Od turecké praktikující Falun Dafa žijící v České republice
Moje připoutání
Než se mi narodil syn, měla jsem hluboce zakořeněná připoutání, například připoutání k pohodlí, sobeckosti, lenosti a spánku. Ale poté, co se syn narodil, se tato připoutání stala výzvou. Bylo to, jako kdybych byla skrze syna donucena se jich zbavit.
V kultivaci jsem vnímala syna jako překážku. Domnívala jsem se, že mě bude rušit v dělání tří věcí a v možnosti podílet se na aktivitách. Skutečnost byla taková, že jsem ho sobecky vinila, dívala se mimo sebe a hledala omluvy pro připoutání, kterých jsem nebyla schopna se vzdát.
Mistr řekl:
„Jakmile přijde utrpení, nevidíte ho z pohledu vaší původní povahy, ale díváte se na něj úplně ze své lidské stránky.“ (Podstata dalšího pokroku, Vysvětlení k Zákonu, 5. 7. 1997)
„Uvědomujete si, že pokud jste praktikující, použiji všechny problémy nebo nepříjemnosti, se kterými se střetnete v jakémkoliv prostředí a za jakýchkoliv okolností – to se týká i práce pro Velký Zákon, bez ohledu na to, za jaké dobré nebo svaté je považujete – abych odstranil vaše připoutání a vynesl na světlo vaši démonickou povahu, aby mohla být odstraněna. Vždyť vaše zlepšení je nejdůležitější.“ (Podstata dalšího pokroku, Další porozumění, 9. 9. 1996)
Účast na aktivitách se synem
Zúčastnili jsme se aktivit ke 20. červenci. Byla to první akce Dafa, na které jsem byla se svým synem. Přestože žijeme v České republice, mohla jsem objasnit pravdu několika tureckým turistům a posbírat od nich podpisy za ukončení pronásledování.
Když Tian Guo Marching Band přijel do Prahy, také jsme se této aktivity zúčastnili. Manžel byl součástí tančícího draka. Během cesty na průvod jsem manželovi řekla, že se cítím zvláštně, protože v minulosti jsem vždy nosila banner nebo dělala jiné věci, ale teď jsem tu s dítětem a kočárkem. Na to mi manžel řekl, že je to pouze emoce. Když jsme přišli na místo, praktikující se chystali na cvičení. Já je pozorovala z boku. Poté za mnou přišla jedna starší praktikující a nabídla se, že mi pohlídá dítě, abych mohla také cvičit. Byla jsem moc šťastná. Mistr za mnou poslal praktikující, aby mi pomohla. Ihned jsem si sedla s ostatními do pozice k vysílání spravedlivých myšlenek, během nichž syn usnul. Mohla jsem cvičit spolu s touto praktikující první dvě cvičení, než se syn probudil. Pak jsem šla opodál, abych syna nakrmila. Kolem mě prošlo dítě a svým rodičům řeklo v turečtině: „To je ale krásný chlapeček!“ Přijeli do cizí země a našli mě tu. Mohla jsem jim objasnit pravdu a posbírat podpisy.
V průvodu jsem šla až na jeho konci. Měla jsem tašku plnou letáčků v různých jazycích. Použila jsem kočárek jako stůl pro letáčky a rozdávala je za chůze. Dokonce jsem dala letáčky několika Číňanům, kteří je přijali s úsměvem. Když jsem během průvodu zaslechla turečtinu, šla jsem jim ihned dát letáček.
Nyní je tato doba za mnou. Byla lepší, než jsem čekala. Mistr mi jasně ukázal, že moje původní myšlenka nebyla správná. Ve skutečnosti všechno závisí na nás. Když máme čisté srdce, opravdu se chceme kultivovat a zachránit životy, Mistr pro nás příležitosti přichystá.
Mistr řekl:
„Už jste prošli přes nejtěžší období. Když přijde na vaše poslední připoutání, musíte se ho určitě zbavit. Vím o všem utrpení mých učedníků. Je pravda, že já si vás cením více, než si vy ceníte sebe samých!“ (Podstata dalšího pokroku II, Odstraňte svá poslední připoutání, 12. 8. 2000)
Když jsme minulý rok jeli na evropskou konferenci Fa do Paříže, během aktivit u Eiffelovy věže jsem spolu se synem rozdávala letáčky kolemjdoucím. Procházející Číňané se na syna usmívali. Nerozdala jsem ten den ani jeden čínský letáček, ale když kolem mě procházeli, od srdce jsem jim pokaždé řekla: „Falun Dafa Hao.“ Doufám, že jsem byla schopna dotknout se jejich vědomé stránky a možná pomoci v jejich spáse.
Můj syn má energii, přitahuje k sobě lidi. Někdy se s námi Číňané začnou bavit o dětech, aniž by věděli, že jsme praktikující, a při té příležitosti jim můžeme říci o Dafa a dát letáček.
Letos jsme opět jeli do Paříže, abychom zhlédli Shen Yun. Dnes už dokážu vidět, že všechno, čeho jsem se bála, mělo původ v mých připoutáních k mému vlastnímu prospěchu.
Syn je pro mě novou stránkou na mé kultivační cestě. Díky němu krok za krokem opouštím své ego. Navíc vychovávám syna podle Mistrova učení a principů Dafa, jako praktikujícího. Zatímco překládám, pouštím synovi Mistrovu přednášku. Jsem zodpovědná vůči němu i vůči Dafa. Už tu nejsem jenom já, je tu i on. Také nás poslouchá, když s manželem společně studujeme Fa. Někdy se zdá, že je pro nás překážkou, ale ve skutečnosti je prostředí vytvořeno námi. Díky tomu se lépe dokážeme dívat dovnitř a vidět ho jako zrcadlo. A každým dnem nás víc a víc ohromuje.
Jako praktikující bychom neměli používat výmluvy, jako zaměstnání, únavu, hodně práce nebo to, že se snažíme vychovat „dobré dítě“, protože to vše nás a naše děti může odvádět od kultivace, aktivit a praktikujících. Neměli bychom zapomínat, že to jsou děti kultivujících, které také přišly, aby získaly Dafa. Máme zodpovědnost k nim i ke všem ostatním bytostem.
Také mám lepší pochopení ohledně důležitosti sdílení s ostatními praktikujícími, kultivačního prostředí a vzájemné podpory. Musíme si jich vážit a udržovat naše kultivační prostředí.
Ctihodný Mistře, nejsou slova, která by dokázala vyjádřit mou vděčnost. Doufám, že dokážu být praktikující hodná vaší spásy a vrátit se domů tím, že naplním sliby, které jsem dala.
Děkuji.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...