Příběhy z dávných časů: Pád královské říše Tchu-po (raný Tibet)

Dnešní Tibet byl ve staré Číně známý pod názvem Tchu-po. Tuto mocnou královskou říši založil Songtsen Gampo a stal se prvním tibetským králem zvaným „Tsanpo“. Královská říše pod jeho panováním vzkvétala a byla tak silná, že císař Tchaj-cung z dynastie Tchang za něj provdal jednu ze svých dcer, princeznu Wen-čcheng. To bylo v roce 641.

Princezna odcestovala do Tibetu se sochou Buddhy Šákjamuniho. Ve Lhase potom nechala postavit buddhistické kláštery. Výstavbou klášterů se zabývali umělci, kteří princeznu doprovázeli. Součástí princeznina doprovodu byli i buddhističtí mniši, kteří začali překládat buddhistická písma. Tak se v Tibetu rozšířil buddhismus. Tři největší tibetští králové, Songtsen Gampo (617 - 698), Trisong Deutsen (742 - 798) a Tri Ralpachen (806 - 836), byli oddanými buddhisty a měli velké zásluhy na rozšíření buddhismu v Tibetu, který se tak stal v Tibetu dominantním.

S nástupem buddhismu v Tibetu se královská říše Tchu-po rozvíjela a byla čím dál mocnější. Její vojenská moc už byla téměř srovnatelná s dynastií Tchang. V roce 836 byl tibetský král Tri Ralpachen zavražděn svým bratrem Lang Dharmou, který se poté stal králem. Lang Dharma vyznával „bon“ (šamanismus) a byl proti buddhismu. Za jeho vlády došlo k vážnému pronásledování buddhistů. Nakonec byl buddhismus v Tibetu vymýcen. V roce 846 byl Lang Dharma zavražděn a království Tchu-po se rozpadlo. Tibet se rozdrobil na knížectví a nastal decentralizovaný zmatek. Knížectví pak bojovala o moc. Podívejme se nyní na část této historické tragédie.

Tri Ralpachen byl třetí velký zbožný král Tibetu. Jeho otec, Saenaleg, měl pět synů: Tsangmu, Dharmu, Tri Ralpachena, Lhaje a Lhundupa. Nejstarší syn se stal mnichem a dva nejmladší zemřeli v dětském věku. Lang Dharma byl čtvrtým synem. Podle historických tibetských pramenů byl Lang Dharma mužem, „který miloval maso a alkohol“. Byl „pyšný, agresivní a nebyl ochoten pomáhat druhým“. Pověstný byl tím, že chtěl v Tibetu vyhladit buddhismus. A to jednoduše proto, že upřednostňoval šamanismus, tibetským jazykem „bon“.

Poté co zavraždil svého bratra a převzal jeho moc, začal ničit buddhistické kláštery, nechal povraždit mnichy nebo je donutil vést světský život. Častokrát je také nechal zapsat do armády. Zakázal jakoukoliv buddhistickou činnost a svým kumpánům poručil zničit sochy Buddhů v klášterech. Ti do nich vráželi hřebíky a potom je hodili do řeky. Nařídil i zničení sochy Buddhy Šákjamuniho, kterou do Tibetu přivezla princezna Wen-čcheng. Socha měla být také hozena do řeky, ale jelikož byla moc těžká, spálili ji pod zemí.

Lang Dharma začal očerňovat i princeznu Wen-čcheng, protože ona přivezla buddhismus do Tibetu. Vymýšlel o ní nactiutrhačné lži a tvrdil, že je to reinkarnovaná Rakshasi, aby pošpinila buddhismus. (Poznámka: V mytologii hinduistů patřil „Rakshas“ ke skupině zlých bytostí, které škodily Bohům a běžným lidem. Rakshasi je Rakshas v ženské podobě.) Nařídil nahradit fresky v buddhistických klášterech obrazy opilých a hrajících Tibeťanů. Nechal zničit buddhistické spisy, takže jich v Tibetu přežilo jen velmi malé množství.

Toto pronásledování buddhismu po čas dlouhý asi pět generací mělo za následek kulturní chaos a degeneraci. Někteří historikové poukazují na to, že tím pronásledováním mohla poklesnout stejnou měrou i politická autorita. Lang Dharma, který zavraždil svého bratra, byl sám zavražděn, a to v roce 846 ve Lhase, v důsledku svého bezohledného pronásledování buddhismu. Královská říše Tchu-po skončila se smrtí Lang Dharmy, posledního Tsanpoa.

Po jeho smrti bojovaly o trůn pro své syny dvě konkubíny s podporou královských příbuzných. Tak byl dvůr rozdělen na dvě části. Během vlády vnuků Lang Dharmy byly oba dvory napadeny obyvatelstvem a oslabeny povstáním otroků. Královská říše Tchu-po, kdysi rival dynastie Tchang, zenitu všech čínských dynastií v souvislosti s kulturou, bohatstvím a vojenskou mocí, se rozpadla s posledním tibetským králem Lang Dharmou, v důsledku jeho bezohledného pronásledování buddhismu.

Od tohoto rozpadu již nikdy nebyl Tibet mocnou královskou říší. Všechny následné tibetské královské říše, jako říše Pu-žang, říše Gug a říše Ladakh, nakonec spadly pod pravomoc čínských dynastií a byly podřízeny generálnímu zplnomocněnci a komisaři usmíření. Tak upadala i tibetská kultura.

Toto je jen jeden případ z mnohých v čínské historii, v nichž staří monarchové, kteří opovrhovali Buddhou a pronásledovali buddhismus, zažili vážné důsledky a svému lidu připravili stejný tragický osud. Dnes Ťiang Ce-min pronásleduje Falun Gong, kultivační praxi buddhistické školy, a dohání Číňany k tomu, aby se stali jeho spoluviníky. Máme nečinně přihlížet, když Číňanům hrozí podobný osud, jako lidem zničeného království Tchu-po? Nebo bychom jim měli tuto cennou historickou lekci vyprávět a poradit jim, aby napravili hříchy, které spáchali?

Anglická verze: http://www.clearharmony.net/articles/200406/20231.html
Německá verze: http://de.clearharmony.net/articles/200406/17586.html


Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.