Ďalší rok si s rokom ruku podáva,
však skrz ruch osláv kto ticho počúva
súcit vyše všeho na srdci ten má,
a ľuďom iným v tvŕdzi ich pomáha.

Prišiel a zas pôjde, no tu teraz staví sa,
by nádej svetu v statkov mäteži,
zaskvela tmou, jak jej náleží.

Bo všehomírom vyšší Zákon vládne,
činil si zlo – plať, no nie každý to vie.
Trud máš, vedz, pravda bola u teba,
no ty odbil si ju, mysliac iba na seba.

No hoc doba bola dlhá, má vždy koniec svoj
bo najvyšší Pán len jeden čas svetu dal,
by každý čo v ňom je ukázal.

Dnes ďalší rok sťa sekunda mihne sa,
Máš čas, nemáš? Vše rýchlejšie pohne sa.
Zadržať sa nedá, hoc môžeš chcieť,
by vek nový si mohol v diaľke zrieť.

Drahocenné nebeské květy na bílých stoncích,
Květy Udumbara v plném rozkvětu,
Od Korei po Kalifornii,
Zvěstují návrat Pána.

Svatý Král, jež otáčí Kolem,
Pán všech Buddhů,
Sestupujíc do lidského světa,
Otáčí kolem Zákona.

Kdyby zdi mohly šeptat
ticho zamumlat
už by se tváře neskrývaly před lžemi.
Až se pravda ozve nahlas
srdce vystoupí z řad
a svědomí vejde do popředí.

Kdyby se obloha mohla vyjasnit
svět k naslouchání obrátit
a odsoudit „stranické“ zločiny.
Až pravda zvítězí
za dne, který končí
nechte svobodu triumfovat až do skonání!

Přichází den,
už blízko je ta chvíle,
až pravdy lesk ten,
zazáří, jak předtím ne.

Tam, kde srdce zazní,
všechna ta šeď oblaků odejde,
až „strana“ a vláda její,
už více nebude.

Zaslechnout ticho říší
za větrem a sluncem,
odhalující miliony srdcí
stoupající, vítězoslavný, jako jeden.

Uvidět přicházející úsvit
za závojem noci,
náš svět bez mračen se vynořit,
probudit se nyní k Buddhově záři.

Kam mě povedete
Budu Vás následovat
Co říkáte, je
Všechno pravda
I když jsem někdy slabý
A mám nesnáze, vím,
Že neexistuje nic jiného
A vím, co dělat

Zlatá žiara, nebo hmlisté,
v hrudi bije srdce čisté.
Zima a chlad nemajú moc,
myseľ pravá, to je tá cnosť.

V průběhu času lidstva
Nejednou byl člověk ovládán
Život za životem jsme trávili
sehrávajíce naše předurčené role.

Buď tichý, nepohnutý
Buď si vědom srdce
Pojď ke mně blíž
Neoddělíš se
Není osudu nepatrného
Nevadí, když je nadmíru velký
Vstup na loď
Ještě není pozdě

Od praktikujícího Falun Gongu

Čína krví zabarvená
kdysi tmavou barvou rudou zalitá
krutostí až do hlubin srdce otrávená
pod zaslepeným vedením „Strany“.

Nyní nové světlo se objevuje
z nejtmavších mračen a bojišť
vlna teroru ustupuje
v tuto hodinu, kde pravda se odhalila.

Od praktikujícího Falun Gongu

Kam nejedno srdce se plaví
Světlo nad novými obzory se zvedá
Tam nebesa a Země se znovuzrodí

Kde zima ztrácí se v nadcházejícím jaru
Lotos s příslibem velkého užitku se rozvíjí
Tam příliv a odliv nachází klid za křídly svítání

Od praktikujícího Falun Gongu

Zítra, až všechny mraky projdou
až konečně srdce Číny najde naději
a nevinné životy nebudou zrazovány.

Zítra nalezne záři nového východu slunce
Na obzoru se objeví nekonečná nebesa
Tehdy přijde hodina „Velkého Buddhova Zákona“.

Mistr přichází nyní
se Zákonem pro všechny
jako srdce vesmíru se rozprostírá
uvnitř naší lidské sféry
zlo nevládne již více.

Vláda jedné strany končí
nejtemnější přízrak pohasíná
pro spásu vnímajících bytostí
uctívaný (ctihodný) Mistr nyní přichází
„Velký Buddhův Zákon“ předává.

Ta nejtmavší hmota bledne
Myriády, bezpočet světů padají jako vodopády
Nová nebesa nyní vycházejí na světlo

Se soucitem vychází vše
Odhalení tam, kde stíny padají
Probouzející se srdce navždy zazáří.

Jako plamen k nebeské bání
Světlo se odhaluje,
Probouzející se světy nad těmi nejširšími obzory

Až se tma rozplyne
Každý její faktor bude rozehnán
Spatří „Velký Zákon“
Rozednívající se pro příchod věčnosti

Vrhat stín
Mnohé se šíří
Srdce a duše Číny.

Brzy se setkají
Až pravda nakonec vysvitne
Už více ne pod nadvládou Strany.

Svět se probouzí
dějiny odehrávající se před našima očima
Pojďte srdce vyvstat
Soucite a vše čím prostupuješ.

S Fa, Zákonem vynořujícím se
Bezpočet říší osvětlujíc
Vrhající stíny
Už déle nepřetrvávají