Od praktikujícího Falun Dafa z Rakouska
Později jsem se podíval zpět. Proč jsem nemohl dobře koordinovat Shen Yun 2016? A proč jsem nebyl schopný být nadále koordinátorem? V Číně je jedno přísloví: „Jeden neschopný generál přivedl celou armádu k vyčerpání.“ Co jsem se z této situace naučil? Postřehl jsem, že jsem si vyvinul silné pocity k praktikujícím. Jako jeden z prvních v Rakousku jsem získal Fa. U mnoha praktikujících jsem prožil, jak obdrželi Fa, začali se kultivovat a stali se zralejšími. Cítím se být velmi blízký ke všem praktikujícím v Rakousku, bez ohledu na to, jak s nimi umím či neumím spolupracovat. Mám pocit, jako kdybychom byli jedna rodina.
Postupem času se stalo, že jsem si podvědomě přál, jako v rodině, aby se všem dobře dařilo. Velmi jsem se snažil ostatním porozumět a jejich věci jsem si bral k srdci. Klesl jsem do témat a nemohl Fa vidět jasně. Diskuze vedly k diskuzím o detailech a povrchních faktorech. Z těchto vlastních pocitů jsem chtěl dát za pravdu těm všem rozdílným názorům rozdílných praktikujících, nechtěl jsem nikoho zklamat. Tím jsem byl u některých rozhodnutí nesrozumitelný, a to vedlo k tomu, že mnozí praktikující byli se mnou nespokojení a cítili se nedocenění. Protože jsem chtěl dát všem za pravdu, velmi těžko se mi říkalo „ne“. Pokusil jsem se všechny ty rozdílné názory harmonizovat, ale věci byly čím dál obtížnější a komplikovanější. Když jsem ve svém srdci tyto věci již nedokázal harmonizovat a přece jen musel říci „ne“, pak toto „ne“ bylo velmi absolutní. Tím, že jsem to ve svém srdci již nedokázal zharmonizovat, neřekl jsem to klidně a harmonicky. Tím chyběla energie z Fa a pro mnohé praktikující to znělo jako diktátorské rozhodnutí. Tato svévole „rodinných pocitů“ vedla také k tomu, že když jsem viděl praktikující při zkouškách, přál jsem si, aby v nich obstáli, a snažil jsem se jim při tom pomoci. Ale při kultivaci se nakonec musí rozhodnout každý sám za sebe, nemohu rozhodovat za ostatní.
Také při komunikaci s praktikujícími bylo mnoho věcí, které jsem často nedostatečně vykomunikoval. Když jsem během koordinování dostal zkoušku, často jsem ji zkoušel vyřešit sám. Myslel jsem si, že to jsou jen moje zkoušky a snažil jsem se je vydržet a harmonizovat. Ale když jsem praktikujícím svoje těžkosti nesdělil, pak se také o nich nemohli dozvědět. Nejen, že mohli jen stěží pomoci, ale spíše ještě měli těžkosti porozumět mým rozhodnutím.
Během Shen Yun 2017 bylo období, kdy mnoho praktikujících mělo velká očekávání vůči koordinátorovi pro Vídeň. U spousty věcí očekávali, že udělá určitá rozhodnutí. Tento praktikující při jednom setkání pro Shen Yun řekl otevřeně od srdce, že Shen Yun koordinuje poprvé a nezná mnoho detailů, proto nemůže mnoho věcí rozhodnout. Doufal, že všichni udělají konstruktivní návrhy a budou mu pomáhat při rozhodování. Poté se stal ten tlak mezi praktikujícími mnohem menší. Mnoho praktikujících samo aktivně přemýšlelo a přinášelo konstruktivní návrhy. Tento prožitek mě velmi inspiroval.
Při kultivaci je to opravdu tak, pokud se zkouška nedotkne srdce, nepočítá se to. Po Shen Yun 2016 nebyla moje zkouška ukončená tím, že předám koordinování někomu jinému. Když jsme se vrátili z Fa konference v New Yorku, začali mě praktikující, kteří mě předtím velmi kritizovali, opět na mailing listu kritizovat. Povzbuzovali i ostatní praktikující, aby proti mně zaujali postoj. Co mě velmi překvapilo, bylo, že to nebyla kritika od otevřeného srdce, nýbrž že jsem ve všem měl vinu já. Měl jsem pocit, jako kdyby mě nejraději zabili nějakou sekerou a navždy mě kvůli mým hříchům ukřižovali. Nezažil jsem kulturní revoluci v Číně, ale co jsem tenkrát prožil na mailing listu, byl pro mě jako stav při kulturní revoluci v Číně, když komunistická strana povzbuzovala lid k tomu, aby vykonávali kritiku na plakátech. Tím byla rozeseta nenávist a lidé šli sami proti sobě. Tenkrát jsem si myslel, že tito západní praktikující říkají, že jednám jako komunistická strana v Číně, ale nevědí, že právě to dělají oni. Pod tímto tlakem, i když jsem věděl z Fa, že Rakousko zdaleka nedosáhlo požadavků Mistra, za což nesu jako hlavní koordinátor zavazující zodpovědnost, jsem nemohl dle svých pocitů snést způsoby kritiky od ostatních praktikujících.
V té době chodil na mailing list jeden e-mail za druhým. Jedna kritika ještě nebyla oddiskutovaná a už přišla další. Pod vlnou kritiky začali říkat i ti praktikující, kteří se mnou předtím dobře spolupracovali, že já jako praktikující z Číny nejsem vhodný jako koordinátor pro Rakousko. Skutečně jsem nevěděl, komu mohu moje těžkosti v mém srdci vypovídat. Pod vysokým tlakem v mém srdci jsem stál na hraně před hlubokou propastí. Věděl jsem, že se musím dívat dovnitř a musím zvýšit svou úroveň, jinak nemůžu touto zkouškou projít. Ale moje srdce bylo velmi nestabilní, jednou jsem se díval dovnitř, jindy zase ven. Cítil jsem, že se mnou jednají nespravedlivě. Dokonce jsem si myslel: „Už jsem se tak snažil, ale oni pořád tak mluví, je lepší, když se přestěhuji do nějaké jiné země, nechám je dělat, co chtějí.“
Právě v tu chvíli jeden dlouholetý praktikující napsal e-mail. Napsal, že v Rakousku jsem všechno nakonec rozhodoval jenom já. Myslel si, stejně jako ostatní praktikující, že nakonec se stejně rozhodnu podle sebe, a tak se stával čím dál pasivnější, už sám nepřemýšlel aktivně a neměl žádné nové nápady. Napsal, že pokud budeme chtít změnit situaci v Rakousku, záleží na tom, zda se budu moci změnit já a pokud budou moci být i ostatní aktivní a nebudou na mně pořád závislí.
Jeho sdílení mi velmi pomohlo při přemýšlení. U mnohých situací jsem byl rychlejší. I když jsem si přál, aby se na všem podíleli i ostatní, stával jsem se netrpělivým, když čas tlačil. Pak jsem sám udělal rozhodnutí, aby se věci pohnuly dopředu. To mělo své výhody, ale i nevýhody. Tak se okolí stávalo čím dál pasivnější a praktikující už nechtěli přijímat žádnou zodpovědnost. Časem bylo vše, co jsem dělal, ohraničeno pouze mým pohledem, námaha a efekt nebyly dobré.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...