Tradiční Čínská kultura, Odkazy

Hudba | Starověké příběhy | Umění | Věda | Básně

Málo známé příběhy z historie: Lao C', Konfucius a Šákjamuni

2010-07-30

Čínskou hluboko sahající kulturu neovlivnilo kromě Buddhovy školy nic tak moc, jako konfucianismus a učení z taoistické školy. Zakladatelé těchto tří škol - Šákjamuni, Konfucius a Lao C', byli následnými generacemi dlouhý čas respektováni, uctíváni a vzýváni. Není bez zajímavosti, že data narození těchto tří lidí jsou v rozpětí dvaceti let. Z pohledu historické perspektivy všichni tři patřili do stejné éry. Lao C' se narodil 15. února 571 př. n. l. ve vesnici Kü-čchen, kraj Li, hrabství Kchu, stát Čchu (nyní kraj Lu-i, provincie Chen-an). O pět let později se 8. dubna 566 př. n. l. narodil v dnešním Nepálu Šákjamuni. Za dalších patnáct let uzřel světlo tohoto světa v Čchü-fu, provincie Šan-tung, Konfucius, což bylo 27. srpna 551 př. n. l.

více ...
Příběhy ze staré Číny: Wang Šou-ženova moudrá slova

2010-07-12

Wang Šou-žen byl známým novokonfucianistou a vychovatelem v době dynastie Ming. Jednou řešil případ neshody mezi otcem a synem, kteří se vzájemně obviňovali. Wang Šou-žen to vyřešil tak, že s každým z nich promluvil pár slov, načež se otec se synem vzájemně objali a rozplakali. Oba pak odešli usmířeni domů. Poté se Wang Šou-žena kdosi zeptal: „Co jste jim řekl, že v jediném okamžiku začali všeho litovat?“ Wang Šou-žen prozradil: „Řekl jsem jim, že Šun je velmi neuctivý a nezdvořilý syn a Ku-sou je laskavý a milující otec.“ Šunova nevlastní matka byla prohnaná, krutá a zákeřná žena. Její syn, Siang, byl domýšlivý, panovačný a neuctivý mladík. Macecha pomlouvala svého nevlastního syna Šuna před otcem Ku-souem velmi často.

více ...
Příběhy ze staré Číny: Příběh o taoistovi Čaj Kan-jouovi

2010-06-18

V polovině vládnoucího období dynastie Tang žil jeden taoista, který se jmenoval Čaj Kan-jou a byl z provincie S'-čchuan. Už jako dítě začal kultivovat jednu praxi na Žluté dračí hoře. Ve věku 41 let se Čaj Kan-jou kultivoval pod vedením jednoho Boha, čímž ve své kultivaci dosáhl obdivuhodného pokroku. V pokročilém věku měl kultivační schopnost věštění. Jednou hlasitě zvolal na plném tržišti v Kchuej-čou: „Dnes večer sem přijde osm mužů. Buďte ve střehu!“ Nikdo nepochopil, co tím mínil. V noci vypukl obrovský požár v několika stovkách domácnostní. Teprve potom si lidé uvědomili, co tím Čaj Kan-jou myslel. „Osm mužů“ v čínských znacích se vztahuje k čínskému znaku slova „oheň“.

více ...
Tradice z Číny: Konfuciovo učení - základ asijské morálky

2010-06-07

Konfucius (551 - 479 př. n. l.) je považován za nejvlivnějšího filozofa Číny. Vědomosti o něm se soustřeďují na to, co předal v devíti klasických knihách, jejichž obsah pochází částečně od něho samotného a částečně od jiných myslitelů před ním i po něm. Pro filozofii je nejdůležitější „Kniha proměn“. Po dvě tisíciletí formoval morální postoj mnoha asijských zemí. Hlavní podstatou jeho učení byla lidskost, poctivost, slušnost, moudrost a loajalita. Dalším důležitým principem jeho učení je odmítnutí extrémů i jednostranností. Na ideál byla povznesena „zlatá střední cesta“.

více ...
Příběhy ze staré Číny: C'-kungova úcta k jeho učiteli Konfuciovi

2010-05-21

Poté co Konfucius zemřel, Šu-sun Wu-šu v zemi Lu pronesl ke všem vysoce postaveným úředníkům: „C'-kung má větší ctnost než Čung-ni (Konfuciův literární pseudonym).“ Jakmile to C'-kung uslyšel, pravil: „Dám vám jeden příklad, abych ukázal, proč je tento názor absurdní. Znázorněme si to zde na této zdi. Zeď kolem mého domu je vysoká po ramena. Lidé, kteří jdou kolem té zdi, mohou vidět, jak krásný můj dům je. Ale zeď kolem domu mého učitele je vysoká tucty stop a člověk může jen obtížně najít přední vchod do jeho domu. Tedy, někteří mohou spatřit, jak krásný jeho dům je a také jak je bohatý. Můj učitel předtím řekl: ‚Je jen velmi málo lidí, kteří mohou vstoupit mými dveřmi.‘ Tato učitelova slova byla pro tuto situaci velmi vhodná.“

více ...
Příběhy ze staré Číny: Uchovávat ctnost přináší štěstí budoucím generacím

2010-04-19

V čínské tradici se velmi cení morálka a charakter člověka. Lidé se učí být upřímní a spolehliví. V dávné Číně lidé věřili, že „méně chtivosti je cenným podstatným rysem“. Tento postoj sdíleli v rozličných společenských vrstvách, včetně akademiků a obchodníků, kteří se drželi etických principů, přestože každodenně s penězi zacházeli. Existuje jedno přísloví: „Gentleman, který miluje peníze, je může získat jen poctivým způsobem.“ Jang Po byl známý úředník v době dynastie Ming. Pocházel z okresu Pchu-čou. Jeho otec Jang Čang byl obchodníkem, než se stal vládním úředníkem. Jang Čang míval obchod v oblasti Chuaj Jang. Jednou tam zavítal obchodník se solí ze severu Číny a poprosil jej o krátkodobou úschovu jednoho tisíce zlatých mincí.

více ...
O manželství (2. část)

2010-03-22

Staří Číňané věřili, že manželství je kombinací morálky a povinností, což znamenalo slušné chování, závazek, náklonnost a lásku. Manželství je celoživotní pouto, ve kterém si muž a žena vzájemně důvěřují. Staří Číňané tvrdili, že manžel má své ženě projevovat náklonnost, slušnost a morálku, zatímco žena by měla předvádět ctnosti, jako například vhodné chování, vybranou mluvu, dobré mravy a pracovní činnost. Co znamená výrok „povinnosti manžela“? Znamená to, že manžel má plnit své morální povinnosti. Čínské slovo „fu“ (manžel) doslova znamená „podpora“. Muž je hlavní oporou rodiny. Všichni členové rodiny jsou na něj odkázáni.

více ...
O manželství (1. část)

2010-03-05

V dávných dobách lidé věřili, že manželství mezi dvěma lidmi bylo předurčené. Existuje jedno čínské přísloví: „Je třeba sto reinkarnací, než si dva lidé spolu sednou do stejné lodě, a je třeba sto reinkarnací, než se dva lidé dělí o jeden polštář.“ A to právě ukazuje, jak cenné je předurčené osudové spojení mezi mužem a ženou. Ve velkém lidském světě se dva lidé, kteří se původně neznají, setkají jen na základě svých předurčených osudových vazeb. Nejjednodušší interpretace lásky je „láska mezi mužem a ženou“. Ve skutečnosti slovo „láska“, tak jak jej dnes chápeme, je moderní pojetí. V dnešní době je za nejvyšší prioritu považována „osobnost“ a také ono „já“ je lidskou společností považováno za nejpodstatnější.

více ...
Mnich, který příliš mnoho spal

2010-02-19

Buddha Šákjamuni často radil svým žákům, aby pozorně a celým srdcem studovali základní principy buddhismu - být ukázněný a nelenošit. Většina jeho žáků následovala jeho pokyny a pečlivě se zdokonalovala. Vyhnuli se tak mnoha potížím a strádáním, a jako výsledek dosáhli úroveň ovoce. Ale mezi Šákjamuniho žáky byl i jeden nepříliš horlivý mnich. Pokaždé, když ostatní mniši meditovali, šel spát. Ostatní se mu pokoušeli pomoci, ale on se nezměnil. Spánek byl připoutáním a největší slabostí tohoto mnicha. Každý den ihned po jídle šel spát. Zavřel za sebou dveře a spal sám ve svém pokoji. Nikdo ho nemohl probudit, i když se o to všichni vytrvale pokoušeli.

více ...
Příběh o štětci na psaní

2009-12-25

Odkud pochází čínský štětec na psaní? S'-ma Čchien napsal v Záznamech velké historie Číny: „Meng Tchien používal na výrobu štětců chlupy horských zajíců.“ Meng Tchien (? - 210 př. n. l.) byl vysoce postavený generál za vlády dynastie Čchin. Vyznamenal se především v bojích proti severozápadním menšinám a také při stavbě Velké čínské zdi. Pozdější generace se ale také dozvídaly, že „Meng Tchien byl stvořitelem štětce“. V době, kdy Meng Tchien žil, sice v ostatních státech už štětec jako takový existoval, ale nikdo ho nenazýval „pi“ (štětec). Jenom štětce vyrobené Meng Tchienem se nazývaly „pi“. Štětce používané v ostatních státech jako Čchu, Wu a Jen se nazývaly jinak.

více ...
Staré kultivační příběhy: Nestranný Konfucius

2009-11-30

Mnoho z četných Konfuciových žáků přišlo z daleka. Urazili stovky mil, než se dostali do království Lu, aby se stali jeho žáky. Jedním z nich byl i Čchen Kchang. Čchen Kchang byl z království Čchen. Byl mladý a nově příchozí, takže dosud neměl příležitost vyslechnout si Konfuciovo učení od počátku. Čchen Kchang byl od přírody přecitlivělý a stále si myslel, že ho Konfucius vůbec nevnímá, protože není občanem království Lu. Vypadalo to sice tak, že Konfucius během přednášení svého učení jednal se všemi svými žáky rovnocenně, ale Čchen Kchang si přesto myslel, že se mu Konfucius vůbec nevěnuje.

více ...
Čínské rčení: Bez posledního koše naplněného hlínou celá stavba přijde vniveč

2009-10-23

Existuje jedno staré čínské rčení, které zní: Bez posledního koše naplněného hlínou celá stavba přijde vniveč. Doslova to představuje snahu o vybudování kopce vysokého tři reny. Ren je jednotka míry používaná ve staré Číně, zhruba odpovídající 2,33 metru. Koš má zde představovat nádobu z bambusu, kterou používali staří Číňané k přenesení hlíny na krátké vzdálenosti.

více ...
Příběhy ze staré Číny: Oplácet dobré skutky

2009-09-07

Čan Ku žil v době dynastie Čching, když byl u moci císař Čchien-lung. Čan Ku byl sice chudý muž, ale zato byl dobrosrdečný a důvěryhodný. Na ostrově Čchung-ming v Šanghaji byla jedna zastavárna. Vlastník tohoto obchodu se jmenoval Čchen a pocházel z okresu Wan, provincie S'-čchuan. Čchen zaměstnal Čan Kua ve svém obchodě, aby dělal kancelářskou práci. Čan Ku byl velmi pilný a své práci dobře rozuměl. Každého návštěvníka přijal s vlídností a trpělivostí. Obchodní transakce vyřizoval korektním způsobem, a tak zastavárna jen vzkvétala. Majitel obchodu mu důvěřoval a začal mu přidávat více zodpovědnosti a jednal s ním jako se členem své rodiny.

více ...
Kao-jaovo pojetí devíti ctností

2009-07-31

Konfucius řekl: „Když byl Šun císařem, vybral si Kao-jaa na velmi důležitý post a špatní lidé zůstali daleko vzadu.“ (Sebrané spisy Konfuciovy, Vévoda Wen z Tchengu, I. část) Podle historických knih byl Kao-jao v době vlády císaře Šuna vedoucím justiční správy. Pečlivě a spravedlivě zastupoval zákon. Díky tomu nebyl nikdo nespravedlivě odsouzen. Kao-jao kladl velký důraz na osvětu a výchovu a uvedl do života pravidla pro ceremonie a hudbu.

více ...
Příběhy ze staré Číny: Mnich Tao Šun

2009-06-29

Nikdo nevěděl, odkud Tao Šun přišel. Všechno, co lidé věděli, bylo, že žil na odlehlém místě v jedné chatrči s doškovou střechou. Tu chatrč si postavil sám na hoře Jang-tchou v Ce-čou. Tao Šun neměl žádné úspory, takže někdy jedl jen jedno jídlo denně. Zbytek času trávil v meditaci. Pod jeho postelí se ukrývali hadi a krysy a žili společně v míru. Jednou přišel do chatrče tygr a Tao Šun mu vyložil Dharmu (Buddhův Zákon). Později přišel na návštěvu také jeden člověk. Vešel do chatrče, podíval se na tygra, otočil se a chatrč opustil. Tao Šunovi řekl, že se vrátí, až zmizí ten tygr. Tao Šun tedy řekl tygrovi: „Zítra přijde návštěva, a tak musíš v ten den jít někam jinam.“

více ...