Moudrost prastaré nauky o výživě (1. část)

Od praktikujícího Falun Dafa

„Stěží se najde jiná kultura, kde by výživa hrála tak významnou úlohu jako v čínské kultuře,“ říká K. C. Čchang, vydavatel knihy „Čínská kultura stolování“ (New Haven, Yale University Press, 1977). Proč je čínské jídlo tak všeobecně oblíbené? Nutno ale dodat, že většina znamenitých pokrmů servírovaných v čínských restauracích v USA patří v Číně samotné mezi pokrmy sváteční. Tyto pokrmy tedy neodrážejí kulturu stolování všedního života v Číně. Co ale činí čínské jídlo tak chutným? Proč je už tak dlouhou dobu populární a jak to, že se různá jídla a jejich příprava nezměnila po celá století? Lehká a zdravá jídla se připravují rychlým vařením sezónních potravin na silném plameni, jsou dobře kořeněná a výborně ochucená.

Zdravá čínská výživa se však opírá o mnohem více, než jen o úvahy o zdraví. Ty jsou důležité především pro západní styl zdravé výživy. Jídlo v Číně je součástí čínské kultury. Je to dědictví, které má úzkou spojitost s medicínou, kulturou a i s politickými rozhodnutími našich praotců. Legenda praví, že Lao Tze kdysi řekl: „Vládnout velkému národu je, jako když vaříte malou rybu.“ Tím chtěl říci, že úspěšné panování v zemi vyžaduje přesné a správné množství sezónních plodů a pečlivou přípravu.

I Jin, jeden ze starých čínských učenců, který žil za vlády dynastie Šang (1500 - 1000 př. n. l.), měl poznatky o zdraví prospěšných hodnotách u potravin. Vyvinul teorii o souhře rozličných vlastností u potravin. Tento proslulý učenec rozpoznal spojitost pěti chutí – sladké, kyselé, hořké, ostré a slané, s výživnou potřebou pěti hlavních orgánů – srdce, jater, sleziny, plic a ledvin. Jiný zdroj nám říká, že vařená šalotka (Američané ji nazývají zelenou cibulí), čerstvý zázvorový kořen, česnek, sušené stvoly lilie a houby rostoucí na stromě – to vše pojídané ve správném množství a správném poměru má schopnost ochránit nás před určitými nemocemi.

O zdraví prospěšných potravinách se zmiňuje i západní kultura. Většina Američanů vyrůstala s pořekadlem „jedno jablko denně utužuje zdraví“. Vědci zabývající se výživou objevili, že jablečný pektin je jednou z oněch substancí, které chrání určité tělesné systémy. Karotka je ceněna pro svůj vysoký obsah vitamínu A. Podle západního vědeckého pohledu panuje názor, že vitamín A váže v těle „volné radikály“, které mohou způsobovat nemoci.

Tím je zřejmé, že strava má daleko větší význam, než jen naplnit břicho. Akademici rozličných vědních oborů a sfér připisují výživě v čínské kultuře tak velkou hodnotu, že pořádají každoročně v Asii „Sympozium pro čínskou kulturu stolování“. Je to událost, kam se lidé dostanou pouze na pozvání. Řečníci i témata jsou pokaždé jiná a experti hovoří na rozmanitá témata, jako například „Čínská kultura stolování z globální perspektivy“, „Celosvětový vliv čínské kultury na výživu“, „Čajové umění v literárním kroužku v dynastii Ming“, „Původní fermentované potraviny a nápoje v Orientu“, „O vědeckých a uměleckých rysech čínské kultury stolování“, atd.

Se zřetelem k tomuto tématu bylo prokázáno, že i dnešní čínské jídelníčky se orientují na původní tradice.

Německá verze: http://de.clearharmony.net/articles/200406/17423.html


Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.