Příběhy z dávných časů: „Osm větrů“

Su Tung-pcho byl velkým kultivujícím zen-buddhismu. Zabýval se alchymistickou výrobou pilulek, které propůjčují nesmrtelnost. Jako kultivující měl velkou sebekázeň, ale přesto byl vtipný a zábavný. Říkával: „Nikdo nemá velmi velkou sebekázeň, a přece dosáhne osvícení.“ Existuje mnoho zajímavých příběhů o něm i o jeho dobrém příteli, zen-buddhistovi, Mistru Fuo-jinovi. Zde je jeden z nejznámějších:

Su Tung-pcho měl jednoho dne inspiraci a napsal následující báseň:

„Skláním svou hlavu před nebem všech nebí,
paprsky tenké jako vlásek ozařují vesmír,
těch osm větrů mnou nemůže pohnout,
když nehybně sedím na purpurovém lotosu.“

Těmi osmi větry jsou míněny: chvála, směšnost, čest, hanba, zisk, ztráta, zábava a starost. Jsou to síly, které člověka pohánějí a ovlivňují.

Su Tung-pcho chtěl svou básní vyjádřit, že dosáhl vyšší úrovně vědomí, kde ho tyto síly už nemohou ovlivňovat.

Sám se sebou spokojený vyslal jednoho sluhu, aby báseň donesl Fuo-jinovi. Byl si jistý, že jeho přítel bude mít z básně ten samý pocit jako on. Fuo-jin báseň přečetl a pak napsal na manuskript: „pšouk“, a poslal to zpátky Su Tung-pchovi. Ten byl naprosto šokován, když si to přečetl. Téměř vyletěl z kůže: „Jak mě může takovým způsobem urazit? Ten ubohý starý mnich! To mi musí hned vysvětlit!“ Plný nevole si zavolal převozníka, aby se co nejrychleji dostal na druhý břeh. Sotva tam dorazil, vyskočil a hnal se do chrámu. Chtěl Fuo-jina najít a vyžádat si jeho omluvu. Fuo-jinovy dveře byly však zavřené. Na dveřích byl připevněn kus papíru s následující zprávou:

Těch osm větrů mnou nemůže pohnout,
pšouk mě odfoukl přes řeku.

Su Tung-pcho se okamžitě vzpamatoval. Fuo-jin věděl předem o jeho zbrklé návštěvě. Su Tung-pchova zlost rázem vyprchala, když pochopil, co mu chtěl jeho přítel sdělit. Pokud by byl opravdu mužem z tak vysoké duchovní úrovně, nepohnut osmi větry, jak by se mohl tak snadno nechat vyprovokovat? Zahanben, ale chytřejší, Su Tung-pcho mlčky odcházel. Nikdy se nedozvíme, jaké úrovně nakonec Su Tung-pcho ve své kultivaci dosáhl, ale můžeme si představit, že se po této epizodě dostal ve své kultivaci dál a že si mohl zlepšit svůj charakter.

Su Tung-pcho měl obrovské nadání. Jeho život byl bohatý a plný barev. Byl charismatický, upřímný a výřečný, avšak toužil po tom, aby mohl být tak nevinný a bezelstný jako dítě. Přes tisíc let fascinoval lidi odkaz jeho všestranného díla: Suova básnická tvorba, Suovy rozpravy, Suova kaligrafie, Suova lyrika, Suovo malířské umění a jeho věhlasné recepty na Tung-pchovu rybu nebo Tung-pchovo prase.

Anglická verze: http://www.clearharmony.net/articles/200410/22576.html
Německá verze: http://de.clearharmony.net/articles/200605/31532.html


Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.