Od praktikujícího Falun Dafa z Norska
Zdravím, drahý Mistře! Zdravím, spolupraktikující!
Jsem praktikující Falun Dafa z Norska. Do Norska jsem se přestěhoval v roce 2006 z Thajska. Rád bych se s vámi podělil o své kultivační zkušenosti z posledních let.
Odříkávání Fa a dívání se dovnitř
V roce 2010 jsem se začal učit Fa nazpaměť. Uvědomil jsem si, že to není jen odříkávání Fa, ale, a to je důležitější, je to o pochopení Fa z hloubky. Během procesu dívání se dovnitř jsem splynul s Fa. Memorování Fa byla kultivace a byla to aktivní kultivace. Několik let učení se Fa mě obrovsky obohatilo. Nejen, že jsem se naučil dívat se dovnitř, ale také jsem posílil svou moc zachraňovat lidi a své pochopení toho, jak se na problémy dívat holisticky a jak se prolomit uspořádáním starých sil. Vím, že to všechno pochází od Mistra, který mě soucitně posiluje.
Mistr řekl:
„Cesty kultivačních praxí tvoří tvar pyramidy, takže jen ta střední dráha je tou Velkou cestou. Na postranních a malých cestičkách nemusí být úroveň charakteru v kultivační praxi vysoká a člověk se může osvítit, aniž by dosáhl vysoké úrovně kultivace. Ale Velké cestě opravdové kultivační praxe se zdaleka nevyrovnají.“ (Zhuan Falun, Přednáška pátá, Zasvěcení podoby buddhy)
Uvědomil jsem si, že kultivace vyžaduje, abychom následovali tuto střední dráhu pyramidy. Tato cesta nemá žádnou zvláštní podobu, ale je úzká. Jak můžu touto střední dráhou kráčet? Lze jí kráčet, jen když se díváte dovnitř a zlepšujete své uvažování. Jedině tak nenastanou problémy a nebude do vás zasahováno.
Když jsem se učil Fa poprvé, větu po větě, překonal jsem problém se zapamatováním si Fa. Uvědomil jsem si, že mám v kultivaci obrovské mezery, a to vedlo k silné touze dívat se dovnitř. Uvědomil jsem si, že mi Mistr pomáhá a dává mi příležitost zlepšit si charakter.
Pamatuji si, jak jednou po skupinovém studiu Fa mělo pár praktikujících dojem, že je naše prostředí trochu negativní. Navrhl jsem koordinátorovi, aby se každý podíval dovnitř. Koordinátor řekl: „Ty jsi navrhl dívat se dovnitř, tak bys to měl být ty, kdo se jako první dovnitř podívá. Sdílení příští týden po studiu Fa bude o tom, jak ses díval dovnitř.“ V té době jsem cítil, že je to pro celkové prostředí dobré. Byla to pro mě příležitost se zlepšit. S radostí jsem to přijal. Když se na to dívám teď, ta slova sice řekl koordinátor, ale bylo to pečlivé uspořádání Mistra, cenná příležitost, kterou mi Mistr dal.
Tentokrát jsem se podíval dovnitř hlavně co se týká konfliktů mezi mnou a druhými praktikujícími a rozporů s koordinátorem. Našel jsem v sobě stěžování si, strach a klevetění o druhých praktikujících za jejich zády. Sdílení jsem ani nestihl dokončit a už byl čas se rozejít. Koordinátor mi navrhl, že příště v tom můžu pokračovat. Neměl jsem ale pocit, že toho najdu o moc víc, ale vždycky jsem měl za to, že je to příležitost ke zlepšení, a přemýšlel jsem o tom, jak bych se mohl podívat ještě hlouběji.
V mysli se mi najednou objevil Mistrův Fa:
„Tyto problémy se už staly velmi vážnými. Bylo by dobré, kdyby mohli pátrat ve svém nitru po věcech, které byli schopni najít u jiných.“ (Podstata dalšího pokroku, Rozhovor s Časem, 3. 7. 1997)
Měl jsem dojem, jako kdyby se otevřely další dveře do mého srdce, a okamžitě jsem pochopil, jak se mám dívat dovnitř hlouběji a pečlivěji. Dal jsem si pět minut, abych vyjmenoval přes dvacet negativních prvků, které jsem u praktikujících viděl, a pak jsem je použil jako zrcadlo, abych se podíval na sebe. Ve skutečnosti jsem měl v sobě ty samé problémy. Okolí bylo odrazem mých připoutání. Konečně jsem udělal krok vpřed a pak pokročil ještě o kousek dál. Zjistil jsem, že kořeny všech problémů pocházejí z mého ega a sobeckosti.
Dívat se na určité úrovni dovnitř bylo jako tchaj-ťi. Bylo lehké najít jangovou stranu lidského problému, ale jinová stránka byla ve skutečnosti druhou stranou toho samého tchaj-ťi. Skrytá připoutání nebylo snadné spatřit a lidé se jen dívali ven a pozorovali nedostatky druhých. Když jsme svědky nějakého nedostatku, pokud jsme schopni si ho vztáhnout na sebe, náš charakter rozhodně o stupeň povyroste.
Když jsem se vrátil zpátky domů, znovu jsem studoval ten samý Mistrův Fa. Jaká to soucitná a klíčová pobídka k osvícení!
Někdy se dívám dovnitř, ale nenacházím odpověď. Proč? Mistr nám řekl, abychom na sebe kladli vysoká měřítka a dosáhli ještě vyšších měřítek. Jenže v kultivaci děláme chyby, když po druhých chceme, aby se chovali podle vysokého měřítka, ale sami se chováme podle nízkých měřítek. Považujeme věci za problém druhých, místo abychom se dívali na své vlastní problémy.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...