Starověké příběhy

  • Upřímnost a ctnost pohne lidmi i nebesy

    Jüan Te-siou z dynastie Tchang byl z okrsku Chen-an. Muž to byl upřímný, choval lásku k rodičům a byl laskavý. Byl to rovněž nepodplatitelný, skromný úředník mimořádné ctnosti. Jeho starší bratr a švagrová zemřeli krátce poté, co se jim narodilo miminko. V té době byl chudý, a tak si nemohl dovolit platit mzdu kojné. Rozhodl se tedy, že bude opatrovat dítě sám. Možná jeho ctnost pohnula nebem; po několika dnech se mu začalo tvořit mléko, aby nakrmil nemluvně. Bylo to tak do doby, než dítě dokázalo jíst samo, pak se mu přestalo tvořit mléko.
  • Zvířecí pohádka: Ješitný kohout

    [PureInsight.org] Žil byl velký namyšlený kohout, který si každý den zakokrhal. Jednoho dne, jak si tak pyšně vykračoval, potkal kachňátko. Ten velký kohout pyšně pronesl: „Kachňátko, pověz mi, kdo má příjemnější hlas než já? Kromě mě pravděpodobně nenajdeš nikoho, kdo má příjemnější hlas na poslech.“ Kachňátko se podívalo na kohouta a řeklo: „Jsi pořád ve svém kurníku a nikdy se nejdeš podívat, abys viděl svět kolem. Divoké husy zítra odlétají. Co kdyby ses vydal s nimi na cestu?“ „Neumím létat. Co můžu dělat?“ „To nevadí. Můžeš si sednout na ně.“
  • Príbehy z histórie: Zaobchádzanie s ľuďmi s plnou dôverou

    (PureInsight.org) Konfucionizmus učí, že ľudia by sa na seba mali pozerať s dobrou vierou, úctou, pochopením a s dôverou bez podozrievania. Iba potom môžu ľudia spolu harmonicky vychádzať. V dávnych časoch Konfucius a jeho učeníci uviazli v obkľúčení na odlúčenom mieste v susedstve štátu Čchen a štátu Cchaj. Museli bývať vo veľmi jednoduchých a hrubých chatrčiach. Čoskoro sa im minuli všetky zásoby ryže, ktoré si vzali zo sebou. Po sedem dní museli jesť zeleninovú polievku bez jediného zrnka ryže. Všetci boli na hranici svojich síl.
  • Příběhy ze staré Číny: Odjezd Lao C'e

    Lao C' byl z Čchu a za vlády dynastie Čou byl krátkou dobu zodpovědný za sbírku grafických listů a kreseb. Konfucius se jednou za ním vypravil. Po rozhovoru s Lao C'em Konfucius řekl svým žákům: „Lao C'ova ideologie je jako drak, který je schopný létat ve větru a mracích.“ Lao C' nevyhledával žádné pocty a pouze se soustředil na kultivaci. Když už u dynastie Čou pobýval dlouhou dobu a byl svědkem jejího pádu, uvažoval, že by měl říši Čou opustit.
  • Příběhy ze staré Číny: Člověk s obrovským soucitem nemá nepřátele

    Meng Kche (známý také jako Mencius), jenž žil mezi léty 372 - 289 před Kr., byl rodákem z království Cou (dnešní hrabství Cou na území Číny). Byl to vrcholný starověký čínský myslitel a vzdělanec, jehož nezapomenutelné citáty zahrnují: „Džentlmen by měl být spravedlivý a měl by mít důstojnost;“ „Vláda se ctností“ a „Člověk s ohromnou láskou nemá na světě nepřátele.“ Zde je příběh o něm.
  • Příběhy ze staré Číny: Věnovat se duchovnímu úsilí dokonce v chudobě

    Pan Jüan Sien byl učedníkem ctnostného a moudrého Konfucia. Byl uznáván jako chudý učenec za to, že žil spokojeně a vedl prostý a ctnostný život. Dům, v němž žil, měl střechu z rákosu a dveře vyrobené ze tří větví a slámy; střechou zatékalo, a tak v domě bylo často vlhko. Navzdory tomu to Jüan Sien neprožíval jako těžkost; věnoval se studiu konfucianismu a žil šťastně. Jednoho dne ho navštívil jiný Konfuciův žák jménem C' Kung. C' Kung měl na sobě honosné oblečení a přijel v kočáře taženém drahým koněm.
  • Nic se nezíská a nic se neztratí

    (Clearwisdom.net) Li Š'-cheng byl za vlády dynastie Sung (960 – 1279 n. l.) členem Císařské akademie (šlo o instituci, která byla zodpovědná za psaní důvěrných vládních dokumentů). Jednou byl vyslán do Gaoli (dnešní Korea) jako zplnomocněnec, doprovázel ho vojenský úředník Jü Jing. Poté, co svou misi úspěšně dokončili, Li svěřil Jüovi všechny cenné dary, které dostali. Když se plavili domů, Jü Jing spatřil vodu pronikající do loďky a znepokojil se tím, že všechny jeho osobní věci se promáčí. Položil tedy hedvábí a věci z něj vyrobené, které dostal Li Š'-cheng, pod své věci, aby zabránil tomu, že jeho věci budou mokré.
  • Příběhy starověké Číny: Buď štědrý a shovívavý

    Wej Pa, vysoce postavený úředník během staročínské východní dynastie Chan, pocházel z Ťü-jangu. Vyrostl v kultivovaném prostředí a rozlišoval správné od nesprávného. V jeho rodině po celé generace byli vysoce postavení úředníci. Wej Pa následoval jednu prostou zásadu: Buď štědrý a shovívavý. Oba rodiče mu zemřeli, když byl ještě malý, a tak žil se svými bratry. Společně žili v harmonii a byli předmětem závisti lidí ze sousedství. Wej Paa vychvalovali díky dobré povaze a neúplatnosti v počátcích jeho kariéry.
  • Mudrcova volba

    [Pure Insight.org] Jednoho dne si Tchaj-cung z dynastie Tchang četl listiny. Najednou pěstí začal bušit do stolu. Rozzlobeně zakřičel: „Ten chlap, Te Šen, nebude šťastný, dokud se v celé zemi nepřestanou vybírat daně, odvádět do armády a dámy v palácích si nenechají ustřihnout vlasy.“ Wej Čeng, císařský úředník, si vzal listinu a viděl, co zde je napsáno: „Stavba paláce v Luo-jang vyčerpá lidi a vybírání daní z pozemků vyčerpá daňovou soustavu. Dnes ženy následují trend mít vlasy vyčesané nahoru jako dámy v paláci.“
  • Lekce ze života: Šťastný člověk má málo tužeb

    [PureInsight.org] Mnoho lidí se znepokojuje tím, že nedokážou naplnit své životní tužby. Ačkoliv si dělají starosti, aby se zbavili svých obav, skutečný zdroj svých obav nedokážou najít. Když se zeptáte na důvody jejich hněvu či neštěstí, mohou je shrnout následovně: šéf je velmi zlý; přátelé jsou nespravedliví; děti se nedostali na vysněnou školu; rodiče a manželé jsou příliš skoupí, aby jim dali dostatek peněz, atd. Taková je obvyklá charakteristika těchto lidí: přespříliš uvažují o svých osobních ztrátách a ziscích a o svých vlastních problémech uvažují jako o něčem, za co mohou ostatní lidé. Nikdy se opravdově nepodívají do svého nitra, aby našli své vlastní nedostatky či chyby.
  • Starověké kultivační příběhy: Mnich Tao Šun

    Lidem nebylo známo, odkud Tao Šun pochází. Všechno, co věděli, bylo, že bydlel v doškové chatrči, kterou postavil, na tichém místě daleko od lidí. Často hovořil o věcech, které se přihodily v Čching-jüanu. Kdysi žil v chatrči, kterou postavil na hoře Jang-tchou v Ce-čou. Tao Šun neměl žádné úspory a denně pozřel jen jedno jídlo. Zbytek času meditoval. Pod jeho lůžko se často schovali hadi a krysy a vzájemně zde žili v míru. Jednou do jeho příbytku přišel tygr a Tao Šun s ním mluvil o dharmě.
  • Vedomosti nemajú hranice; nikdy nebuďte arogantní

    (Clearwisdom.net) Žil raz človek menom Süe Tchan, ktorý študoval spev u Čchin Čching-a. Po určitom čase štúdia ho požiadal, aby sa smel vrátiť domov, pretože si myslel, že sa už naučil od Čchinga všetko, čo sa dalo. Avšak nebolo to tak. Čching sa nenahneval, ani nezastavil Tchana. Namiesto toho preňho Čching usporiadal rozlúčkovú hostinu na predmestí. Na hostine Čchin zaspieval smútočnú pieseň. Pieseň bola taká nádherná, že neďaleký les prestal šumieť a oblaky na nebi zastali a počúvali.
  • Zaměřit se na silné stránky druhých a nezabývat se jejich nedostatky

    (Clearwisdom.net) Kchung Ťi, rovněž znám jako C'-s', byl Konfuciovým vnukem. Byl to význačný myslitel období Jara a Podzimu i válečného období. Jednou C'-s' se zmínil císaři státu Wej o Kou Pienovi, když řekl: „Kou Pien může velet armádě složené z pěti set válečných vozů.“ Císař řekl: „Vím, že tu schopnost velet armádě má. Nicméně, když Kou Pien byl úředník, jednou si vzdal dvě vejce od občanů a snědl je, když vybíral daně. A tak jsem ho nezvolil.“
  • Příběhy starověké Číny: Negativní následky žádostivého chování

    Pchej Čang žil ve starověké Číně v oblasti Che Tung provincie Šan. Jeho otec se přátelil s Tchan Čaem, proslulým a dobře se kultivujícím mnichem, který byl rovněž zběhlý ve fyziognomii. Bylo to dávno, co se Tchan Čao podíval na Pchej Čanga a řekl mu, že má ve tváři napsáno, že bude mít štěstí, což znamenalo, že Pchej dosáhne velkých úspěchů v životě.
  • Příběhy starověké Číny: Co se dluží, se musí splatit

    Byl jednou jeden rybář, který se jmenoval Kung Juan. Žil ve starověké Číně ve městě Čen-ťiang (nyní v provincii Ťiang-su) a živil se rybolovem a převozem cestujících přes řeku Jang-tce. Jednoho dne zámožný kupec potřeboval přejet přes řeku. Kung zjistil, že je velmi bohatý a že s sebou veze cenný majetek. Uvažujíc o všech těch penězích, strčil ho do vody, když loď byla uprostřed řeky. Kupec se utopil, Kung si vzal všechny jeho věci, svršky a se svou novou kořistí opustil rybolov a začal podnikat. Brzy se mu narodil syn.