Evropská Fa konference výměny kultivačních zkušeností 2017: Naplnění mého poslání díky nekonečnému soucitu Mistra (1. část)

Od praktikující Falun Dafa z Rumunska

Je to pět let, co jsem obdržela Dafa, aniž bych tenkrát tušila, že jsem získala nejvyšší Fa vesmíru a že mně bude dána obrovská příležitost a čest stát se žákem nápravy Fa díky velkému soucitu Mistra.

Během těchto pěti let jsem postupně pochopila, že naše zodpovědnost je obrovská, protože jsme zodpovědní za spásu lidí na tomto světě, složeného z Buddhů, Taů a Bohů, kteří sestoupili, aby získali Fa, a také za spásu bytostí uvnitř našich vesmírů, kdy naše těla jsou plná nádherných bytostí, které musíme zachránit.

Mistr řekl:

„Zrnko písku je tedy právě takové jako vesmír, s inteligentními lidmi, jako jsme my, s planetami, jako je tato, a horami a řekami. Zní to dost neuvěřitelně, že?! Je-li to tak, všichni o tom uvažujte: je v těch třech tisících nekonečných vesmírech písek? A jsou v každém zrnku tohoto písku také další tři tisíce nekonečných vesmírů? A je tedy v těchto třech tisících nekonečných vesmírech písek? A jsou v každém zrnku tohoto písku znovu tři tisíce nekonečných vesmírů? Proto na úrovni tathágaty tomu neuvidíte konec. Stejně tak to je s molekulami v lidských buňkách.“ (Zhuan Falun, Přednáška druhá, Otázka třetího oka)

A samozřejmě, jak nám to Mistr vysvětlil, kultivace je klíčem. Pokud nekultivujeme dostatečně, nejen že nebudeme schopni zachránit bytosti vysokých úrovní, protože nedosáhneme té úrovně, ale zničíme také své vlastní bytosti a sféry. Mám s tím vlastní zkušenosti, proto o tom mohu mluvit.

Hněv nás může zničit

Jedna z věcí, ke které jsem se osvítila během mé kultivační cesty, bohužel však příliš pozdě, byla, že pokud máme myšlenky, které nejsou v souladu s Dafa, neměli bychom je přijmout, i když se někdy mohou zdát pravdivé či logické, měli bychom je rychle odstranit. Protože pokud je přijmeme a začneme s nimi ve své mysli „komunikovat“, stanou se silnějšími a silnějšími a pak bude těžké se jich zbavit.

Mistr řekl:

„Když si všechny vzkazy, živoucí bytosti a všechny buňky ve vašem těle vyvíjejí kultivační energii, její kultivační energie roste také.“ (Zhuan Falun, Přednáška osmá, Kdo praktikuje kultivaci, získá kultivační energii)

Podle mého omezeného pochopení se stává totéž s negativními myšlenkami. Když je neodstraňujeme, dostávají energii a je těžší se jich zbavit, zvláště když si myslíme, že jsou naší součástí. Jak nám může Mistr pomoci, pokud jdeme dál s těmito myšlenkami, o kterých si myslíme, že jsou naší součástí?

Když mluvím o přiživování špatných myšlenek, mým nejhorším nepřítelem během kultivace byly emoce, zejména hněv. I když vím, že pro kultivujícího hrají pocity roli démonů, i když vím, že hněv patří mezi emoce, kterou kultivující nesmí přijmout, v jistých situacích jsem si myslela, že hněv není správný, ale může být oprávněný. Vychovala jsem si démona ve své mysli.

Pracuji pro Epoch Times a vždycky jsem si myslela, že naše články by měly být velmi dobré, aby nás lidé ocenili a respektovali, a pak by bylo pro lidi snazší přijmout články objasňující pravdu. Takže když někdo udělal chyby v článcích, rozčilovala jsem se, protože jsem si myslela, že tyto chyby ovlivňují, nebo dokonce ničí práci na spasení vnímajících bytostí. Týkalo se to zvláště článků, o kterých jsem věděla, že mohou zaujmout nové skupiny lidí. Jednoho dne jsem však dostala lekci, na kterou nezapomenu a kterou bych ráda sdílela. Možná to pomůže dalším praktikujícím.

Jednou jsem šla s kolegou, který měl na starost natáčení filmového záznamu z protestu daleko od naší kanceláře. Protest pořádali lidé, které jsme do té doby neznali. Zabralo to mnoho času, než jsme se tam dostali, popovídali s lidmi, zaznamenali rozhovory atd. Vrátili jsme se do kanceláře a napsala jsem článek tak nejlépe, jak to jen šlo, aby jej protestující opravdu ocenili. Po dlouhém úsilí byl článek připraven. Ale redaktor/korektor měl myšlenku a přepsal první odstavec tak hrozným způsobem, že jsem měla pocit, že způsobil škodu. V ten okamžik jsem nebyla naštvaná, ale cítila jsem vztek z toho, že ten, kdo to udělal, zničil celé úsilí a veškerá práce byla marná. Neřekla jsem to té osobě, ne proto, že bych se měla zdržet takového jednání, ale proto, že tam ten praktikující právě nebyl, ale hněv mě neopustil celý den a hořel uvnitř mě jako oheň. Večer, když jsem přišla domů, jsem měla vizi, že úrovně za úrovněmi v mých říších jsou rozdrceny a zničeny. Slovy nelze popsat ten pocit. Věděla jsem, že všechny mé bytosti v těchto oblastech nebyly spaseny kvůli mému hněvu.

Mistr řekl:

„Někteří lidé nemají velmi silné hlavní vědomí, poddají se karmě myšlenek a dopustí se špatných skutků. Takoví lidé se zničí a klesnou v úrovních. Ale většina lidí může karmu myšlenek odstranit a bránit se jí velmi silnými vlastními myšlenkami (silným hlavním vědomím). To naznačuje, že takový člověk může být spasen a dokáže rozlišit dobré od špatného, a znamená to, že má dobré porozumění. Moje Těla Zákona mu pomohou odstranit většinu takovéto karmy myšlenek. Tato situace je dost běžná.“ (Zhuan Falun, Přednáška šestá, Vaše hlavní vědomí musí být silné)

To je to, co se mohlo stát. Kvůli hněvu jsem cítila, že oblasti, ve kterých jsem neobstála, byly zničeny. Nebo snad mně byl poskytnutý pohled na situaci, co dokáže přiživování hněvu. Byla jsem zoufalá. Začala jsem plakat a požádala jsem Mistra o pomoc, aby zastavil destrukci těchto světů a zabránil smrtím tamějších bytostí. Pak se vize zastavila.

Bohužel, i když jsem dostala tak silnou lekci z toho, že jsem po dlouhá léta dovolila hněvu se uvnitř projevovat, když jsem to považovala za oprávněné, zvětšil se natolik, že nezmizel a čas od času jsem spadla znovu.

Nedávno jsem dostala další lekci. Byla jsem na setkání, kde jsem měla mít nějaké rozhovory. Bylo pozdě večer a já byla unavená. V určitém momentu někdo řekl něco, co mě urazilo. Cítila jsem, jak se hněv probouzí a roste. Samozřejmě jsem si uvědomila jako praktikující, že bych neměla dovolit, aby se to takto projevilo, že je to zkouška, že se musím dívat dovnitř sebe a nepřiživovat to, ale bylo příliš pozdě. Během těch několika vteřin, kdy jsem cítila hněv a mohla to zastavit, jsem zaslechla silný hluk. Transformátor, který přiváděl elektřinu do budovy, explodoval. Zůstali jsme bez proudu a večírek byl ukončen.

Bylo to podruhé, kdy mně Mistr ukázal destruktivní účinky hněvu. Nedokázala jsem tento problém zcela vyřešit, ale pracuji na tom tvrdě. Už nikdy nechci přijmout myšlenku, že chyby jiných mi dávají právo být naštvaná, i když ty chyby mohou ovlivnit naši práci. Někdy se mně to podaří, někdy ne. Doufám ale, že když budu více studovat, a s pomocí našeho ctihodného Mistra, zvítězím v boji s démonem jménem hněv. Ráda bych, aby moji kolegové praktikující věděli, jak je nebezpečné mít takové pocity.