Poslední šance se vytrácí

Od praktikující Falun Dafa z provincie Che-pej, Čína

Zdál se mi sen, ve kterém se modrá obloha změnila, když se ze západu vynořila velká plocha černého nebe, černého jako inkoust. Stávala se temnější a temnější, až jsem trochu znervózněla.

„Obloha se změní!“ pomyslela jsem si. „Není náprava Fa blízko konce? Ale já jsem se dobře nekultivovala a je mnoho připoutání, která jsem ještě neodstranila. Co mám dělat?“

Byla jsem znepokojená. Najednou se objevil Mistr a s ním Buddhové, Taové, Bohové a učedníci Dafa, kteří se dovršili.

Mistr řekl: „Náprava Fa se blíží ke konci a učedníci Dafa, kteří dosáhli dovršení, budou brzy vráceni ke svému původu.“

Zeptala jsem se Mistra, jestli jsem dosáhla dovršení. Mistr se na mě podíval a řekl mi, že jsou stále cesty kudy jít.

„Je tu ještě nějaká šance?“ zeptala jsem se Mistra. „Zlepším se! Budu určitě poslouchat Mistra. Pokud nemohu jít domů s Mistrem, nikdy nebudu mít jinou šanci a ani nebudu moci žít. Nechci, aby se to stalo, dejte mi více času! Budu se činit dobře!“

Mistr řekl: „Přichází konec. Jsi na spodní hranici k dovršení. Sotva projdeš!“

V tu chvíli jsem vzlétla směrem k Mistrovi a postavila se vedle učedníků, kteří dosáhli úplného dovršení. Nebyla jsem však šťastná. Místo toho jsem byla velmi vážná.

Dělící čára

Potom jsem uviděla dělící čáru v oblacích, za níž byli lidé, kteří byli ve velkém počtu vyloučeni, jen velmi málo z nich zůstalo. Byli vyděšení a ohromení.

Tato scéna byla nejsmutnější a byla nešťastnou tragédií pro učedníky Dafa, kteří obdrželi Fa, ale opakovaně dělali chyby a nedosáhli dovršení. Litovali své lenosti, že nevyužili příležitostí, které měli. Moje srdce bylo plné smutku!

Mistr je tak soucitný, dal nám nespočet příležitostí a prodloužil závěrečný čas.

Viděla jsem Mistra v slzách, jak říká: „Už nemají šanci! Všechno skončilo!“

„Mistře,“ řekla jsem. „Je ještě čas? Jestli je ještě čas, nechci se nyní dovršit. Chci zachránit více lidí.“

Poté jsem se probudila a nemohla se dlouho uklidnit. Tento sen byl tak šokující, kvůli tomu, že ty představy byly tak skutečné. Bylo to, jako kdyby se tato scéna právě odehrála.

Mistr řekl:

„Při vyučování Zákona jsem mluvil o principu, ve kterém žák, který si dělá domácí úlohu dobře, bude přirozeně přijatý na střední školu, zatímco žák, který je připoutaný k přijetí na střední školu, avšak nedělá si svoji domácí úlohu dobře, přijatý nebude. Není pro kultivujícího nesprávné přát si dosáhnout Dovršení, avšak vaše mysl by měla být v Zákonu. Vytrvalou kultivační praxí mimovolně splníte standard pro Dovršení.“ (Podstata dalšího pokroku II, Odstraňte svá poslední připoutání, 12. 8. 2000)

Stále jsem líná cvičit a mé ego je velké. Musím odstranit všechna svá připoutání. Jsem ochotná na sobě pracovat! Také doufám, že i spolupraktikující, kteří jsou laxní na své kultivační cestě, zužitkují čas. Měli bychom opravdu běžet. Není dost času. Doufali jsme a čekali mnoho životů, abychom dosáhli tohoto bodu. Nesmíme zmeškat příležitost!

Čínská verze: http://www.minghui.org/mh/articles/2018/4/30/364752.html
Anglická verze: http://en.minghui.org/html/articles/2018/5/11/169862.html


Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.