byl to viceprezident hudební školy a měl více než čtyřicet let zkušeností s hrou na trubku. Jeho repertoár byl velmi tradiční. Ještě pozoruhodnější bylo, že byl dirigentem městského orchestru, který se často účastnil místních vystoupení. Měl jsem tedy vzácnou příležitost připojit se k našemu městskému orchestru a začít zdokonalovat dovednosti v pravidelném prostředí.

Všichni členové této kapely jsou místní. Cvičí každý týden a také nacvičují na průvody. Jsou zručnými hudebníky, z nichž většina absolvovala hudební školy a hraje od dětství. Bylo pro mě neuvěřitelně obtížné s nimi trénovat. Tento orchestr pořádá každoroční koncert a pravidelně se účastní různých akcí. Stačí jim jen vzít nové noty a bez jakékoli přípravy je snadno zahrají. Pro mě, který jsem nikdy neabsolvoval formální hudební kurzy, to bylo neuvěřitelné. Zejména skupina trumpetistů byla plná odborníků. Každá zkouška pro mě byla utrpením a cítil jsem se hluboce frustrovaný a nehodný být členem. Často jsem uvažoval o tom, že skončím.

Ale v hloubi srdce jsem věděl, že jako praktikující se nesmím vzdát. Toto prostředí mi připravil Mistr a já měl povinnost této skupině objasnit pravdu o Falun Dafa. Byla to jedna z cest, kterou jsem se vydal v kultivaci. Tito lidé pocházejí z hlavního proudu společnosti a milují hudbu, proto jsem jim chtěl představit představení Shen Yun a začlenit se mezi ně. Orchestr, který byl zakořeněn v prostředí obyčejných lidí, byl skvělým doplňkem mého hraní. Navíc, protože jsem byl jediný Číňan, respektive jediný, který nebyl Němec, členové skupiny se o mě velmi zajímali a chtěli se dozvědět více o čínské kultuře. Využil jsem této příležitosti, abych jim řekl pravdu o pronásledování Falun Dafa a o pronásledování mé rodiny.

Během tréninků a aktivit hledám uvnitř sebe připoutání. Zjistil jsem, že moje připoutání lenosti a k pohodlí jsou stále velmi silná, také mi chybí trpělivost a toužím po rychlých výsledcích. Záleží mi na reputaci a bojím se, že se mi budou smát nebo na mě budou pohlížet s opovržením. Kdykoli jsem viděl repertoár s tolika notami, které vyžadovaly přesné cvičení podle rytmu, ztratil jsem trpělivost a chtěl to dokončit v nízké kvalitě. Orchestr má večerní tréninky. Kdykoli přijdu domů z práce unavený a chci si odpočinout, nechce se mi jít ven a absolvovat dvouhodinový trénink. To jsou opravdu základní připoutání, kterých se musím zbavit.

Mistr řekl:

„Právě teď bylo zlo v jiných dimenzích vážně podlomeno a jeho schopnost ovládat lidi zeslábla. A tak pro učedníky Dafa je situace čím dál uvolněnější a příjemnější. Ale jakmile věci začnou být pohodlnější, ten tlak se zmenší; a když se tlak zmenší, snadno to vede k touze po pohodlí, k touze po trošce klidu, trošku si odpočinout a trochu si vydechnout. Ale skutečnost je taková, že život každého učedníka Dafa je pevně spjat, tak jako články v řetězu, s jeho kultivací. A tak když zvolníte, znamená to, že zvolníte v kultivaci.“ (Učení Zákona na Mezinárodní konferenci Zákona v metropolitním New Yorku, 7. 6. 2009)

Uvědomil jsem si, že po příjezdu do Evropy se kvůli pohodlnému prostředí moje připoutání k pohodlí hodně zvětšilo. Tak jsem se rozhodl statečně chodit na tréninky znovu a znovu. Po návratu domů jsem pilně cvičil různé skladby a plnil úkoly, které mi zadával učitel.

Kromě skladeb hraných na místních festivalech pořádá orchestr každoroční koncert, který se stal v našem městě známou událostí. Na každém koncertě zaznívá asi deset nových skladeb, včetně filmové a tradiční hudby. Strávil jsem spoustu času přípravou a ještě více neustálým zdokonalováním hudebních znalostí a základních dovedností. Krok za krokem jsem s nimi držel krok a letos jsem se konečně připojil k dalšímu festivalu.

Přispívaní k činnosti orchestru Tian Guo

Jak jsem se postupně stával starším a zkušenějším, uvědomil jsem si, že si musím plnit povinnosti. Neměl bych se soustředit jen na zlepšování mých výkonů, ale měl bych také přispívat k celkovému fungování orchestru. Při hraní s místním orchestrem jsem pozoroval a učil se z činností a zkušeností obyčejných lidí. Zjistil jsem, že většina členů má upřímnou vášeň pro hudbu a jsou ochotni si navzájem pomáhat. I když hraji špatně a často dělám chyby, jsou nadšení, pomáhají mi a povzbuzují mě, což je velmi dojemné. I obyčejní lidé se chovají takto, jako praktikující bychom měli být ještě lepší.

Také jsem začal přispívat do pochodového orchestru Tian Guo. Vybral jsem několik pěkných skladeb z vystoupení orchestru a dal je praktikujícím v orchestru Tian Guo. To nejen zlepšuje naše interpretační schopnosti, ale také vytváří prostředí pro společné cvičení a koordinaci a dává nám referenci pro repertoár běžných orchestrů. Tyto skladby můžeme také hrát během koncertů orchestru Tian Guo. Není to snad dosažení několika věcí najednou?

S několika praktikujícími jsme začali vybírat hudební skladby a pozvali některé členy, abychom společně cvičili a vystupovali. Orchestr je také dechovým orchestrem, takže členové orchestru Tian Guo mají všechny potřebné nástroje a jsou plně schopni zahrát většinu skladeb. Doufám, že touto metodou pomůžu více členům a pomohu jim rychle zlepšit jejich výkonnostní dovednosti. Ukázalo se, že je to docela účinné.

I dnes má pochodový orchestr Tian Guo v mém srdci velmi zvláštní význam. Je to velmi důležitý projekt záchrany vnímajících bytostí, který nám dal Mistr. Na všech významných evropských akcích, kterých se pochodový orchestr Tian Guo účastní, je to úplně jiná podívaná.

Doufám, že moje zkušenost nás inspiruje k tomu, abychom si více vážili našeho orchestru, vážili si nástrojů Fa, které držíme, a také si vážili každého jednoho člena. Prošli jsme dlouhou cestou až do dnešního dne. Doufám také, že všichni budou pilněji cvičit na nástroje a budou žít tak, aby naplnili poslání jako členové pochodového orchestru Tian Guo.

Děkuji všem! Děkuji, Mistře!