Ptám se sám sebe, jestli jsem opravdový praktikující

Od praktikujícího Falun Dafa z Číny

Začal jsem se kultivovat, když jsem byl malý. Následoval jsem rodiče při čtení Zákona a praktikování cvičení. Když jsem dospěl, nastoupil jsem na internátní školu a postupně jsem ztrácel kultivační prostředí. Věnoval jsem se praktikování, pouze když jsem se dostal domů nebo o prázdninách.

Vážná připomínka

Vážnost kultivace jsem si uvědomil, až když se mi rozvinula karma nemoci. Připomnělo mi to, že je čas se pilně kultivovat a že už dále nemohu jít s proudem. Nikdy jsem nebyl tak jasně konfrontován s tím, že jsem praktikující Falun Dafa. Všechno, co jsem udělal v minulosti, mělo jediný účel – abych se vyhnul pronásledování.

Nalezení problému

Jednou jsem se díval v televizi na rozhovor s praktikujícím, který řekl, že když se začal kultivovat, přišel k obrazu Mistra a třikrát se mu poklonil, aby ukázal, že se zavázal ke kultivaci. V tu chvíli jsem si sám pro sebe řekl: „Je to nutné? Nikdo tě nezastaví, jen kultivuj. Co s takovou formalitou?“

Nedávno jsem si uvědomil, že přesně to byl můj problém. Od té doby, co jsem začal praktikovat jako malý chlapec, jsem necítil, že je zde nějaký výchozí bod. Ale nyní jsem dospělý a musím být obezřetný při svém jednání.

Jedna mladá žena sdílela svoji zkušenost. Od té doby, co začala praktikovat jako děvčátko, si také často kladla otázku: „Proč praktikuji? Chci se kultivovat, nebo jen kopíruji svoji mámu?“

Nikdy jsem vážně neuvažoval o tom, proč se kultivuji. Ano, nevzdával jsem se, když pronásledování bylo těžké, ale proč? Nenásledoval jsem pouze své rodiče? Nebo jsem cítil, že Mistr je nejlepší? Rozumím věcem racionálně, nebo je uznávám jen povrchně?

Uvědomil jsem si, že jsem si nikdy nerozvinul jasné povědomí o tom, že jsem se oddělil od myšlení a chování obyčejného člověka. Nikdy jsem neměl jasné povědomí o své vlastní identitě praktikujícího, který se musí držet principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti.

Opustit připoutání

Před rokem se mi zdál živý sen. V tom snu jsem viděl obrovské kadidlo a mnoho praktikujících zapalovalo okolo něj své tyčinky. Když jsem přišel na řadu, pokaždé, když jsem je zvedl, se zlomily.

Když mě Mistr viděl takto zápasit, přišel ke mně. Chtělo se mi plakat. Mistr se na mě usmál a tiše řekl: „Pusť je.“

Mistrova slova burácela jako hrom. Poté jsem si uvědomil, že Mistr chtěl, abych nechal odejít svá připoutání a abych se stal pravým praktikujícím.

Jsem opravdový praktikující? Ctím si své kultivace? Starám se o to, abych se činil lépe? Mistr řekl, že se nestará o formality, ale o změny v lidských srdcích. Nikdy jsem neprošel žádnými formalitami a jen následoval své rodiče. Nebral jsem věci vážně. Je čas, abych změnil své srdce.

Jsem vděčný za Mistrovu ochranu po všechna ta léta. Čekal na mě, upomínal mě a pomáhal mi k osvícení.

Kultivace je vážná věc. Cesta praktikujících je odlišná od té běžných lidí. Když se praktikující rozhodne, že bude opravdovým praktikujícím, jeho cesta se stane jeho volbou, jeho osudem. Potřebuji se skutečně zlepšit a stát se opravdovým praktikujícím. Půjdu po cestě, kterou uspořádal Mistr, budu plnit povinnosti praktikujícího, dobře dělat tři věci a ctít si této vzácné příležitosti.

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2018/4/9/363876.html
Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2018/5/5/169592.html


Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.