Od praktikující Falun Dafa z Řecka
Ctihodný Mistře, drazí praktikující.
Pracuji jako vládní úřednice. Před třemi lety jsem byla přeřazena ze své hlavní funkce, kde jsem pracovala v řeckém parlamentu jako inspektorka práce na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Vloni mě propustili z parlamentu a musela jsem jít dělat svou předchozí práci. Na jedné straně jsem cítila, že je to dobrá věc, jelikož jsem chtěla udělat ve své profesní kariéře změnu. Jenže bych si nikdy nepomyslela, že mě vyhodí. Moje ego tak utrpělo těžkou ránu. Zatímco mě přeřazovali, dívala jsem se dovnitř, abych našla své vlastní nedostatky.
Brzy jsem si uvědomila, že kvalita mé práce za poslední tři měsíce výrazně poklesla. Nevěnovala jsem pozornost detailům a udělala mnoho chyb, zřejmých ostatním, avšak ne mně. A tím nemyslím pouze chyby týkající se mé práce, ale i chování vůči ostatním.
V parlamentu jsem mnohokrát rozšiřovala letáčky a další Dafa materiály a po většinu své pracovní doby jsem objasňovala pravdu. Mnohokrát jsem však nepřemýšlela nad pocity druhých, zda mohou přijmout Falun Dafa. Bylo to spíše potvrzování sebe a bytí „ok“ se svým takzvaným posláním. Vzpomínám si, že jednou za mnou přišel kolega, který mi řekl, že dávám přednost svým „vlastním zájmům“ před prací a zneužívám pracovní dobu, abych dělala věci Dafa. Docela jsem se nahněvala a zvedla hlas. Cítila jsem, že moje úroveň okamžitě poklesla.
Tento kolega ale nebyl jediným, se kterým jsem měla rozepře. Tři měsíce před výpovědí se objevil nový kolega, kterého posadili do kanceláře vedle mě. Chtěl absolutní klid a neustále mě žádal, abych se ztišila. Avšak já jsem ho přehlížela a jeho přání nerespektovala, poněvadž jsem se domnívala, že mám posvátnější misi než jeho „pokoj a klid“.
Jednou večer jsem se šla podívat na představení do starověkého řeckého divadla. V obsahu jedné staré písně bylo, že pro ty, kdo jsou pyšní a žárliví, je spravedlivé, aby byli potrestáni bohy. Věděla jsem, že to byl náznak pro mě. Byla jsem naštvaná na kolegy, jelikož jsem si vyvinula přílišnou pýchu. Lidé v práci mě chválili a také šéf měl o mě vysoké mínění. Jak čas plynul, vytvořila jsem si představu, že jsem velmi důležitá a lidé by mě měli respektovat. Když mě kritizoval někdo, o kom jsem neměla vysoké mínění, jako dva výše zmínění kolegové, rozhněvala jsem se. Domnívala jsem se, že jsem lepší než oni, a tudíž nemají žádné právo, aby mi něco vyčítali.
Mistr řekl:
„Řekněme, že na pracovišti možná člověk cítí, že nikdo není tak schopný jako on a že cokoliv dělá, dělá dobře. Myslí si o sobě, že je něco zvláštního. Myslí si: ‚Dokázal bych zvládnout, kdyby mě udělali ředitelem nebo vedoucím. A zvládnul bych i vyšší pozici. Myslím, že bych mohl být i předsedou vlády.‘“ (Zhuan Falun, Přednáška sedmá, Závist)
Začala jsem tedy opět pracovat na své předchozí pozici, ale mezitím jsem si hledala novou práci.
Jednoho dne jsem zavolala diplomatovi, kterého jsem potkala během projektu na objasňování pravdy. Pověděla jsem mu, že jsem byla přeřazena na méněcennou práci a že je mi líto, že už tak mnoho nemůžeme spolupracovat na záležitosti odběru orgánů. Zasmál se a řekl: „Současná práce, kterou nechcete dělat, je přesně ta pozice, na které potřebuji důvěryhodnou osobu. Máte zájem být mou kontaktní osobou?“ Souhlasila jsem.
Diplomat mi následně představil náměstka ministra, který se stal oficiálně mým vedoucím. I jeho jsem se zeptala, zda bych mohla být přeřazena na jinou pozici. Dala jsem mu pravdu objasňující materiály a poprosila ho o podobnou práci, kterou jsem měla v parlamentu. Odpověděl: „Dobrá, přeřadím vás na novou pozici.“
O deset dní později mi zavolal a řekl, že mi už zařídil novou pozici a že doufá, že budu spokojená, a nebudu ji, vzhledem ke svým schopnostem, považovat za podřadnou. Zamyslela jsem se, zda jsem vůči němu nebyla agresivní, když jsem žádala o změnu pozice. Vzpomněla jsem si na naše setkání a uvědomila si, že jsem byla náročná a projevovala opovržení ohledně práce, kterou jsem měla.
On byl naopak skromný a milý. Měla bych tyto rysy kultivovat v sobě. Navzdory mému špatnému chování jsem dostala práci, která byla dokonce ještě lepší než moje práce v parlamentu.
Náměstek ministra nařídil můj převod dokonce předtím, než byly dokončeny všechny právní úkony a osobně se setkal s mými novými vedoucími. Také je požádal, aby se mi dostalo „speciálního zacházení“ a aby se mě snažili co nejdříve zasvětit do pracovního procesu. Přestože jsem na povrchu skutečně žádala o pozici a tahala za nitky, cítila jsem, že moje přeřazení bylo ve skutečnosti přeuspořádané Mistrem.
Uvědomila jsem si, že tento náměstek, díky tomu, že se mnou každodenně komunikoval, pochopil dobré účinky kultivační praxe, a dokonce navrhl praxi svému politickému vůdci. Byla to podobná situace, o jaké mluvil Mistr:
„‚Vaše metoda je tak mocná, kdy přijde váš učitel? Také bych chtěl jít na jeho přednášky.‘ Hlavním účelem kultivace Falun Dafa je vést lidi k vysokým úrovním. I když naše kultivace nemá v úmyslu takovou věc způsobit, přesto hodně pomůže lepšímu chování ve společnosti. Když bude každý hledat v sobě a rozváží si, jak se chovat dobře, řekl bych, že se společnost upevní a lidská morální úroveň se znovu zlepší.“ (Zhuan Falun, Přednáška čtvrtá, Zlepšování charakteru)
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...