Změna prostředí v táboře nucených prací díky vedení Fa

Od praktikující Falun Dafa z provincie Che-pej, Čína

Falun Dafa jsem začala praktikovat v březnu roku 1999. Díky Mistrově ochraně jsem byla schopna překonat mnohá trápení a útrapy. Mohla jsem tak naplnit své sliby a splnit své poslání.

Recitování Fa v táboře nucených prací

Během Olympijských her v Pekingu v roce 2008 jsem byla zatčena a převezena do tábora nucených prací. Tak moc jsem litovala, že jsem se nenaučila recitovat více z Mistrova Fa. Uměla jsem recitovat jen Lunyu a několik básní z Hong Yin. Když jsem recitovala Fa v táboře nucených prací, nebála jsem se. K recitování toho, co jsem si pamatovala, jsem využívala každou minutu a recitovala jsem všude. Pevně jsem věřila v Mistra a ve Fa a odmítla být „převychována“. Bez ohledu na to, jak se ke mně strážné chovaly nebo kamkoliv mě vzaly, recitovala jsem Fa ve své mysli po celou dobu a nenechala se zneužít žádnými mezerami kvůli svým sobeckým myšlenkám.

Mistr nejspíš viděl mé srdce a zařídil, aby mě přesunuli do jiné cely. Praktikující v této cele uměla recitovat mnoho z Fa. Vypadala ale slabá a hubená. Napsala Fa, na který si vzpomněla, na kus papíru pod slabým světlem pod přikrývkou, i přesto, že cela byla pod neustálým dohledem. Pak mi jej předala. Snažila jsem se, abych se to naučila.

Zlo bylo velmi vyděšené, že jsme jako praktikující nechaly obíhat Fa mezi sebou. Strážné kontrolovaly oblečení, přikrývky a každodenní potřeby praktikujících každých pár dní. Zkoušely všechny prostředky, aby nás nenechaly studovat Fa, zatímco praktikující se tak těžce snažily recitovat Fa. Pokud byla v cele alespoň jedna praktikující, která uměla recitovat báseň Fa, mohly ji ostatní praktikující ve stejné cele brzy recitovat také. Když praktikující z jedné cely uměly recitovat Fa, praktikující v ostatních celách se to také naučily velmi brzy. Tehdy jsem se naučila celé „Vyučování Fa na konferenci Fa v Chicagu“.

Byly jsme jako osamělá loď, která byla ztracena na moři a najednou spatřila maják. Toužily jsme po obohacení Fa, vedení a spáse skrze Fa více než kdy jindy. Častým recitováním Fa jsme položily dobrý základ pro naše budoucí jednání proti pronásledování.

Boj proti pronásledování

„Počítání“ je systém dohledu, který řídí vězeňkyně v táboře nucených prací. Každá vězeňkyně musí počítat, zda si vzala jídlo, účastnila se politické studie nebo pracovala. Jsme učedníci Dafa, kteří mluví pravdu, drží se pravdy a nebyli jsme skutečnými vězeňkyněmi. Náš boj proti pronásledování začal tím, že jsme přestaly počítat.

Jednoho dne praktikující, která mě učila recitovat Fa, odmítla počítat při braní jídla. Byla v řadě nedaleko ode mě. Strážná jí hlasitě vynadala a vytáhla ji z řady. Vystoupila jsem z řady také a klidně řekla, že ani já nebudu počítat. Strážná začala panikařit. Možná se obávala, že situaci nedokáže zvládnout, pokud všechny praktikující odmítnou počítat. Odvedla tuto praktikující do osamělé cely a mě odvedla do mé cely.

Žádná praktikující toho dne nejedla. Cela byla velmi tichá, pociťovala jsem strach a neklid. Ale praktikující vědí, že si navzájem pomáháme. Byly jsme odhodlány čelit pronásledování. Když jsme si braly jídlo, dohodly jsme se, že od následujícího dne všechny přestaneme počítat, abychom ukázaly naši podporu oddělené praktikující.

Strážné byly při tom na rozpacích a panikařily. Desítky strážných, od sekce služební místnosti, přes monitorovací sekci, až k sekci pro převýchovu, vytáhly všechny praktikující ven do sněhu bez kabátů. Praktikující, které byly v táboře zadržovány už po dlouhou dobu, to nebyly schopny snést.

Přišla mi na mysl Mistrova báseň:

„V kalnom svete sťa čisté lotosy, stá milióny slivkových kvetov
V chladnom vetre vyzerajú ešte krajšie
Deň po dni, sneží a prší, to slzy Bohov a Budhov sú
Čo v návrat slivkových kvetov dúfajú
Nestraťte sa vo svetských pripútanostiach
Buďte pevní v spravodlivých myšlienkach
Od dávnych vekov dodnes
Len pre tento jeden raz“
(Hong Yin II, Slivkové kvety, 28. 1. 2003)

V srdci jsem měla smíšené pocity.

Jedna praktikující omdlela a upadla. Kvůli dlouhodobému pronásledování měla špatné zdraví. Běžela jsem k ní, přesunula ji na stranu a objala. Chtěla jsem ji jen zahřát vlastním tělem. Moje čisté srdce se strážných asi dotklo. Žádná se ani nepohnula, jen se na nás dívaly. Tato scéna možná byla zaznamenána v určité dimenzi a potvrdila, co Mistr řekl:

„Ak pri stretnutí sa s ťažkosťami môže byť vaše myslenie naozaj spravodlivé, potom, keď budete čeliť prenasledovaniu zla a keď budete čeliť zasahovaniu, jediná vaša veta posilnená pevnými spravodlivými myšlienkami dokáže okamžite rozložiť zlo, a spôsobí, že tí, čo sú využívaní zlom sa otočia a utečú, spôsobí, že zlo, ktoré vás prenasleduje, sa stratí, a spôsobí, že zlo, ktoré do vás zasahuje, zmizne bez stopy.“ (Vyučovanie Zákona na medzinárodnej Fa konferencii v západnom USA, otázky a odpovede, 26. 2. 2005)

Soužení se tiše rozpustilo.

Společné praktikování cvičení

Protože jsme odmítly počítat, nás šest praktikujících bylo drženo ve stejné cele a nemusely jsme si brát jídlo a nakupovat potřeby samy. Když jsme viděly strážné, nemusely jsme se hlásit. Jednalo se o první výjimku v táboře nucených prací. Měly jsme tak více času na studium Fa a vzájemné sdílení. Jak jsme více studovaly Fa, uvědomily jsme si, že se musíme více snažit zastavit pronásledování. Rozhodly jsme se proto cvičit společně a sdělovat vězeňkyním fakta o Falun Dafa.

Jakmile jsme začaly meditovat, strážné se vyděsily a vrazily do naší cely s elektrickými obušky. Strážné a další vězeňkyně nám svázaly nohy, řvaly na nás, bily nás a šokovaly nás elektrickými obušky. To nás neovlivnilo. Pokračovaly jsme ve cvičení a snažily se jim povědět fakta o Falun Dafa. Strážné nás neposlouchaly a pronásledovaly nás ještě krutěji. Připoutaly nás k rámům postelí.

Jedna praktikující požádala o toaletu. Strážná ji šokovala elektrickým obuškem, aniž by řekla slovo, a ta omdlela. Po chvíli přišla k vědomí. Ačkoliv vypadala slabá, s odhodláním požádala jednu vězeňkyni, aby strážné vyřídila žádost, že praktikující chtějí vidět ředitele pracovního tábora.

Zahájení hladovky na protest proti pronásledování

Protože jsme byly zbaveny našeho základního práva používat toaletu, zahájily jsme hladovku, abychom chránily naši důstojnost. O dva dny později strážné nelidsky násilně krmily praktikující, která požádala o toaletu. Poté to udělaly i ostatním praktikujícím. Věděly jsme, že životy těchto strážných jsou ohroženy kvůli pronásledování praktikujících.

Nechtěly jsme nechat zlo zneužívat strážné k pronásledování praktikujících, aby neztratily svou budoucnost. Snažily jsme se jim říci pravdu se soucitem. Ale opakovaně nás zastavovaly. Poté jsme recitovaly Mistrovy básně jednu po druhé. Přednesly jsme desítky básní.

Všichni byli ohromeni silnou energií. Lékaři tábora se zklidnili, stejně tak vězeňkyně, strážné, vedoucí strážných i ředitel tábora nucených prací. Obdivovali, jak jsou praktikující talentovaní. Falun Dafa otevřel jejich mysl a probudil svědomí, takže stále měli naději, že je Dafa zachrání.

Vedení tábora nás následně často zvalo na pohovory. Požádali praktikující, která dobře zpívala, aby pro ně zpívala písně Dafa. Pověděly jsme jim, jaká jsou základní lidská práva, jak vzácný je lidský život a jak úžasný je Falun Dafa. Řekly jsme jim, že každý je zodpovědný za svůj život, a povzbuzovaly je, aby si v této kritické chvíli vybrali pro sebe jasnou budoucnost.

Strážné změnily postoj vůči všem praktikujícím. Už jsme na sobě nenosily vězeňské uniformy, neprováděly nucené práce a neúčastnily se politických studií. Strážné mlčely a nezasahovaly. Mnoho vězeňkyň poznalo pravdu a uvědomilo si, že praktikující jsou dobří lidé. Chránily nás tedy tajně.

Nikdy nezapomeneme na 13. května 2009. Všechny praktikující stály v jedné řadě a zpívaly píseň „Óda na Mistrovo milosrdenství“. Naše hlasy rezonovaly ve vzduchu tábora nucených prací. Z oken cely jsme viděly, že nebe bylo toho dne krásně modré.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2019/7/12/388599.html
Anglická verze: https://en.minghui.org/html/articles/2019/8/19/178960.html