Evropská Fa konference výměny kultivačních zkušeností 2018: Přeměnit se recitováním Fa a opravdovou kultivací (1. část)

Od praktikující Falun Dafa z Norska

Praktikuji Falun Dafa téměř dvacet jedna let. Počátkem roku 1999 jsem se začala učit Zhuan Falun nazpaměť. V té době jsem věděla o důležitosti studia Fa z Mistrových přednášek a také to, že učedníci Dafa v Čchang-čchunu se učí Fa nazpaměť. Tak jsem se také začala učit Fa zpaměti. S několika praktikujícími jsme se učili Fa zpaměti společně. Cítili jsme, že máme méně rušivých myšlenek a rychle se učíme. Také jsme dokázali pamatovat si Fa po dlouhou dobu. Praktikující společně cvičili a studovali Fa a všude představovali Dafa dalším lidem. To byla nejšťastnější doba.

Pronásledování začalo 20. července 1999. V březnu roku 2000 jsem právě v knize Zhuan Falun nalistovala část „Qigong je kultivační praxe“, abych se ji učila zpaměti, když mě policie zatkla a poslala do záchytného centra, protože jsem předtím jela do Pekingu apelovat za ukončení pronásledování.

Nejdřív jsem byla držena spolu s mnoha dalšími praktikujícími. Společně jsme recitovali Fa. Někteří uměli recitovat Fa velmi dobře. Litovala jsem, že jsem se nezačala učit Fa zpaměti dříve, když jsem ještě byla na svobodě. Tam jsem se dokázala naučit „Hong Yin“ a „Podstatu dalšího pokroku“ nazpaměť díky ostatním praktikujícím. Učila jsem se Fa nazpaměť každý den a udržovala si silné spravedlivé myšlenky. Pokoušela jsem se dosáhnout stavu nevracet rány, neodpovídat na nadávky a nehněvat se na policisty, i když mě bili elektrickými obušky nebo násilně krmili.

Policisté praktikující obdivovali. Jeden z nich řekl: „Raději bych nebyl policistou, abych vás mohl nechat jít na svobodu.“ Věděla jsem, že Mistr pomáhá praktikujícím posílit jejich silnou vůli a moudrost. Zpívali jsme písně o Dafa. Zadržení i policisté cítili, že tyto písně jsou krásné. Na tabuli jsme napsali báseň „Deset zel světa“ z Hong Yin. Jeden policista řekl, že obsah je velmi dobrý a že to může na tabuli zůstat dlouho. V den Mistrových narozenin byl otištěn v novinách záchytného centra článek praktikujících, ve kterém vyjadřovali Mistrovi vděčnost. Všichni lidé, kteří si ho přečetli, řekli, že to, co náš Mistr řekl, je velmi hezké.

Často jsem byla pohnuta k slzám odvahou a skutky praktikujících, kteří čelili těžkostem. Skoro po roce v záchytném centru Mistr uspořádal, aby za mnou přišli praktikující a pomohli mi. V té době už byly mé myšlenky prázdné a díky praktikujícím jsem velmi zesílila.

Později nás rozdělili a poslali do věznic. Praktikující ve vězení byli odloučeni. Povzbudilo by nás, kdybychom se i jen potkali na chodbě nebo občas jeden druhého viděli. Proto nám nebylo dovoleno spolu mluvit.

Moc jsem si nedělala starosti o svou rodinu během těch pěti let, co jsem byla uvězněna, i když jsme měli v rodině starší i mladší, například mé dceři bylo tehdy čtrnáct let. To snížilo mé utrpení týkající se této věci.

Poté, co jsem se dostala z Číny, jsem začala věnovat pozornost studiu Fa a vstoupila na platformu RTC, kde jsem telefonovala, abych zachránila praktikující v Číně. Většina praktikujících na RTC se právě dostala z pevninské Číny. Měli tak silnou touhu zachraňovat ostatní praktikující. Ale bylo tam také mnoho bojovnosti a konfliktů. Také jsem byla pod obrovským tlakem, a tak jsem se snažila více telefonovat a méně mluvit. Naše lidské myšlenky se však čas od času odhalily. Bylo těžké udělat dobrý telefonát do Číny, když jsme měli konflikt. Mohlo to trvat několik dnů, než ta emoce odešla. Jelikož záchrana praktikujících závisela na spolupráci celé skupiny, mohli jsme tak činit jen skrze dobrou spolupráci. Obvykle jsme telefonovali do Číny jeden po druhém v místnosti RTC a další praktikující pomáhali vysíláním spravedlivých myšlenek. Byla mi přidělena zodpovědnost za jeden projekt na RTC, protože jsem nemusela chodit do práce a měla dost času. Cítila jsem zodpovědnost, chtěla jsem zachránit každého uneseného praktikujícího v Číně. To bylo mé poslání.

Musela jsem hodně telefonovat, pracovala jsem na tom od rána do noci každý den. Nevycházela jsem ven i několik měsíců, protože můj manžel kupoval zeleninu a připravené jídlo. Večer jsem sama recitovala Fa. Nejdřív bylo velmi těžké si Fa zapamatovat. Četla jsem články na Ming-chuej o tom, jak se praktikující v Číně učili Fa nazpaměť pomocí silné vůle. Tak jsem dál pokračovala v učení se nazpaměť. Mistr mě velmi povzbuzoval. Někdy jsem otevřela Zhuan Falun a uviděla malé zlaté světlo. Jednou jsem uviděla, že každé slovo v knize se pohybuje. To bylo úžasné! Ruku v ruce s učením se nazpaměť mě Mistr nechal uvědomit si, že mám mnoho lidských připoutání, například strach ze ztráty tváře, strach z kritiky, bojovné srdce, hněv, přespřílišné vyjadřování se, závist atd. Uvědomit si tato připoutání bylo jen prvním krokem, ne tak těžkým. Ale bylo velmi těžké tato připoutání opustit. V té době jsem již recitovala Zhuan Falun podruhé.

Každé připoutání bylo velmi těžké odstranit, obzvlášť mou bojovnost. Když jsem volala na čínskou policii, něco se mě dotklo a mluvila jsem vysokým tónem. Tchajwanský praktikující mi připomněl, abych tón snížila. Věděla jsem, že mi chyběla laskavost. Přemýšlela jsem nad tím, že bych měla kultivovat laskavost, ale postrádala jsem ji, a činila se tak špatně. Uvědomila jsem si, že jsem se v těchto letech velmi věnovala dělání věcí, ale nekultivovala jsem dobře své srdce.

V té době jsem se začala více starat o kultivaci svého srdce. Nikdy jsem to však nedokázala, když jsem procházela zkouškou. Zdálo se, že jsem nebyla schopna udržet si charakter, když se zkouška objevila, i když jsem na to byla dobře připravená. Pak jsem si uvědomila, že jsem usilovala o to, abych si rychle zapamatovala Fa, a ztratila jsem se v samotné formě učení se Fa nazpaměť. Začala jsem se udržovat víc v klidu, když jsem se učila Fa zpaměti, a upravovala stav své mysli a svůj postoj. Současně jsem studovala další Mistrovy přednášky asi hodinu denně. To mi pomohlo více porozumět knize Zhuan Falun.

Mistr řekl:

„Ak skutočne tieto veci beriete tak vážne, bude ich schopní obmedziť. Budete ich schopní oslabiť a postupne sa ich úplne zbaviť. Ak je to prípad, keď ste si toho vedomí a znepokojujete sa tým, ale v praxi to opravdivo neobmedzujete a nepotláčate, potom v skutočnosti končíte pri tejto duševnej aktivite keď niečo vidíte a cítite, ale nespravili ste žiaden čin, aby ste tú vec potlačili. Inými slovami, iba ste o tom uvažovali, ale v skutočnosti ste sa nekultivovali a neuviedli ste to do praxe.“ (Vyučovanie Fa v San Franciscu, otázky a odpovede, 5. 12. 2005)

Pak jsem porozuměla jasněji. Musím jednat tak, abych potlačila špatné myšlenky. Během té doby jsem se dívala dovnitř, bez ohledu na to, jak nepříjemné věci jsem potkávala, a byla jsem velmi tolerantní vůči ostatním praktikujícím.

Pokračování: http://cz.clearharmony.net/articles/a111030-Evropska-Fa-konference-vymeny-kultivacnich-zkusenosti-2018-Premenit-se-recitovanim-Fa-a-opravdovou-kultivaci-2-cast.html


Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.