Podle výpovědí svědků jsou v tajných koncentračních a pracovních táborech v Číně odebírány vnitřní orgány z těl praktikujících Falun Gongu s použitím jen malého množství anestetika a následně s obrovským ziskem prodávány a použity v nemocnicích na transplantace. Pozůstatky jsou po procedurách rychle spalovány, aby se zahladily stopy. Situace je velmi vážná a její rešení nelze odkládat, podepište prosím internetovou petici.

Nový Smíchov, Anděl je rušnou částí Prahy, kde se setkávají různé typy lidí. V sobotu 24. října 2009 měli všichni lidé, kteří byli na Andělu a procházeli okolo knihkupectví Kanzelsberger možnost seznámit se s čínskou meditační praxí Falun Dafa. Manželský pár rodilých Číňanů žijící již dlouhou dobu mimo Čínu společně se třemi českými stoupenci Falun Dafa mluvili s lidmi o metodě a její podstatě. Důležitou součástí této akce bylo upozornění na pronásledování lidí v Číně, kteří se metodě věnují.

Paní Jang Sien-feng, 53 let, pocházela z oblasti Ša-š', město Ťin-čou, provincie Chu-pej. V červenci roku 1999 šla do Pekingu, aby apelovala za ukončení pronásledování Falun Gongu. Byla zatčena a několik měsíců zadržována. Během této doby byla vystavena fyzickému i duševnímu mučení. Úředník jménem Čchan Ťin-chua z policejního oddělení oblasti Ša-š' po ní vymáhal peníze.

Na tiskové konferenci, která se konala 24. září 2009, oznámila Asijsko-tichomořská nadace lidských práv (Asia-Pacific Human Rights Foundation), že Mistr Li Hongzhi dostane za svůj přínos ke zvýšení morálky a za podporu tradiční čínské kultury vyznamenání „Vynikající duchovní vůdce“. Pan Čeng Cchun-ču, správce Asijsko-tichomořské nadace lidských práv a odpovědný pracovník Sociálně demokratické strany Číny pro oblast Los Angeles, řekl, že pronásledování Falun Gongu Komunistickou stranou Číny trvá již deset let, ale praktikující Falun Gongu pod vedením Mistra Li dokázali svým pokojným odporem vzdorovat pronásledování a také šířit Falun Gong po celém světě.

Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 2003. Tehdy se zdálo, že má 39letá životní cesta došla do slepé uličky: trpěla jsem zánětem jater a v noci jsem nemohla spát. Na nehtech se mi objevily černé linky. Kdykoli se změnilo roční období, byla jsem první, kdo se nachladil. Díky těžké revmatické artritidě jsem se neodvažovala vystavovat větru ani přijít do styku se studenou vodou. I v létě, jakmile mě ofoukl vítr, proběhl mi tělem chlad. Jen co jsem se dotkla studené vody, cítila jsem prudké bolesti v zádech, jako kdyby mě někdo bodal jehlami. Také jsem začala vidět zastřeně. Obzvlášť vážná byla má ztráta paměti. Ještě těžší bylo pro mě vydržet to, že má hlava, která byla pokryta malými rankami, nesnesitelně svědila. Dostala jsem se do bodu, kdy jsem cítila, že bych raději zemřela.

Mnoho z četných Konfuciových žáků přišlo z daleka. Urazili stovky mil, než se dostali do království Lu, aby se stali jeho žáky. Jedním z nich byl i Čchen Kchang. Čchen Kchang byl z království Čchen. Byl mladý a nově příchozí, takže dosud neměl příležitost vyslechnout si Konfuciovo učení od počátku. Čchen Kchang byl od přírody přecitlivělý a stále si myslel, že ho Konfucius vůbec nevnímá, protože není občanem království Lu. Vypadalo to sice tak, že Konfucius během přednášení svého učení jednal se všemi svými žáky rovnocenně, ale Čchen Kchang si přesto myslel, že se mu Konfucius vůbec nevěnuje.