5. Česko-slovenská Fa konference: Zkušenost z rozdávání letáků do schránek

Od praktikující Falun Dafa z České republiky

Vážený Mistře, vážení praktikující,

chtěla bych se s vámi podělit o některé moje zkušenosti z rozdávání letáků do schránek.

Falun Dafa praktikuji osm let. Od mládí mám problém s vyjadřováním se a s komunikací s lidmi. To mi brání aktivně se zapojit do různých Dafa projektů. Proto jsem velmi ráda, že mohu objasňovat pravdu rozdáváním letáků do schránek. Je mnoho lidí, kteří se nedostanou na naše Hong Fa, nemají internet a ještě nikdy neslyšeli o Falun Dafa. Jsou to většinou starší lidé, kteří nemohou chodit, nebo jsou nemocní a rádi si přečtou všechny reklamy, které dostanou do schránky.

Nejdříve jsem jezdila rozdávat letáky se svou dcerou a s vnoučaty do vesnic a měst, kam jsme se dostali dopravou. Snažili jsme se jezdit za každého počasí, a tak jsme například v zimě jeli ve vánici s kočárkem, který jsme sotva tlačili po silnici. Jednou byla taková vichřice, že si pro vnuka musel přijet zeť. Chápali jsme to tak, že když se budeme ohlížet na počasí, tak nám do toho bude vždy něco zasahovat.

Vzpomínám si také na příhody se psy. Na vesnici jsou psi většinou puštění v zahradě nebo běhají volně po venku. Dcera se psů bojí, a tak jsem na místa, kde byli puštění psi, chodila já. V mládí jsem se také psů hodně bála, ale myšlenka, že nesu lidem něco cenného, mě vždy povzbuzovala. V mysli jsem v klidu na psa mluvila: „No jo, ty jsi takový hodný pes, já dám jenom do schránky letáček.“ A většinou to fungovalo. Jednou jsem šla k chalupě a z ničeho nic přiběhli dva jezevčíci. Dost na mě doráželi. Podařilo se mi dát letáček do schránky, ale když už jsem byla na odchodu, jeden z nich vyskočil tak vysoko, že mi prokousl rukáv. Byla jsem úplně klidná. Jenom jsem mu řekla: „Co to děláš?“ A on odběhl.

Mám i pěkné zážitky. Jednou se nám stalo, že jsme potkali známého z mé bývalé práce a ten nadšeně řekl, že náš letáček vyvěsí ve vitríně na návsi, od které má klíč.

Často jsem si všimla, že hned, jak jsem dala do schránky letáček, někdo už odemykal dveře a šel si pro něho.

Nyní jezdím rozdávat sama, protože dcera pracuje pro NTDTV a má málo času. Byla to pro mě velká zkouška, protože jsem měla strach cestovat sama. Teď mohu říci, že jsem se toho strachu z velké části zbavila.

Na místa, kam se dá těžko dostat, mě vozil manžel. Jezdili jsme v neděli ráno. Bylo to dobré, protože lidé byli doma a viděli mě dávat letáček do schránky. Věděla jsem, že si pro něho hned půjdou.

Do schránek, které mají označení „nevhazovat reklamu či letáky“ náš letáček vhazuji s myšlenkou, že to není obyčejný leták, ale něco vzácného. Vždycky, než jedu rozdávat a také když se vracím, vysílám spravedlivé myšlenky, aby všechny bytosti, kterým jsem dnes dala leták, měly dobré myšlenky o Falun Dafa a odsoudily pronásledování praktikujících v Číně.

Toto je jen mé osobní pochopení, poukažte, prosím, kde se mýlím. Děkuji.


Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.