Mnoho z četných Konfuciových žáků přišlo z daleka. Urazili stovky mil, než se dostali do království Lu, aby se stali jeho žáky. Jedním z nich byl i Čchen Kchang. Čchen Kchang byl z království Čchen. Byl mladý a nově příchozí, takže dosud neměl příležitost vyslechnout si Konfuciovo učení od počátku. Čchen Kchang byl od přírody přecitlivělý a stále si myslel, že ho Konfucius vůbec nevnímá, protože není občanem království Lu. Vypadalo to sice tak, že Konfucius během přednášení svého učení jednal se všemi svými žáky rovnocenně, ale Čchen Kchang si přesto myslel, že se mu Konfucius vůbec nevěnuje.

Čan Ku žil v době dynastie Čching, když byl u moci císař Čchien-lung. Čan Ku byl sice chudý muž, ale zato byl dobrosrdečný a důvěryhodný. Na ostrově Čchung-ming v Šanghaji byla jedna zastavárna. Vlastník tohoto obchodu se jmenoval Čchen a pocházel z okresu Wan, provincie S'-čchuan. Čchen zaměstnal Čan Kua ve svém obchodě, aby dělal kancelářskou práci. Čan Ku byl velmi pilný a své práci dobře rozuměl. Každého návštěvníka přijal s vlídností a trpělivostí. Obchodní transakce vyřizoval korektním způsobem, a tak zastavárna jen vzkvétala. Majitel obchodu mu důvěřoval a začal mu přidávat více zodpovědnosti a jednal s ním jako se členem své rodiny.

Konfucius řekl: „Když byl Šun císařem, vybral si Kao-jaa na velmi důležitý post a špatní lidé zůstali daleko vzadu.“ (Sebrané spisy Konfuciovy, Vévoda Wen z Tchengu, I. část) Podle historických knih byl Kao-jao v době vlády císaře Šuna vedoucím justiční správy. Pečlivě a spravedlivě zastupoval zákon. Díky tomu nebyl nikdo nespravedlivě odsouzen. Kao-jao kladl velký důraz na osvětu a výchovu a uvedl do života pravidla pro ceremonie a hudbu.

Nikdo nevěděl, odkud Tao Šun přišel. Všechno, co lidé věděli, bylo, že žil na odlehlém místě v jedné chatrči s doškovou střechou. Tu chatrč si postavil sám na hoře Jang-tchou v Ce-čou. Tao Šun neměl žádné úspory, takže někdy jedl jen jedno jídlo denně. Zbytek času trávil v meditaci. Pod jeho postelí se ukrývali hadi a krysy a žili společně v míru. Jednou přišel do chatrče tygr a Tao Šun mu vyložil Dharmu (Buddhův Zákon). Později přišel na návštěvu také jeden člověk. Vešel do chatrče, podíval se na tygra, otočil se a chatrč opustil. Tao Šunovi řekl, že se vrátí, až zmizí ten tygr. Tao Šun tedy řekl tygrovi: „Zítra přijde návštěva, a tak musíš v ten den jít někam jinam.“

Jako lidské bytosti můžeme být chudí nebo se nacházet v tíživé situaci, ale měli bychom žít podle principu „lidskosti“. Nesmíme shromažďovat bohatství za pomoci nemorálních metod a také nemáme ztrácet svou ctnost. Kdysi dávno šel Jen-li Ťi-c', bratr krále v království Wu, na procházku a uviděl na ulici ležet zlaťák, který asi někdo ztratil. Bylo to v květnu a v té době bylo velké horko. Jeden chudý dřevorubec právě procházel kolem něho a Jen-li Ťi-c' na něho zavolal: „Hej, zdvihni ten zlaťák ze země!“

Pan Chan Čchi uctíval nebe, akceptoval svůj osud a plnil své povinnosti. Jeho zásluh bylo tak mnoho, že se o něm šířila sláva po světě a on měl ve své zemi nejvyšší pozici, ale nikdo na něm nikdy nepozoroval přílišné veselí. Do jeho rukou byla vložena obrovská zodpovědnost, setkával se s nečekanými katastrofami a neustále se nacházel v nějakém nebezpečí. Nikdo ho však nikdy neviděl ustaraného. Byl vždycky mírný a vyrovnaný a nikdy ho žádná událost nevyvedla z míry.

V době dynastie Nan-sung (1127-1279) žil ve městě Čching-tao muž jménem Tchao Siwong. Měl obchod s látkami, které také barvil. Tchao Siwong vedl důstojný a upřímný život. Jednoho dne nakoupil pro barvení látek rumělkovou trávu v hodnotě asi čtyř milionů mincí. Potom zavítal do jeho obchodu jiný obchodník a řekl mu, že tato tráva není pravá. Tchao Siwong tomu zpočátku vůbec nechtěl věřit, ale po důkladném prozkoumání zjistil, že tráva opravdu není pravá.

Jednoho dne, když Konfucius vyučoval své žáky, s povzdechem pronesl: „Ještě jsem neviděl žádného opravdu silného člověka.“ Po těchto slovech jeho žáci znejistěli. Byli přesvědčeni o tom, že takoví žáci, jako C'-lu a Šen Čcheng mají určitě obrovskou sílu vůle. Obzvláště pak Šen Čcheng. Byl sice velmi mladý, ale nepřijal by snadno žádný kompromis. Šen Čcheng netajil svůj tvrdošíjný postoj dokonce ani mezi staršími spolužáky. Každý mu až do určitého stupně ustupoval.

Tento příběh se udál za doby dynastie Sung. Ťiang Jüan měl deset synů. Jeden byl hrbatý, jeden měl znetvořené nohy, jeden měl zmrzačené končetiny, jeden byl tělesně postižený, jeden byl psychicky nemocný, jeden byl duševně chorý, jeden byl hluchý, jeden byl slepý, jeden byl němý a jeden zemřel ve vězení. Když to uviděl C'-kao, zeptal se: „Co jsi provedl? Proč musíš snášet takové neštěstí?“

Konfucius jednou pochválil vzdělané učence, kteří uměli být zdrženliví ve všem, co dělali. Člověk se smyslem pro stud se nenechá zlákat pokušením ziskuchtivosti a touhy po penězích. Také neohrozí svou pověst, ani když je přímo ohrožen a hledí nebezpečí do tváře. Je skromný a dobrosrdečný. Bere ohled na druhé a vezme si jen to, co nutně potřebuje. Ať se jedná o osobní etiku, snažení či vlastenectví, předpokladem jeho morálního svědomí je vždy jeho smysl pro stud.

V celé dlouhé historii Číny představoval respekt k duchovním učitelům nádhernou a ctnostnou tradici. V dávné Číně se lidé snažili vyjadřovat svým duchovním učitelům respekt. A především také dbali o kultivaci ctnosti. Tímto způsobem života tak zanechávali vynikající odkazy následujícím generacím. V jedné části čínské císařské říše, která byla známá jako národ Lua, v období jarní a podzimní periody (druhá polovina 8. století před Kristem až první polovina 5. století před Kristem), žil muž jménem Jen Chuej. Byl Konfuciovým učedníkem a svůj život trávil studiem Konfuciova učení. Byl proslulý svou velkou ctností.

Nadměrně usilovat o své pohodlí a také s radostí pohodlí vyhledávat je pro člověka zrovna tak škodlivé jako jedovaté víno. Podle této moudrosti bylo proto pro lidi v dávné Číně pohodlí tabu. Jedno čínské přísloví praví: „Lidé přežijí starosti i nebezpečí, ale zemřou na pohodlnost.“ I když pohodlnost nemusí vždycky skončit smrtí, posiluje lenost a může člověka dohnat až tak daleko, že to vzdá a ztratí svou vůli i životní energii.

Za vlády dynastie Ming si lidé vyprávěli tento příběh: Kdysi žili dva bratři. Vyrůstali společně, ale přesto byl každý jiný. Ten starší byl doslova žravý a hodně líný. Byl ochoten pustit se do souboje kvůli každé maličkosti. Jeho mladší bratr byl úplný opak. Byl pilný a zodpovědný, měl rád lidi a velmi snadno navazoval s nimi kontakty. Jednoho dne museli oba bratři společně odvést náklad s povozem. Naneštěstí pršelo a cesta byla hodně kluzká. Starší bratr neudržel opratě a tak se oba zřítili z kopce dolů a zabili se. Jejich duše se odebraly k bráně podsvětí.

(PureInsight.org) Počas dynastie Ming žil muž menom Dong Pu, ktorý býval v mladosti trochu pomalý. Dokázal si zapamätať len zopár riadkov, hoci študoval celý deň. Starší pán zo susedstva ho ľutoval a povedal jeho otcovi: „Tvoj syn nie je až tak bystrý, prečo ho nútiť študovať? Prečo ho nenechať, aby sa staral o stádo dobytka!“ Dong Pu sa cítil hlboko zahanbený. Preto niekoho požiadal, aby mu nakreslil obraz muža pasúceho dobytok. Nosil ho so sebou vždy, aby sa mohol povzbudiť.

[PureInsight.org] Vládca Wenhou Wei sa opýtal Bian Quea: “Počul som že ty a tvoji bratia ste lekári. Kto z vás je najlepší lekár?“ Bian Que odpovedal: “Môj najstarší brat je najlepší. Prostredný brat je druhý a ja som posledný.“ Vládca Wenhou sa opýtal: “Môžeš mi to podrobnejšie vysvetliť?“ Bian Que odpovedal: “Najstarší brat pri liečení pacienta zdôrazňuje podstatu. Lieči pacientov odstránením pôvodu choroby, ešte než sa vytvorí.

(PureInsight.org) Yan Zhi bol vysoko postavený úradník v štáte Qi počas obdobia Jari a Jesene. Raz sa Qi Jing Gong, kráľ štátu Qi veľmi nahneval, pretože jeho obľúbený kôň náhle zomrel. Nariadil, aby opatrovateľa koni rozštvrtili. Yan Zhi povedal,“ Neviem, či by vládcovia Yao a Yu* štvrtili telo.“ Jing Gong bol trochu v rozpakoch a povedal, “tak ho dajte zatiaľ do väzenia.“ Yan Zhi povedal, “Dovoľte mi najprv mu povedať jeho zločiny, aby vedel, čo spravil zle. Potom ho dáme do väzenia. Je v poriadku spraviť to takto, Vaše Veličenstvo?

(PureInsight.org) Konfucius raz povedal: “Nejedol som celý deň a nespal celú noc, len aby som premýšľal. Ale nič som tým nezískal. Nie je to také dobré ako štúdium.“ Konfucius tiež povedal: “Ak človek iba študuje a nepremýšľa, bude popletený. Ak človek iba teoreticky premýšľa a neštuduje, bude mať pochybnosti.“ Ďalej nasleduje niekoľko príbehov o Lu Juyuanovi, ktorý sa pýtal otázky o vesmíre.

Jednou se Konfucius[1] zeptal C‘-lu, jednoho ze svých učedníků, který se později velmi proslavil: „Co je tvůj oblíbený koníček?“ C‘-lu odpověděl: „Trénování s dlouhým mečem.“ Konfucius pravil: „To není to, nač jsem se ptal. Myslím, že když ke svým schopnostem přidáš studium, nikdo tě nebude schopen dostihnout.“ C‘-lu se zeptal: „Jaké jsou přínosy studia?“ Konfucius odvětil: „Král nedokáže dobře zvládat záležitosti státu, nemá-li ministry, kteří se odváží říci, co mají na mysli. Nemá-li muž žádné přátele, aby mu nabídli radu, potom bude mít nedostatky ve svém charakteru.

Starý mistr vzal sušené plody a stříbro a dal je stařence. Učedník se zdráhal podělit se o ně. Starý mistr se ho snažil osvítit a řekl mu: „Život a smrt a ctnost jsou jen našimi vžitými představami. Jídlo a stříbro jsou tu jen pro to, abychom zůstali dočasně naživu. Jí ale mohou zachránit život.“

Před dávnými časy se na jedné odlehlé hoře, daleko od lidských obydlí, setkali čtyři praktikující, aby se tam kultivovali. Přišli z různých kultivačních škol a každý měl svou vlastní kultivační metodu. Dva z nich měli stejného mistra, ale kvůli jejich rozdílnému pochopení byly jejich cesty rozdílné. Starší žák více dbal na kultivaci ctnosti, zatímco ten mladší více dbal na kultivaci moudrosti. Starší žák si tedy více zakládal na kultivaci ctnosti, ale nekultivoval moudrost.

[PureInsight.org] Už dlouhou dobu se traduje příběh o starém židovi, který strašně rád hrál golf. Během šábesu měl neodolatelnou touhu zahrát si golf. Ale židovská víra vyžaduje, aby její následovníci o šábesu odpočívali, nesmějí nic dělat. Tenhle starý žid ale nemohl odolat silné touze a rozhodl se, že si na golfové hřiště zajde tajně. Myslel si, že si zahraje jen pár jamek. Nic víc. A protože to bylo o šábesu, žádní židé nebyli venku, a tak nikdo nebyl na golfovém hřišti. A tak si ten muž myslel, že se o porušení pravidla nikdo nedozví.

Jüan Te-siou z dynastie Tchang byl z okrsku Chen-an. Muž to byl upřímný, choval lásku k rodičům a byl laskavý. Byl to rovněž nepodplatitelný, skromný úředník mimořádné ctnosti. Jeho starší bratr a švagrová zemřeli krátce poté, co se jim narodilo miminko. V té době byl chudý, a tak si nemohl dovolit platit mzdu kojné. Rozhodl se tedy, že bude opatrovat dítě sám. Možná jeho ctnost pohnula nebem; po několika dnech se mu začalo tvořit mléko, aby nakrmil nemluvně. Bylo to tak do doby, než dítě dokázalo jíst samo, pak se mu přestalo tvořit mléko.

[PureInsight.org] Žil byl velký namyšlený kohout, který si každý den zakokrhal. Jednoho dne, jak si tak pyšně vykračoval, potkal kachňátko. Ten velký kohout pyšně pronesl: „Kachňátko, pověz mi, kdo má příjemnější hlas než já? Kromě mě pravděpodobně nenajdeš nikoho, kdo má příjemnější hlas na poslech.“ Kachňátko se podívalo na kohouta a řeklo: „Jsi pořád ve svém kurníku a nikdy se nejdeš podívat, abys viděl svět kolem. Divoké husy zítra odlétají. Co kdyby ses vydal s nimi na cestu?“ „Neumím létat. Co můžu dělat?“ „To nevadí. Můžeš si sednout na ně.“

(PureInsight.org) Konfucionizmus učí, že ľudia by sa na seba mali pozerať s dobrou vierou, úctou, pochopením a s dôverou bez podozrievania. Iba potom môžu ľudia spolu harmonicky vychádzať. V dávnych časoch Konfucius a jeho učeníci uviazli v obkľúčení na odlúčenom mieste v susedstve štátu Čchen a štátu Cchaj. Museli bývať vo veľmi jednoduchých a hrubých chatrčiach. Čoskoro sa im minuli všetky zásoby ryže, ktoré si vzali zo sebou. Po sedem dní museli jesť zeleninovú polievku bez jediného zrnka ryže. Všetci boli na hranici svojich síl.

Lao C' byl z Čchu a za vlády dynastie Čou byl krátkou dobu zodpovědný za sbírku grafických listů a kreseb. Konfucius se jednou za ním vypravil. Po rozhovoru s Lao C'em Konfucius řekl svým žákům: „Lao C'ova ideologie je jako drak, který je schopný létat ve větru a mracích.“ Lao C' nevyhledával žádné pocty a pouze se soustředil na kultivaci. Když už u dynastie Čou pobýval dlouhou dobu a byl svědkem jejího pádu, uvažoval, že by měl říši Čou opustit.

Meng Kche (známý také jako Mencius), jenž žil mezi léty 372 - 289 před Kr., byl rodákem z království Cou (dnešní hrabství Cou na území Číny). Byl to vrcholný starověký čínský myslitel a vzdělanec, jehož nezapomenutelné citáty zahrnují: „Džentlmen by měl být spravedlivý a měl by mít důstojnost;“ „Vláda se ctností“ a „Člověk s ohromnou láskou nemá na světě nepřátele.“ Zde je příběh o něm.

Pan Jüan Sien byl učedníkem ctnostného a moudrého Konfucia. Byl uznáván jako chudý učenec za to, že žil spokojeně a vedl prostý a ctnostný život. Dům, v němž žil, měl střechu z rákosu a dveře vyrobené ze tří větví a slámy; střechou zatékalo, a tak v domě bylo často vlhko. Navzdory tomu to Jüan Sien neprožíval jako těžkost; věnoval se studiu konfucianismu a žil šťastně. Jednoho dne ho navštívil jiný Konfuciův žák jménem C' Kung. C' Kung měl na sobě honosné oblečení a přijel v kočáře taženém drahým koněm.

(Clearwisdom.net) Li Š'-cheng byl za vlády dynastie Sung (960 – 1279 n. l.) členem Císařské akademie (šlo o instituci, která byla zodpovědná za psaní důvěrných vládních dokumentů). Jednou byl vyslán do Gaoli (dnešní Korea) jako zplnomocněnec, doprovázel ho vojenský úředník Jü Jing. Poté, co svou misi úspěšně dokončili, Li svěřil Jüovi všechny cenné dary, které dostali. Když se plavili domů, Jü Jing spatřil vodu pronikající do loďky a znepokojil se tím, že všechny jeho osobní věci se promáčí. Položil tedy hedvábí a věci z něj vyrobené, které dostal Li Š'-cheng, pod své věci, aby zabránil tomu, že jeho věci budou mokré.

Wej Pa, vysoce postavený úředník během staročínské východní dynastie Chan, pocházel z Ťü-jangu. Vyrostl v kultivovaném prostředí a rozlišoval správné od nesprávného. V jeho rodině po celé generace byli vysoce postavení úředníci. Wej Pa následoval jednu prostou zásadu: Buď štědrý a shovívavý. Oba rodiče mu zemřeli, když byl ještě malý, a tak žil se svými bratry. Společně žili v harmonii a byli předmětem závisti lidí ze sousedství. Wej Paa vychvalovali díky dobré povaze a neúplatnosti v počátcích jeho kariéry.

[Pure Insight.org] Jednoho dne si Tchaj-cung z dynastie Tchang četl listiny. Najednou pěstí začal bušit do stolu. Rozzlobeně zakřičel: „Ten chlap, Te Šen, nebude šťastný, dokud se v celé zemi nepřestanou vybírat daně, odvádět do armády a dámy v palácích si nenechají ustřihnout vlasy.“ Wej Čeng, císařský úředník, si vzal listinu a viděl, co zde je napsáno: „Stavba paláce v Luo-jang vyčerpá lidi a vybírání daní z pozemků vyčerpá daňovou soustavu. Dnes ženy následují trend mít vlasy vyčesané nahoru jako dámy v paláci.“

[PureInsight.org] Mnoho lidí se znepokojuje tím, že nedokážou naplnit své životní tužby. Ačkoliv si dělají starosti, aby se zbavili svých obav, skutečný zdroj svých obav nedokážou najít. Když se zeptáte na důvody jejich hněvu či neštěstí, mohou je shrnout následovně: šéf je velmi zlý; přátelé jsou nespravedliví; děti se nedostali na vysněnou školu; rodiče a manželé jsou příliš skoupí, aby jim dali dostatek peněz, atd. Taková je obvyklá charakteristika těchto lidí: přespříliš uvažují o svých osobních ztrátách a ziscích a o svých vlastních problémech uvažují jako o něčem, za co mohou ostatní lidé. Nikdy se opravdově nepodívají do svého nitra, aby našli své vlastní nedostatky či chyby.

Lidem nebylo známo, odkud Tao Šun pochází. Všechno, co věděli, bylo, že bydlel v doškové chatrči, kterou postavil, na tichém místě daleko od lidí. Často hovořil o věcech, které se přihodily v Čching-jüanu. Kdysi žil v chatrči, kterou postavil na hoře Jang-tchou v Ce-čou. Tao Šun neměl žádné úspory a denně pozřel jen jedno jídlo. Zbytek času meditoval. Pod jeho lůžko se často schovali hadi a krysy a vzájemně zde žili v míru. Jednou do jeho příbytku přišel tygr a Tao Šun s ním mluvil o dharmě.

(Clearwisdom.net) Žil raz človek menom Süe Tchan, ktorý študoval spev u Čchin Čching-a. Po určitom čase štúdia ho požiadal, aby sa smel vrátiť domov, pretože si myslel, že sa už naučil od Čchinga všetko, čo sa dalo. Avšak nebolo to tak. Čching sa nenahneval, ani nezastavil Tchana. Namiesto toho preňho Čching usporiadal rozlúčkovú hostinu na predmestí. Na hostine Čchin zaspieval smútočnú pieseň. Pieseň bola taká nádherná, že neďaleký les prestal šumieť a oblaky na nebi zastali a počúvali.

(Clearwisdom.net) Kchung Ťi, rovněž znám jako C'-s', byl Konfuciovým vnukem. Byl to význačný myslitel období Jara a Podzimu i válečného období. Jednou C'-s' se zmínil císaři státu Wej o Kou Pienovi, když řekl: „Kou Pien může velet armádě složené z pěti set válečných vozů.“ Císař řekl: „Vím, že tu schopnost velet armádě má. Nicméně, když Kou Pien byl úředník, jednou si vzdal dvě vejce od občanů a snědl je, když vybíral daně. A tak jsem ho nezvolil.“

Pchej Čang žil ve starověké Číně v oblasti Che Tung provincie Šan. Jeho otec se přátelil s Tchan Čaem, proslulým a dobře se kultivujícím mnichem, který byl rovněž zběhlý ve fyziognomii. Bylo to dávno, co se Tchan Čao podíval na Pchej Čanga a řekl mu, že má ve tváři napsáno, že bude mít štěstí, což znamenalo, že Pchej dosáhne velkých úspěchů v životě.

Byl jednou jeden rybář, který se jmenoval Kung Juan. Žil ve starověké Číně ve městě Čen-ťiang (nyní v provincii Ťiang-su) a živil se rybolovem a převozem cestujících přes řeku Jang-tce. Jednoho dne zámožný kupec potřeboval přejet přes řeku. Kung zjistil, že je velmi bohatý a že s sebou veze cenný majetek. Uvažujíc o všech těch penězích, strčil ho do vody, když loď byla uprostřed řeky. Kupec se utopil, Kung si vzal všechny jeho věci, svršky a se svou novou kořistí opustil rybolov a začal podnikat. Brzy se mu narodil syn.