Od praktikujícího Falun Dafa z Lotyšska
Zdravím vás, vážený Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!
Získání Dafa
Jsem praktikující Falun Dafa z Lotyšska. Je mi dvacet pět let. Knihu Zhuan Falun jsem získal koncem roku 2014, když jsem procházel knihy v knihkupectví.
Co si pamatuji, vždy mě velmi zajímala meditace, cvičení, duchovno a kultivace vlastního nitra. Předtím jsem zkoušel nějaké jiné praktiky a snažil se pochopit, o čem vlastně meditace a celý tento vesmír je. V jednom okamžiku jsem však pochopil, že potřebuji Mistra, který by mě vedl a učil. Hned poté jsem začal hledat na internetu a začal chodit na různá místa, abych se naučil různé praxe, ale hluboko uvnitř jsem věděl, že nejsou dobré, a tak jsem je nakonec opustil. Moje touha po kultivaci však byla velmi silná.
Býval jsem k sobě velmi přísný, a proto jsem se spoustu věcí učil sám a rád. Co se však týkalo meditace a kultivace, cítil jsem, že potřebuji Mistra. Věřím, že Mistr moje přání viděl a vše pro mě uspořádal.
Mistr řekl:
„Chce praktikovat kultivaci a to je ta nejvzácnější myšlenka. V buddhismu se mluví o buddhovské povaze. Když se v člověku ukáže jeho buddhovská povaha, osvícené bytosti mu přijdou pomoci.“ (Zhuan Falun, Přednáška první, Opravdově vést lidi k vysokým úrovním)
Proto věřím, že se o mě Mistr staral ještě předtím, než jsem se stal praktikujícím.
Jednoho dne, když jsem se procházel po městě, jsem zahlédl skupinu praktikujících Falun Dafa, jak meditují. Velmi mě to zaujalo a také šokovalo, když jsem viděl starší ženu sedět v plném lotosu, protože já jsem nebyl schopný takto nohy složit. Jeden praktikující mi dal brožurku. Nevěnoval jsem jí moc pozornosti, ale věřil jsem, že je to něco vzácného.
Jednoho dne jsem šel do knihkupectví a strávil hodně času prohlížením různých knih. Ale nakonec mě zaujala jen jedna: Zhuan Falun. Měla zlatý obal. V tom okamžiku jsem zapomněl na všechny ostatní knihy a koupil si ji.
Doma jsem ji hned začal číst. Měl jsem pocit, že jsem tuto knihu už někdy předtím viděl. Prohledal jsem své věci a našel brožurku Falun Dafa, kterou jsem předtím dostal. Byl jsem překvapený, když jsem zjistil, že ta kniha je o praxi Falun Dafa. Bez váhání jsem začal hledat na internetu a naučil se cvičení. Byl jsem si jistý, že jsem našel to, co jsem hledal. Kniha mi vše vysvětlila. Cítil jsem, že to je to nejvzácnější. Od té doby jsem ji neodložil. A začal se považovat za praktikujícího Falun Dafa.
Cenění si této příležitosti
Jakmile jsem začal praktikovat, slíbil jsem si, že se budu kultivovat až do konce, dokud nedosáhnu dovršení. Četl jsem knihu i Mistrovy přednášky. Začal jsem se je také učit nazpaměť. Také jsem měl přání naučit se čínsky a pochopit Zákon v originále. A tak jsem se začal učit čínskou gramatiku, znaky a řeč. Teď jsem schopný rozeznat spoustu čínských znaků a chápat gramatiku. Přečtu i Zhuan Falun v čínštině, i když ne úplně celou. Také jsem začal Zhuan Falun opisovat s pomocí štětce a inkoustu. Prostřednictvím těchto zkušeností jsem začal pociťovat velkolepost Zákona i čínského jazyka.
Například, když kaligraficky opisuji hlavní text, vždy cítím lehkost, klid a mírumilovnost. Poté mi mé tělo připadá odpočaté a mysl je naplněna znaky a Zákonem.
Po dosažení hlubšího pochopení kultivace a tradiční kultury jsem také přečetl všechny dříve uveřejněné kultivační příběhy na webových stránkách Clearwisdom a Ming-chuej. Hodně mi to pomohlo k lepšímu porozumění Zhuan Falunu a k tomu, jak vážná a vznešená kultivace je. Skutečně cítím, že si musím této nebývalé příležitosti cenit.
Díky čtení Mistrových přednášek moje moudrost vzrostla a porozuměl jsem všemu v životě a důvodu, proč jsem sem přišel. Cítil jsem, že tato praxe je nesmírně cenná, a byl jsem odhodlán dosáhnout standardu opravdového praktikujícího. Samozřejmě, kultivace není snadná a není to něco, čemu může člověk porozumět hned na začátku. Domnívám se, že je zapotřebí klást si otázky a hluboce se zamýšlet, abychom pochopili hlubší principy. A jak jsem pochopil, kultivace není něco formálního a povrchního. Zásady, které člověk pochopí, se musejí uvést do praxe, je třeba zbavit se připoutání a trpět. Myslím, že toto je nejtěžší část kultivace.
Jak jsem na začátku četl a učil se Mistrovy přednášky, měl jsem pocit, že rozumím tomu, jak se mám chovat. Ale opravdu těžká část přišla, když jsem měl tyto principy následovat v běžném životě a kultivovat se uprostřed různých charakterových zkoušek, chovat se jako praktikující a dívat se do sebe.
Například, na začátku jsem nevěděl, jak se mám dívat do sebe a všechny situace na sebe převést. Vždy jsem nacházel chyby na ostatních, zejména v naší místní studijní skupině Zákona. Moje pozornost byla věnována ostatním, často jsem viděl nedostatky jiných a přemýšlel o tom, jak se mýlí. Tím se moje srdce naplnilo rozhořčením, averzí a domýšlivostí. Moje pozornost byla zaměřená vně.
Jednou po studiu Zákona jeden praktikující sdílel s dalším praktikujícím a měli konflikt. Na povrch vyšla spousta lidských věcí. Pochopil jsem, že se potřebuji dívat do sebe, ale nevěděl jsem, co mám hledat. Začal jsem číst Zákon a nevěnoval pozornost jejich sporu. Za tím vším se však skrývaly myšlenky averze a obviňování, myšlenky o tom, že ti praktikující nevědí, co je kultivace. Za tím vším se skrývala myšlenka, že „já jsem lepší než ostatní“.
Studiem Zákona, uvažováním a psaním svých myšlenek jsem pochopil, že to není náhoda. Všechny tyto situace mi ukazovaly má připoutání a nesprávné myšlení. Staly se, abych mohl vidět svou sobeckost a připoutání k povyšování se.
Mistr řekl:
„Někteří lidé hodnotí sami sebe podle pokleslého morálního měřítka. Protože se změnila měřítka hodnocení, považují se za lepší než ostatní.“ (Zhuan Falun, Přednáška první, Jen jediné měřítko rozhoduje, zda je člověk dobrý nebo špatný: je-li schopen být Pravdivý, Soucitný a Snášenlivý)
Poté, co jsem si uvědomil, že zaměřuji svoji pozornost směrem ven, místo dovnitř, jsem uviděl svoji aroganci a začal tomu věnovat pozornost. Rozhodl jsem se, že budu tvrději pracovat na svém srdci a hledat nedostatky pouze v sobě, ne na ostatních. Výsledkem bylo, že se mé srdce zvětšilo a už nehledám chyby na ostatních. Když nějaké vidím, uvažuji nad tím, hledám v sobě a snažím se chápat ostatní z jejich pohledu. Už si neudržuji negativní myšlenky o nedostatcích ostatních, i když ne vždy bylo snadné zbavit se myšlenek a neobviňovat druhé.
Přesto se stále někdy nechovám jako opravdový praktikující, ne vždy se dívám do sebe a odstraňuji svá připoutání. Někdy je to velmi bolestivé. Například, když pracuji a někdo dělá něco, co mě popudí, vím, že se nesmím rozzlobit a být naštvaný, ale ve většině případů to pohne mým srdcem a dovolím, aby mě to ovládalo. Ale nyní jsem pochopil, že tyto věci nejsou moje; tato připoutání jsou přesně to, co Mistr chce, abych odstranil, například věci jako hněv, netrpělivost a rozčílení. Takže se je opravdu každý den snažím potlačovat a odstraňovat a dávat prostor soucitu.
Jednou jsem si povídal se svou přítelkyní. Řekla něco, co mě opravdu popudilo a rozčílilo. Ale v tom momentě jsem si vzpomněl, že jsem praktikující a že bych se měl držet vyšších zásad. Přestože jsem cítil, že tato připoutání mě chtějí ovládnout, nenásledoval jsem je a místo toho použil laskavost k řešení situace. Výsledkem toho nevznikla hádka a všechno pokračovalo normálně. V té chvíli jsem si uvědomil, že se stále potřebuji držet vyšších standardů a nedovolit myšlenkové karmě a připoutáním, aby mě ovládala.
Mistr řekl:
„Někteří lidé nemají velmi silné hlavní vědomí, poddají se karmě myšlenek a dopustí se špatných skutků. Takoví lidé se zničí a klesnou v úrovních. Ale většina lidí může karmu myšlenek odstranit a bránit se jí velmi silnými vlastními myšlenkami (silným hlavním vědomím). To naznačuje, že takový člověk může být spasen a dokáže rozlišit dobré od špatného, a znamená to, že má dobré porozumění.“ (Zhuan Falun, Přednáška šestá, Vaše hlavní vědomí musí být silné)
Nyní chápu, že každý aspekt mého života je součástí mé kultivace, a to zahrnuje to, jak se chovám doma a v práci. Takže v každé situaci musím prokazovat chování učedníka Dafa.
Například, byl jsem zvyklý nechávat mámu dělat všechny domácí práce. A příliš jsem o tom nepřemýšlel. Ale teď bezvýhradně uklízím dům, umývám podlahu a nádobí. Máma mě o to nežádala, prostě jsem se jednoho dne probudil a měl pocit, že to musím dělat. Stále však cítím, že jsem vzdálen od standardu pravého praktikujícího a že má „láhev“ je stále naplněna špinavými věcmi, které nemohu zcela překonat, a stále mám hodně sobeckosti. Přesto se však budu snažit odstranit ty špatné věci a látky, abych se vrátil ke svému původnímu, pravému já.
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.
více ...