Prolomení připoutání k žádostivosti a sobeckosti – přizpůsobení se Fa

předneseno na Fa konferenci v New Yorku v roce 2003
od západního praktikujícího z USA

Je to skutečná pocta, mluvit zde před vámi všemi. Zjistil jsem, že o tématu, o které se chci se všemi podělit, je ochotno hovořit málo praktikujících. Týká se to připoutání k žádostivosti. To je věc, která do mě velice vážně zasahovala od začátku mé kultivace, a nebylo příjemné mluvit o tom s druhými praktikujícími. Abyste lépe pochopili mé utrpení, zmíním se trochu o tom, jaký jsem býval, než jsem začal praktikovat Falun Dafa.

Než jsem obdržel Zákon, šel jsem s proudem ostatních lidí ve společnosti a bral jsem předmanželský sexuální styk s opačným pohlavím za něco běžného. Skutečně jsem neměl dobré pochopení toho, jak vážné to je, a nedošlo mi, že to je něco, co bych neměl brát na lehkou váhu. Bylo to skutečně něco odporného, ale já na tom tehdy neviděl nic špatného. Je to skutečně tak, jak praví Mistr: „Jen když si lidé zlepší charakter kultivací a podívají se nazpět, mohou si uvědomit, do jak strašné míry se lidské morální hodnoty rozpadly.“ (Zhuan Falun, Přednáška devátá, Myšlenky)

Teprve poté, co jsem si přečetl Mistrovu přednášku z New Yorku, pochopil jsem, jak je toto připoutání k žádostivosti vážné a jak jsou sexuální vztahy mezi mužem a ženou ve skutečnosti posvátné. Poté, co jsem se osvítil k tomuto principu, rozhodl jsem se, že už dále nebudu takový, jaký jsem býval, a že se budu snažit ze všech sil odstranit své připoutání. Abych byl upřímný, prvních devět měsíců mé kultivace se takřka úplně odvíjelo od tohoto připoutání. Vzpomínám si, že jakmile jsem se skutečně rozhodl, že to překonám, okamžitě se objevilo utrpení.

Na začátku bylo pro mě mimořádně obtížné ovládat své myšlenky. Bylo to, jako by v mém těle probíhala válka. Pokaždé, když se objevila nečistá myšlenka na ženu, snažil jsem se ji potlačit nebo ji úplně odstranit, ale nebylo to vůbec snadné. Urputně to se mnou bojovalo. Zdálo se, jako by všude, kam jsem se podíval, bylo svádění a další věci, které mě vyzývaly na souboj. Jako bych z toho nemohl uniknout, ať bych se otočil kterýmkoliv směrem.

Pokaždé když jsem se vrátil domů z práce, jsem si uvnitř připadal, jako kdybych umíral. Bolela mě hlava a moje myšlenková karma byla mimořádně obrovská. Strašlivé myšlenky mi přicházely na mysl jedna za druhou. Nedokázal jsem jim zabránit v tom, aby přišly, protože kdykoliv jsem jednu odstranil, další ji nahradila. Každý den jsem si sedl doprostřed pokoje a říkal jsem si: „Vím, že tě dokážu porazit. Vím, že tě můžu přemoci a ty mi nezabráníš v tom, abych se pozvedl.“ Sedával jsem tam a říkal si, že pokud musím trpět, tak přijď a nech mě trpět, protože nakonec tě porazím.

Pokaždé, když se objevila nečistá myšlenka, bylo to, jako by se mi v těle něco pohybovalo. Když jsem se snažil odstranit tu nečistou myšlenku, ta věc uvnitř způsobovala, že jsem cítil, jako bych se dusil, jako by se mi snažila říci, že jestli ji chci odstranit, pokusí se mě to svrhnout zároveň s tím. Ale já nepřestával a jenom tam seděl po dlouhou dobu a probojovával se skrz tu bolest. To utrpení tenkrát bylo strašlivé.

Zdálo se, že ta bitva už trvá měsíce a měsíce. Často jsem měl dojem, že úlevu cítím jenom tehdy, když jdu do bytu spolupraktikujících, abych si zacvičil a studoval Fa. Ten byt mých spolupraktikujících byl ve skutečnosti prvním cvičebním místem, které jsem navštívil. Jakmile jsem vstoupil do jejich bytu, bylo to, jako by ze mě to připoutání někdo odňal, a když jsem tam byl, necítil jsem žádnou bolest. Mnohokrát, když utrpení udeřilo nejsilněji, jsem si říkal, kdybych tak na chvíli mohl navštívit ten jejich byt, mohl bych si na chvíli odpočinout a přemoci to připoutání.

Nakonec, po několika měsících, jsem se jedné noci náhle probudil. Když jsem se probral, otevřel jsem oči a nikdy nezapomenu, co jsem uviděl. Na posteli vedle mě sedělo to nejodpornější stvoření, jaké jsem kdy viděl. Jediný způsob, jak to popsat, je, že to vypadalo jako mimořádně obrovská krysa dlouhá čtyři stopy. Když jsem to uviděl, vyskočil jsem z postele a uháněl jsem ke dveřím. Když jsem byl u dveří, pomyslel jsem si: „To je jen sen.“ Otočil jsem se, přišel zpátky k posteli, abych se podíval, a zjistil jsem, že to stvoření v mé posteli stále ještě je. Znovu jsem si pomyslel, že to musí být jenom sen. Pokusil jsem se štípnout se, ale ono to tam stále ještě sedělo. Musel jsem tam tak stát několik minut, než se to nakonec úplně vypařilo do vzduchu. Potom jsem spával s knihou Zhuan Falun u sebe, což trvalo po celý následující týden.

O dva týdny později jsem se opět uprostřed noci probudil a to stvoření tam bylo opět. Ale tentokrát to bylo něco jiného, protože to stvoření bylo asi patnáct stop ode mě, a i když se to snažilo ke mně přiblížit, nedokázalo to. Jako bych měl kolem sebe štít, který tomu zvířeti zabránil, aby se ke mně přiblížilo. Potom jsem pochopil, že Mistr ode mne tu věc odňal a Mistr tomu nedovolil, aby mi znovu ublížilo. Od té doby už se nikdy nevrátilo.

Po tomto zážitku se má bitva s připoutáním k žádostivosti změnila. I když tam stále ještě byla, už nebyla tak intenzivní. Bylo to, jako by mi byla z ramen odňata tuna cihel a já mohl znovu opět dýchat. Byl jsem Mistrovi velice vděčný za to, co pro mě udělal. Později, když se mé připoutání k žádostivosti opět objevilo na povrchu, cítil jsem v sobě vzrůstat toto připoutání, avšak většinu času jsem byl schopen je velice rychle odstranit svými spravedlivými myšlenkami.

Má zkušenost s tímto utrpením mi dala mnoho poučných lekcí. Zjistil jsem, že připoutání nejsou něčím, co by se mělo odsouvat, když se to objeví. Často jsem sledoval jiné praktikující, jak s objeveným připoutáním, které je nutné odstranit, nakládají. Místo toho, aby jim čelili přímo, často je odsouvali a říkali si, že je přemůžou v budoucnu, nebo měli toužebné přání, že když tomu nebudou čelit, že se to nějak odstraní samo.

Zjistil jsem, že je pravda, že se při odstraňování připoutání objeví utrpení, ale když je přemůžeme, hluboko uvnitř zjistíme, že všechny naše snahy za to stojí. Nyní chápu, že když vložíme celé své srdce do překonávání připoutání, s Mistrovou pomocí mohou být překonány, ať se zdají jakkoliv obtížná.

Rád bych svůj příspěvek zakončil nedávnou zkušeností, kterou jsem zažil, když jsem seděl v meditaci. Najednou jsem pocítil, že Mistr uvnitř mě napravuje všechny vesmíry, které byly se mnou spojeny. Avšak viděl jsem také, že je stále mnoho vesmírů, které ještě nebyly napraveny. V mysli jsem nechápal proč, ale když jsem se podíval blíže, uviděl jsem něco skutečně ohromujícího. Viděl jsem, jak Mistr přistupuje k jednomu z těch vesmírů, které stále ještě nebyly napraveny a které se chystal napravit. Něco však Mistrovi zabránilo v tom, aby jej napravil. K mému překvapení, tím, co Mistrovi bránilo v nápravě mých vesmírů, jsem byl já sám. Byl jsem to já, kdo Mistrovi bránil kvůli svému připoutání k sobeckosti, sebeobraňování a všem věcem, kterých jsem se nechtěl zbavit. Poté, co jsem si to uvědomil, skutečně mě to velmi hluboce zasáhlo. Vím, že musím usilovněji odstraňovat své připoutanosti a přizpůsobovat se Zákonu. Teprve potom budou veškeré životy a vesmíry se mnou propojené úplně napraveny.

Čínská verze: http://www.minghui.ca/mh/articles/2003/4/29/49270.html
Anglická verze: http://www.clearwisdom.net/emh/articles/2003/5/4/35243.html