Tradiční Čínská kultura, Odkazy
 

Tradiční Čínská kultura, Odkazy

Hudba | Starověké příběhy | Umění | Věda | Básně

  • Zakladatel Tchaj Čch': Čang San-feng

  • Historické záznamy o tradiční čínské medicíně (3. část)

  • Historické záznamy o tradiční čínské medicíně (2. část)

  • Historické záznamy o tradiční čínské medicíně (1. část)

  • Návod na skládání lotosových květů

  • Tradiční čínská kultura: Legenda o červeném balíčku

    Dostane-li dítě během novoročních oslav od staršího člověka červený balíček, je to pro něho nejšťastnější okamžik. Ale znáte původ této tradice? Existuje o tom krásný příběh. Podle legendy existoval kdysi obávaný démon. Jmenoval se „Suej“ a přicházel každý rok v předvečer Nového roku, aby se třikrát dotkl hlavy spícího dítěte. To dítě potom ze strachu hlasitě křičelo, dostalo horečku a bolela ho hlava. Také začalo blábolit nesrozumitelné věci a stal se z něho blázen a hlupák. Ze strachu, že přijde démon a dítěti uškodí, nechávali rodiče svítit v noci světlo a po celou novoroční noc zůstávali vzhůru, aby démona odehnali. To je tedy původní důvod bdění o novoroční noci i v moderní době. Ve městě Ťia-sing žila kdysi rodina Kuangových.
  • Příběhy ze staré Číny: Podněty i kritiku přijímat s vděčností

    Král státu Wej před dávnými časy předložil dost nevydařený plán, ale všichni jeho ministři ho s nadšením odsouhlasili. Konfuciův žák C'-s' se k tomu vyjádřil takto: „Vidím, že ve státě Wej nefunguje král jako král a ani ministři nepracují jako ministři.“ Kung-čchiou I-c' se ho zeptal: „Co tě přimělo k takovému názoru?“ C'-s' odvětil: „Pokud si král myslí, že je neomylný, pak se mu nikdo neodváží říct svůj názor. A dokonce i tehdy, kdy král jedná opravdu správně, ale nevyslechl si předem mínění druhých, je to úplně stejné, jako kdyby názor ostatních hned zamítl. Nemluvě vůbec o tom, že v současné době všichni ministři špatnému názoru s nadšením přitakávají a tento odsouzeníhodný duševní postoj jim dokonce vyhovuje.
  • Moudrost prastaré nauky o výživě (2. část)

    Je výroba a příprava určitých potravin v Číně všude stejná? Definitivní odpověď zní: Ne! Proč je to tak? Existuje pro to hodně důvodů. Čína a její obyvatelé mají za sebou dlouhou historii etnických odlišností. Obyvatelstvo se skládá z různých národů i různých náboženství. Na severovýchodě žije mnoho muslimů, několik Židů a křesťané, takže životospráva tam byla rozličně formována. Dalšími faktory ovlivňujícími stravu jsou klimatické a krajinné podmínky. Orná půda čínského zemského masivu totiž tvoří pouhých osm procent. Klimatické rozdíly jsou obrovské a sahají od subtropické zóny až k téměř sibiřské krajině. Patří sem i mohutné vichřice v mongolských stepích, pouštích a opakující se nedostatek vody, který ztěžuje chov zvířat i chod domácností.
  • Moudrost prastaré nauky o výživě (1. část)

    „Stěží se najde jiná kultura, kde by výživa hrála tak významnou úlohu jako v čínské kultuře,“ říká K. C. Čchang, vydavatel knihy „Čínská kultura stolování“ (New Haven, Yale University Press, 1977). Proč je čínské jídlo tak všeobecně oblíbené? Nutno ale dodat, že většina znamenitých pokrmů servírovaných v čínských restauracích v USA patří v Číně samotné mezi pokrmy sváteční. Tyto pokrmy tedy neodrážejí kulturu stolování všedního života v Číně. Co ale činí čínské jídlo tak chutným? Proč je už tak dlouhou dobu populární a jak to, že se různá jídla a jejich příprava nezměnila po celá století? Lehká a zdravá jídla se připravují rychlým vařením sezónních potravin na silném plameni, jsou dobře kořeněná a výborně ochucená.
  • Příběhy ze staré Číny: Mnich jako otec (2. část)

    Pověst mnicha Ta-singa byla v tom okamžiku zničena. Býval kdysi velmi respektovaným mnichem, ale nyní byl známý jen jako hanebný násilník. Lidé se mu smáli, kamkoli šel, odsuzovali jej a nadávali mu. Mnich Ta-sing si z nadávek nic nedělal. Každý den chodíval žebrat o almužnu, aby mohl dítěti koupit mléko. Díky jeho pečlivé starosti dítě rychle rostlo a nabývalo na moudrosti. Tři roky utekly jako nic. Přes údajné znásilnění se svatba konala, jak bylo naplánováno. O svatební noci chtěl ženich vědět, co se stalo jejich dítěti. Nevěsta mu vše v pláči pověděla. Příští den řekl ženich svým rodičům pravdu: jak se tajně sešli, a to byl důvod, proč Siao Chuej otěhotněla a porodila před třemi léty dítě.
  • Příběhy ze staré Číny: Mnich jako otec (1. část)

    Těla mnohých buddhistických mnichů s velkou ctností, která jsou uložena na čínské hoře Ťiou-chua, zůstala dlouho po jejich smrti neporušená. Takovým mnichem byl i mnich Ta-sing. Žil na konci éry dynastie Čching (1636 – 1911 n. l.). Když zemřel, uložili jeho tělo do velké nádoby. Po třech letech byla tato nádoba otevřena. Jeho tělo vypadalo, jako kdyby právě zemřel. Mnich Ta-sing byl milosrdný a velkorysý muž. Svůj život zasvětil buddhizmu, proto mnohé útrapy, kterými procházel, snášel s porozuměním. Následující příběh popisuje jeho neobyčejnou snášenlivost. Na úpatí hory Ťiou-chua žila jedna bohatá rodina. Měli dceru Siao Chuej, která byla zaslíbena synovi z jiné bohaté rodiny.
  • Příběhy ze staré Číny: Respekt vůči rodičům podporuje dobrosrdečnost

    Li Kchao žil v Číně v době dynastie Tchang a byl proslulý svou obětavostí a respektem vůči své matce. V prvních letech Šang-jüanského kalendáře (674 n. l.) postihlo hlavní město obrovské sucho. Ceny rýže závratně vzrostly a mnoho lidí zemřelo hladem. Li Kchao si uvědomil, že současný příjem už nemůže uživit jeho rodinu. Proto se rozhodl odejít do jiné provincie, aby se tam stal úředníkem a vydělával více peněz. Jednou Li Kchao udělal při své práci chybu, za kterou byl degradován a přeložen do jiné provincie. Stal se ředitelem a byl zodpovědný za místní záležitosti v oblasti Wen-čou. Ale i ve Wen-čou byla sklizeň velmi špatná. Vláda tam nechala uskladnit statisíce Mu obilí a Li Kchao si umínil, že ho rozdá chudým.
  • Příběhy z dávných časů: Neohrožená dcera Tchi-jing

    Na počátku čínské dynastie Chan bylo tělesné mučení zakotveno v právním systému jako forma trestu, která pocházela z předešlé dynastie Čchin. Za vlády této dynastie bylo rozsáhle používáno mučení, jako amputace nosu, uší a končetin či vypálení znamení zločincům přímo do obličeje. Přesto byly tyto formy trestu úřady i za dynastie Chan stále považovány za přiměřené. Císař Wen z dynastie Chan zrušil tyto nelidské a brutální praktiky jen díky jedné mladé a odvážné ženě. Tchi-jing Čchun-jü byla nejmladší z pěti dcer. Její otec pracoval nejdříve jako prostý úředník a po ukončení studia medicíny pracoval u známého lékaře.
  • Příběh o Sokratovi a fámách

    Až příště uslyšíš nějakou fámu nebo ji budeš šířit, vzpomeň si na následující filozofii: Ve starém Řecku byl Sokrates (469 - 399 př. n. l.) vychvalován především za svou moudrost. Jednoho dne potkal tento velký filozof známého, který k němu vzrušeně přistoupil a řekl: „Sokrate, víš, co jsem se právě doslechl o jednom tvém studentovi?“ „Okamžik, prosím,“ reagoval Sokrates. „Dříve, než mi něco povíš, chtěl bych tě trochu vyzkoušet. Ta zkouška se nazývá ‚trojitá‘.“ „Trojitá?“ „Správně,“ pokračoval Sokrates. „Dřív, než mi začneš povídat o mém žákovi, vyzkoušejme si, co jsi mi chtěl sdělit.“ „První zkouška se týká pravdy. Jsi si absolutně jistý, že to, co mi chceš říct, je pravda?“ „Ne, já jsem to jenom slyšel,“ odpověděl muž.
  • Tradiční čínská kultura: Příběh o tom, jak lze spáchat hřích i jedinou žádostivou myšlenkou

    Během vlády dynastie Čching šel jeden kandidát na provinčního úředníka do Pekingu ke zkouškám. Vedoucím hotelu, kde pobýval, byla čerstvá vdova. Protože bylo hodně sněhu, který zablokoval cesty, musel muž v hotelu zůstat o pár dnů déle. Po několika dnech, jak se tak na sebe pořád dívali, se do sebe zamilovali a začali mít chlípné myšlenky. Kandidát šel k pokoji vdovy a chystal se zaklepat na dveře, když se mu náhle vynořila myšlenka: „Ne, tohle nesmím udělat. Chystám se jít ke zkouškám na státního úředníka. Když vkročím dovnitř a budu s ní mít poměr, nebesa mi první místo u zkoušek odepřou. Musím se vrátit!“